Jaderná elektrárna Sirte

plánovaná jaderná elektrárna v Libyi

Jaderná elektrárna Sirte (arabsky محطة سرت للطاقة النووية‎) byla plánovaná jaderná elektrárna v Libyi. Nacházet se měla poblíž libyjského města Sirte ve stejnojmenném zálivu. Dva reaktory jaderné elektrárny měly celkem produkovat hrubý výkon 880 MW. Hlavní dodavatelskou zemí měl být Sovětský svaz.

Jaderná elektrárna Sirte
Chybí zde svobodný obrázek
StátLibyeLibye Libye
UmístěníSyrta
StavPlány zastaveny
Náklady na výstavbu4 miliardy USD
ZhotovitelAtomenergoexport
Jaderná elektrárna
Typ reaktorůVVER-440/318
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon880 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a technické informace

editovat

Počátky

editovat

V polovině 70. let učinil Sovětský svaz Libyi nabídku na výstavbu jaderné elektrárny. Jako jedna z možných lokalit bylo nakonec zvoleno umístění u města Sirte ve stejnojmenném zálivu. V roce 1977 libyjský vláda podepsala smlouvu s Atomenergoexportem (nyní Atomstrojexport) na návrh a posléze výstavu dvou tlakovodních reaktorů VVER-440. Elektrárna měla kromě výroby elektřiny navíc odsolovat mořskou vodu.[1][2]

Ještě předtím Kaddáfí hledal pomoc při získávání jaderné technologie v řadě zemí, včetně Čínské lidové republiky. Mezi těmito snahami se zdálo, že spolupráce s Pákistánem zahájená v roce 1977 po určitou dobu přináší významné výsledky. Předpokládalo se, že Libye poskytuje finanční pomoc a později i dodávky uranového žlutého koláče pocházejícího z Nigeru v naději, že bude nakonec kompenzována zbraněmi z Pákistánu. V rozhovoru pro indické noviny v březnu 1986 však Kaddáfí prohlásil, že Libye nikdy nepomůže Pákistánu získat atomovou bombu.[3][4]

V 80. letech panovaly obavy, že Libye bude zneužívat reaktory pro výrobu jaderných zbraní z výsledných štěpných produktů. Z tohoto důvodu byla konstrukce reaktoru upravena tak, aby reaktor při nominálním vytížení vyprodukoval pouze přibližně 70 kg plutonia ročně. Vzhledem k tomu, že belgická společnost Belgonucleaire nebyla spokojena s nabídkou, kterou Sovětský svaz učinil, nabídla, že elektrárnu postaví oni. Po zjištění, že Libye by mohla z reaktoru získat plutonium svou nabídku stáhla a byla opět potvrzena smlouva se Sovětským svazem.

V roce 1986 došlo v Sovětském svazu k jaderné havárii v jaderné elektrárně Černobyl a je to jeden z důvodům proč byly plány na výstavbu elektrárny zastaveny, protože libyjská strana začala mít obavy o bezpečnosti sovětské technologie. Dalším důvodem bylo to, že elektrárna byla příliš kapitálově náročná. Libye v té době investovala do jiných projektů a elektrárna by musela být splácena zhruba 15 let při ceně 4 miliardy amerických dolarů. Poté byl projekt až do odvolání zrušen a již nebyl obnoven. Z tohoto důvodu byly zrušeny plány na celkem devět 440 MW reaktorů v Libyi.[3][4]

Reaktory této typové řady byly ve výstavbě v jaderné elektrárně Juragua na Kubě, ale výstavba byla zastavena v roce 1992.

Informace o reaktorech

editovat
Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Sirte-1[5] VVER-440/318 408 MW 440 MW Projekt zastaven v roce 1986
Sirte-2[6] VVER-440/318 408 MW 440 MW Projekt zastaven v roce 1986

Reference

editovat

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Sirt na Nucleopedii.

  1. Reactor Database Global Dashboard - World Nuclear Association. www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  2. MEGAHED, Mohamed M. Nuclear desalination: history and prospects. Desalination. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2001. Dostupné online. S. 173. (anglicky) 
  3. a b Libyan Nuclear Weapons. www.globalsecurity.org [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. 
  4. a b NTI: Country Overviews: Libya: Nuclear Chronology. web.archive.org [online]. 2008-10-14 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-14. 
  5. Power Reactor Details - LIBYA-1. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 
  6. Power Reactor Details - LIBYA-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04. 

Související články

editovat