Vlastní čísla Jacobiho matic mají násobnost jedna. Stačí si uvědomit, že pro libovolné číslo jsou druhý až poslední řádek v matici lineárně nezávislé:
Odtud plyne, že . Protože matice je symetrická, odpovídá její hodnost počtu nenulových vlastních čísel (včetně násobností). Každé vlastní číslo má tudíž násobnost jedna.
Protože matice je symetrická, vlastní čísla jsou navíc reálná a můžeme je seřadit
Označíme-li vedoucí hlavní podmatici matice řádu , neboli
,
pak je také Jacobiho matice. Vlastní čísla těchto dvou „po sobě jdoucích“ Jacobiho matic a se striktně prokládají
.
Charakteristické polynomy dvou po sobě jdoucích Jacobiho matic nemají žádný společný kořen. To lze dokázat sporem; rozvojem determinantu podle posledního řádku a indukcí podle rozměru matice.
Mimo jiné také platí, že Jacobiho matice a nemohou být obě singulární.
a kde jsou Jacobiho matice. Matici lze přitom zkonstruovat v konečném čase, tj. pomocí konečného počtu elementárních aritmetických operací (sčítání, odečítání, násobení, dělení a výpočtu druhé odmocniny).
Obdobně pro každou hermitovskou matici , , existuje unitární matice, taková, že
je stejná matice jako v předchozím případě. Speciálně je matice reálná symetrická i v případě komplexní hermitovské matice .
Matice je stále třídiagonální, obecně však už není Jacobiho maticí, protože prvky bezprostředně nad diagonálou nebo bezprostředně pod ní mohou být nulové. Transformační matici lze vždy zvolit tak, že
,
kde značí spektrum matice. Jacobiho matice obsahuje všechna vlastní čísla původní matice , přičemž každé jen jednou, jak plyne z vlastností Jacobiho matic. Číslo je dimenzí největšího vlastního podprostoru (eigenspace), tj. je největší násobností některého z vlastních čísel matice .
Význam Jacobiho matic spočívá v možnosti spočítat ortogonální, resp. unitární matice v konečném čase. Přestože je diagonalizovatelnost matice vždy zaručena, protože symetrické, resp. hermitovské matice jsou normální a proto ortogonálně, resp. unitárně diagonalizovatelné, tato diagonalizace však obecně není proveditelná v konečném čase. Např. už jen z toho důvodu, že vlastní čísla coby kořeny charakteristického polynomu nemusí být možné vyjádřit v radikálech pro polynomy stupně alespoň 5 (viz též základní věta algebry).
Význam třídiagonalizace lze spatřovat v provedení dílčího výpočtu při hledání vlastních čísel symetrické, resp. hermitovské matice
který lze provést v přesné aritmetice v konečném čase. Následná diagonalizace třídiagonální matice však obecně vyžaduje iterační algoritmus s limitní konvergencí, typicky některou z variant QR algoritmu.
Matice a lze zkonstruovat např. pomocí dobře známého Lanczosova algoritmu (Lanczosovy tridiagonalizace).