Jakob Wosky von Bärenstamm

Lužický a německý duchovní. Od roku 1712 studoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze,kde žil jako alumnus v lužickém semináři na Malé Straně. Na konci roku 1717 se stal jáhnem a roku 1718 byl vysvěcen na kněze. V následuj

Jakob Johann Josef Wosky von Bärenstamm (hornolužickosrbsky Jakub Jan Józef Wóski z Baerenstamma; 26. července 1692 Crostwitz – 3. prosince 1771 Budyšín) byl lužický a německý duchovní, v letech 1743–1771 budyšínský děkan a apoštolský prefekt, první s biskupským svěcením.

Jakob Johann Josef Wosky von Bärenstamm
děkan, apoštolský prefekt, biskup
Církevřímskokatolická
SídloBudyšín
Jmenování4. dubna 1743
PředchůdceJohann Freyschlag von Schmiedenthal
NástupceCarl Lorenz Cardona
Svěcení
Kněžské svěcení2. dubna 1718
Biskupské svěcení24. června 1753
Osobní údaje
ZeměHorní Lužice
Datum narození26. července 1692
Místo narozeníCrostwitz, Horní Lužice
Datum úmrtí3. prosince 1771 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíBudyšín
Povoláníkatolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
Alma materLužický seminář
Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Kříž v Crostwitz připomínající Jakoba Woskyho

Jakob Wosky se narodil v lužickosrbské rodině bohatého sedláka Wóski v Crostwitz (lužickosrbsky Chrośčicy). Ves náležela k panství kláštera Marienstern, díky čemuž rodina zůstala i po reformaci katolická. Základní vzdělání absolvoval na vesnické škole v rodné vsi, poté navštěvoval katolickou školu při katedrální kapitule v Budyšíně. Od roku 1712 studoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Zde žil jako alumnus v lužickém semináři na Malé Straně. Na konci roku 1717 se stal jáhnem a roku 1718 byl vysvěcen na kněze. V následujících letech sloužil na několika místech v Horní Lužici jako kaplan a posléze jako farář, až zakotvil u katedrální kapituly v Budyšíně.

Roku 1743 byl zvolen děkanem namísto zesnulého Johanna Freyschlaga von Schmiedenthal (1669–1743), po kterém zároveň převzal funkci apoštolského prefekta. V roce 1745 obdržel od papeže Benedikta XIV. (1675–1758) pro sebe a své následovníky pontifikálie, mohl tak biřmovat a světit nové kněze. Pod Woskyho vedením zažívala apoštolská prefektura Míšeň rozkvět. Podporován katolickými kurfiřty sídlícími v Drážďanech založil nové farnosti a dal postavit nové kostely (například v rodném Crostwitz/Chrośčicy). Velmi podporoval úctu ke svatému Bennovi. Roku 1746 dal vybudovat v budyšínské katedrále oltář zasvěcený tomuto světci a ve vsi Ostro sám financoval výstavbu kostela svatého Benna. Na panství budyšínské kapituly nechal rozšířit řadu škol, zlepšil životní podmínky učitelů a zařídil výstavbu nových škol. Roku 1753 byl Wosky jmenován titulárním biskupem pergamonským a biskupské svěcení přijal v Praze. V souvislosti s povýšením na biskupa obdržel Wosky od císaře Františka I. Štěpána Lotrinského (1708–1765) šlechtický přídomek „von Bärenstamm“ spolu se znakem, který vyobrazoval velikonočního beránka s vlajkou (znak původní míšeňské diecéze), medvěda s úlem a šest stříbrných kuliček.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob Wosky von Bärenstamm na německé Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Siegfried Seifert: Niedergang und Wiederaufstieg der katholischen Kirche in Sachsen 1517–1773. (= Studien zur katholischen Bistums- und Klostergeschichte 6). Leipzig 1964
  • Sic transit gloria mundi… Trauerschrift auf Jacob Wosky von Bärenstamm. Budissin 1771

Externí odkazy

editovat