Július Révay
Július Révay, též Julian Révay, (ukrajinsky Юліян Ревай – Julijan Revaj, 26. července 1899[1][2][3][4] Myrča[4] – 30. dubna 1979 New York[4]) byl československý politik z Podkarpatské Rusi; meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu sociálně demokratickou dělnickou. Byl též pedagogem a významnou osobností ukrajinského exilu.
| Julian Révay Юліян Ревай | |
|---|---|
| Předseda vlády Karpatské Ukrajiny | |
| Ve funkci: 15. březen 1939 – 18. březen 1939 | |
| Ministr dopravy autonom. vlády Podkarpatské Rusi | |
| Ve funkci: 11. říjen 1938 – 26. říjen 1938 | |
| Ministr komunikací, veř. prací, zdravotní a soc. péče autonom. vlády Podkarpatské Rusi | |
| Ve funkci: 26. říjen 1938 – 1. prosinec 1938 | |
| Ministr autonom. vlády Podkarpatské Rusi | |
| Ve funkci: 1. prosinec 1938 – 6. březen 1939 | |
| Ministr zahraničí Karpatské Ukrajiny | |
| Ve funkci: 15. březen 1939 – 18. březen 1939 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1935 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | čs. soc. dem. (do 1938) |
| Narození | 26. července 1899 Myrča  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. dubna 1979 (ve věku 79 let) New York  Spojené státy americké |
| Zaměstnání | učitel |
| Profese | novinář, pedagog a politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se v obci Myrča v tehdejší Užské župě v Uhersku. Jeho domovskou obcí byl Malyj Bereznyj. Vystudoval učitelský ústav a pracoval jako odborný učitel.[4]
Působil jako redaktor deníku Učitel. Působil v skautském hnutí v Podkarpatské Rusi a byl zemským náčelníkem Svazu junáků-skautů v Československu. Byl aktivní i politicky jako člen karpatoruské frakce Československé sociálně demokratické strany dělnické, kterou zde v roce 1920 spoluzakládal. Roku 1922 byl přidělen referátu Ministerstva školství a národní osvěty v Užhorodu. Předsedal zemské odbočce Dělnické akademie. Vykonával i funkci předsedy zemského sdružení podkarpatoruských učitelů, místopředsedy Národopisné společnosti pro Podkarpatskou Rus a hlavního tajemníka zemského Pedagogického spolku.[4]
V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za sociální demokraty. Od prosince 1938 zasedal jako nezařazený poslanec. Mandát ztratil v lednu 1939 v důsledku rozpuštění politických stran na Podkarpatské Rusi.[5] Sám likvidaci politických stran a jejich nahrazením jediným Ukrajinským národním sjednocením inicioval.[4]
Ač členem sociální demokracie, již v létě roku 1938 čelil ve straně kritice za své názory ovlivněné fašismem.[4] Za dob existence autonomní Karpatské Ukrajiny v rámci česko-slovenské druhé republiky (1938–1939) působil jako ministr v tehdejší vládě Andreje Bródyho (ministr dopravy), první vládě Augustina Vološina (ministr komunikací, veřejných prací, zdravotnictví a sociální péče) a druhé vládě Augustina Vološina (člen vlády, bez specifikace portfolia).[6] V této době patřil mezi hlavní propagátory orientace autonomní vlády na spolupráci s nacistickým Německem.[4]
Během krátké nezávislosti Karpatské Ukrajiny v březnu 1939 vedl svoji vládu jako její předseda, zároveň byl i ministrem zahraničí. Za světové války žil v Bratislavě, po válce uprchl na západ. Od roku 1948 žil v USA, kde působil též v tamějších ukrajinských exilových organizacích.[4]
Je autorem rusínských učebnic pro obecné školy, mluvnic a slovníků.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.rusyn.org [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobavdokumentech&IDosoby=75018
- ↑ Archivovaná kopie. www.cssd-tabor.cz [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30.
- ↑ a b c d e f g h i j PLACHÝ, Jiří: K činnosti některých negativistických stran na Podkarpatské Rusi v roce 1938, Slovanský přehled, 1-2/2012 [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-10.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-07]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 606.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Július Révay
- stránky Український конгресовий комітет Америки - Ukrainian Congress Committee of America
