Jaderná elektrárna Səngəçal
Jaderná elektrárna Səngəçal (ázerbájdžánsky Səngəçal Atom Elektrik Stansiyası) byla plánovaná jaderná elektrárna v Ázerbájdžánu. Měla se nacházet poblíž vesnice Navahı, přibližně 80 kilometrů od Baku. Elektrárna měla disponovat čtyřmi sovětskými reaktory VVER-1000.[1] Elektrárna měla zároveň sloužit k výrobě tepla.[1] Identické reaktory provozuje i Temelín. Celkový hrubý výkon elektrárny by byl 3800 MW.
| Jaderná elektrárna Səngəçal | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Ázerbájdžán |
| Umístění | Navahı |
| Stav | plánování zrušeno |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1 000 MW |
| Výkon po dokončení | 3800 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a technické informace
editovatPočátky
editovatPlány na výstavbu jaderné elektrárny v Ázerbájdžánské SSR vznikly v 80. letech po havárii v Černobylu.[2] Jako místo pro budoucí elektrárnu byla vybrána vesnice Navahı, přibližně 80 kilometrů od Baku, hlavního města Ázerbájdžánu. V letech 1986 a 1987 začala příprava lokality a výstavba pomocných budov a infrastruktura elektrárny, přivedena byla i železnice. Plánovalo se, že elektrárna bude disponovat čtyřmi typizovanými reaktory ze Sovětského svazu, VVER-1000/320, každý s hrubým výkonem 950 MW a čistým výkonem 900 MW a speciálně upraveným turbosoustrojím, které by umožnilo odklonit část tepelné energie pro vytápění.[1][3]
Ukončení projektu
editovatProjekt však příliš nepokročil, jelikož již v roce 1988 se okolní obyvatelstvo začalo proti výstavbě elektrárny bouřit. Mohly za to především politické a sociální změny v tehdejším Sovětském svazu a havárie v Černobylu. Dalším významným problémem bylo, že staveniště se nacházelo v tektonicky aktivní oblasti, a proto by byla ve výsledku elektrárna velmi nebezpečná.[1][3] V lednu 1989 byl projekt výstavby elektrárny zastaven s odůvodněním, že lokalita elektrárny nevyhovuje kvůli nevyřešitelným geologickým problémům.[1][3]
Informace o reaktorech
editovat| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Səngəçal-1 | VVER-1000/320 | 900 MW | 950 MW | Plány na výstavbu zrušeny v lednu 1989 | |||
| Səngəçal-2 | VVER-1000/320 | 900 MW | 950 MW | Plány na výstavbu zrušeny v lednu 1989 | |||
| Səngəçal-3 | VVER-1000/320 | 900 MW | 950 MW | Plány na výstavbu zrušeny v lednu 1989 | |||
| Səngəçal-4 | VVER-1000/320 | 900 MW | 950 MW | Plány na výstavbu zrušeny v lednu 1989 | |||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e История ОАО «НИАЭП» (1951—2008). — 2008 — Электронная библиотека «История Росатома». elib.biblioatom.ru [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Против мирного атома. Глава 4 Генерал Моро рос. ре (Туманов Олег) / Проза.ру. proza.ru [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Бодрухин Ю. М. Записки старого инспектора АЭС. — 2013 — Электронная библиотека «История Росатома». elib.biblioatom.ru [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.