Jacob Winternitz
Jacob Winternitz (uváděn také jako Jakub nebo Jakob) (23. únor 1838 Dobřenice – 11. srpen 1902 Pardubice) byl v pořadí druhý starosta pardubické židovské náboženské obce, člen pardubického městského zastupitelstva, předseda pardubického židovského pohřebního bratrstva Chevra kadiša, velkostatkář a obchodník, člen správní rady pardubického akciového cukrovaru, majitel realit a otec Egona a Karla Winternitzových, pozdějších zakladatelů pardubických Winternitzových mlýnů.
Jacob Winternitz | |
---|---|
Narození | 23. únor 1838 Dobřenice Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. srpen 1902 Pardubice Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov v Pardubicích |
Povolání | obchodník, velkostatkář, starosta židovské obce v Pardubicích |
Nábož. vyznání | židovské |
Choť | Julie rozená Winternitzová |
Děti | Egon Winternitz Karel Winternitz a 10 dalších |
Život
editovatNarodil se do rodiny nájemce pivovaru v Dobřenicích Mojžíše Winternitze (17. února 1809 Dašice – 19. února 1869 Přelouč) a Františky rozené Guthové.[1] Stal se obchodníkem a podnikatelem v potravinářství.[2][3] Mezi lety 1866–1870 koupil v Nemošicích statek čp. 3 a později tamtéž přikoupil i statek čp. 22 a dále mlýn s dvorem v osadě Štětín. Po smrti zakladatele pardubické židovské obce Marka Oesterreichera v roce 1897 se Jacob Winternitz stal jejím druhým starostou[pozn. 1] a tuto funkci zastával až do své smrti roku 1902.[4] V letech 1898–1902 byl také předsedou pardubického židovského pohřebního bratrstva Chevra kadiša.[5] Je uváděn také jako člen městské rady města Pardubic a člen správní rady pardubického akciového cukrovaru.[6][7]
S první manželkou Emilií rozenou Wertheimerovou (snad z Podolí u Svijan) měl dvě dcery: Hermínu (*1866) a Emílii (*1867). Nedlouho po porodu druhé dcery ale manželka umírá. Ovdovělý Jacob Winternitz se žení podruhé 31. srpna 1868, a to s Julií rozenou Winternitzovou (1. března 1850 Přelouč – 6. prosinec 1906 Pardubice), dcerou Ludvíka Winternitze a Johanny rozené Hallerové. Z druhého manželství Jacoba Winternitze vzešlo deset dětí: Ida (*1869), Egon (*1871), Alfréd (*1874), Hildegarda (*1876), Olga (*1878), Karel a Max (*1879), Pavel (1880), Irma (*1881) a Zdenka (*1884).[5][8]
Jacobova manželka Julie se mimo jiné angažovala v charitě a od roku 1897 až do své smrti v roce 1906 byla předsedkyní Spolku paní a dívek izraelské náboženské obce v Pardubicích, jehož úkolem byla podpora chudobných, péče o nemocné a poskytování pomoci chudým nevěstám.[5][9]
Dva Jacobovi synové, Egon a Karel, se stali významnými průmyslníky a stavebníky pardubických Winternitzových automatických mlýnů dle návrhu Josefa Gočára.[10]
Jacob Winternitz umírá v Pardubicích po krátké těžké nemoci 11. srpna roku 1902 ve věku 64 let. Pohřeb se konal ve středu 13. srpna na novém židovském hřbitově v Pardubicích.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Za jeho působení bylo v roce 1901 při sčítání lidu v Pardubicích zaznamenáno 487 osob židovského vyznání. Vizte: Luboš KOKEŠ – Jitka VOJTKOVÁ, Pardubičtí Židé a jejich náboženská obec do roku 1918, Theatrum historiae 13, 2013, s. 158.
Reference
editovat- ↑ Státní oblastní archiv v Hradci Králové; Sbírka matrik Východočeského kraje (NAD 190); sign. 28-5 (poř.č. 1634); sign. pův. E.; ukl. j. 1526; matrika N, Dobřenice (od 2.1812), Pravy (od 4.1812), Syrovátka (do 11.1843) fol. 64-65 a 121-122 židovské zápisy 1813-1839, s. 147 (dostupné z: https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/1db87057-930a-48c0-baa7-e150d965ae25/dao/1db87057-930a-48c0-baa7-e150d965ae25/file/650724ba-c89b-413d-af3d-075738983a2e)
- ↑ Listy pojizerské: čtrnáctidenník nepolitický, věnovaný zájmům občanským, poučení a zábavě, pro okresy: Turnovský, Mnichovo- Hradištský, Železno-Brodský, Semilský, Lomnický, Česko-Dubský. Turnov: Vavřinec Kudrnáč, 25.05.1902, 17(11), s. 2. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a0964c30-e14c-11ea-a0d6-5ef3fc9bb22f
- ↑ Národní listy. Praha: Julius Grégr, 9.8.1893, 33(219), s. 4. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:94d360d5-de13-4ad7-a54a-91e2f83483a5
- ↑ BAUER Julia, Virtuelle Rekonstruktion der Synagoge von Pardubice, Vídeň 2019, s. 10, 13, (dostupné z: https://repositum.tuwien.at/bitstream/20.500.12708/7570/2/Bauer%20Julia%20-%202019%20-%20Virtuelle%20Rekonstruktion%20der%20Synagoge%20von%20Pardubice.pdf)
- ↑ a b c Winternitz Jacob, http://www.pardubickyslavin.cz/index.php/property/jacob-winternitz/ (15. 1. 2025)
- ↑ Pražský denník. Praha: Vojtěch Kubelka, 15.12.1886, 21(286), s. (6). ISSN 1803-4837. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:54b5e3ec-a74c-437b-8241-ab39e6229e88
- ↑ Národní listy. Praha: Julius Grégr, 12.8.1902, 42(221, ranní vydání), s. 2. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c0b0c490-1595-11e7-94e5-001018b5eb5c
- ↑ Benjamin SCHOENBRUN (ed.), Jakob Winternitz, https://www.geni.com/people/Jakob-Winternitz-from-Pardubice/6000000017557886099/ (15. 1. 2025)
- ↑ Luboš KOKEŠ – Jitka VOJTKOVÁ, Pardubičtí Židé a jejich náboženská obec do roku 1918, Theatrum historiae 13, 2013, s. 155.
- ↑ Luboš KOKEŠ – Jitka VOJTKOVÁ, Pardubičtí Židé a jejich náboženská obec do roku 1918, Theatrum historiae 13, 2013, s. 148
Literatura
editovatLuboš KOKEŠ – Jitka VOJTKOVÁ, Pardubičtí Židé a jejich náboženská obec do roku 1918, Theatrum historiae 13, 2013, s. 146, 148, 155, 158.
Externí odkazy
editovatJitka VOJTKOVÁ – Luboš KOKEŠ, Pardubičtí Židé a jejich náboženská obec do roku 1918