Jabloňový hřbet
Jabloňový hřbet[1] (rusky Я́блоновый хребе́т, burjatsky Яаблан дабаан) je pohoří v ruském Zabajkalsku. Táhne se v délce přes 650 kilometrů od údolí Chiloku severovýchodním směrem až k hornímu toku Oljokmy, kde na něj navazuje Stanové pohoří. Maximální šířka hřbetu činí 80 km. Nejvyšší horou je Kontalakskij Golec, která má 1706 metrů nad mořem.[2] Horský hřeben tvoří rozvodí mezi Pacifikem a Severním ledovým oceánem, pramení zde přítoky Amuru, Leny a Jeniseje.[3] Hory tvoří východní hranici Burjatska, na jejich úpatí leží města Ulan-Ude a Čita.
| Jabloňový hřbet | |
|---|---|
 Pohoří na mapě Sibiře | |
| Nejvyšší bod | 1706 m n. m. (Kontalakskij Golec) |
| Délka | 650 km |
| Sousední jednotky | Stanové pohoří Vitimská plošina Cagan-Churtej |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
| Horniny | žula |
| Souřadnice | 52°3′ s. š., 113°35′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hory pocházejí z období paleozoika a jsou tvořeny převážně žulou, břidlicí a pískovcem, rostou zde modříny, borovice a jedle, ve výškách nad 1400 metrů převládá tundra. Těží se cín a hnědé uhlí.
Oblast prozkoumal v 18. století Peter Simon Pallas. Název pohoří nepochází od jabloní, které tu nerostou, ale z burjatského výrazu jabacha („jít“), podle množství průsmyků, které domorodcům umožňovaly cestovat přes hory.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 37, 112. Standardizované jméno: Jabloňový hřbet.
- ↑ Малая энциклопедия Забайкалья
- ↑ [1] Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. Cайт инвестиционных и туристических ресурсов г. Читы
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jabloňový hřbet na Wikimedia Commons
