Jón Sigurðsson
Jón Sigurðsson (17. červen 1811, Hrafnseyri – 7. prosinec 1879, Kodaň) byl islandský politik liberální orientace, vůdce islandského hnutí za nezávislost v 19. století, otec moderního islandského národa.
Jón Sigurðsson | |
---|---|
Narození | 17. června 1811 Hranfseyri |
Úmrtí | 7. prosince 1879 (ve věku 68 let) Kodaň, Dánsko |
Místo pohřbení | Holavallagarður |
Alma mater | Kodaňská univerzita |
Povolání | politik, filolog a historik |
Funkce | member of the Danish Constituent Assembly (1848–1849) člen Althingu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatVystudoval gramatiku a historii na univerzitě v Kodani, kam odjel roku 1833. Poté pracoval v ústavu Arnamagnæan při Kodaňské univerzitě, který sbíral ságy a jiné rukopisy ve staré severštině. Na Island se vrátil až roku 1845; ihned zasedl v islandském parlamentu (Althingu) a roku 1849 se stal jeho předsedou.
Zasedl též ve zvláštním revolučním národním shromáždění roku 1851 (Þjóðfundurinn 1851), kde bojoval proti přijetí nové dánské ústavy, v čemž uspěl. To byl začátek islandské revolty, která běžela řadu let - její hlavní tribunou byla Jónem založená ročenka Ný félagsrit, jež vycházela v letech 1841–1873. Jón v té době sídlil opět v Kodani a jeho tamní byt se stal centrem islandského národního hnutí, podobně jako Islandská literární společnost (Hið íslenska bókmenntaféla), které Jón předsedal od roku 1851. Nenásilný odpor Islanďanů nakonec vyústil v to, že Dánsko dalo Islandu roku 1874 autonomii ve vnitřních záležitostech.
Den Jónova narození je dnes na Islandu státním svátkem. Jón je též vyobrazen na bankovce v nominální hodnotě 500 islandských korun.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Jón Sigurðsson na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jón Sigurðsson na Wikimedia Commons
- Heslo v Britannice