Jívová

Jívová
	Pohled na Jívovou
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Šternberk
Obec s rozšířenou působností	Šternberk; (správní obvod)
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′33″ s. š., 17°23′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	647 (2024)
Rozloha	15,28 km²
Katastrální území	Jívová a Jívová I
Nadmořská výška	561 m n. m.
PSČ	783 16
Počet domů	192 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Jívová 69; 783 16 Dolany u Olomouce ; obec.jivova@seznam.cz
Starosta	Mgr. Jan Pewner
	Oficiální web: www.obecjivova.cz
	Jívová
Další údaje
Kód obce	503142
Kód části obce	61409
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Jívová (dříve též Jivavá nebo Jivová; německy Giebau^[4]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 7 km východně od Šternberka a protéká jí potok Jírovec. Žije zde 647^[1] obyvatel.

Členění obce

Obec se nečlení na části. Od roku 2016 se skládá ze dvou katastrálních území, Jívová a Jívová I. Převážná většina území obce patří do katastru Jívová o rozloze 15,22 km², Jívová I je naproti tomu velmi malé katastrální území o rozloze 0,06 km²,^[5] rozkládající se v zalesněném údolí na levém břehu řeky Bystřice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269, ačkoli již z roku 1220 je známa tzv. Jívovská cesta z Olomouce do Slezska. Jívová původně patřila klášteru Hradisko, poté od poloviny 14. století hradu Tepenci a v roce 1406 ji získal kartuziánský klášter v Dolanech. V době husitských válek zpustla a byla opuštěna, k obnovení vsi došlo až v polovině 16. století. V roce 1581 se Jívová stala městečkem, jež získalo mílové právo, právo týdenního trhu a dvou jarmarků. Městečko se přes svůj jinak převážně zemědělský charakter rozvíjelo, dolanský klášter zde nechal postavit pivovar a vznikly zde také řemeslné cechy, jejichž význam postupně upadl až zřízením císařské silnice z Olomouce do Opavy, která vedla přes Šternberk.^[6]

Když byl klášter v roce 1782 zrušen, spravoval Jívavou státní náboženský fond, od kterého ji roku 1825 odkoupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ovšem již roku 1850 v souvislosti se vznikem obecních samospráv se Jívová stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o relativně velkou, převážně německou obec, která byla centrem pro blízké okolí, fungovala zde továrna na nábytek, tři mlýny, dvě pily a mlékárna. Obyvatelé se také zabývali tkalcovstvím a na kopci Tepenec byl zřízen lom. Po roce 1938 se obec stala součástí Sudet, po válce byli její původní obyvatelé vysídleni a Jívová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí. Původní velikosti však již nedosáhla, mj. protože v poválečném období byla zbořena značná část zdejších domů.^[6]

Obec se mírně rozšířila na základě zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů, o katastrální území Jívová I, které do 31. prosince 2015 náleželo k vojenskému újezdu Libavá. Původně ovšem pozemky moderního k. ú. Jívová I tvořily okrajovou část katastrálního území Smilov, jež bylo před vznikem vojenského újezdu Libavá samostatnou obcí, jejíž celá zástavba byla poté srovnána se zemí. K 20. prosinci 2002 se pozemky moderního k. ú. Jívová I staly součástí rozšířeného k. ú. Město Libavá, z něhož bylo vyčleněny k 2. červnu 2014^[7] v rámci příprav na optimalizaci (zmenšení) vojenského újezdu Libavá.

Vývoj Jívové podle sčítání lidu^[8]^[9]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930
Obyvatel	1966	1880	1912	1816	1768	1511	1553^{[p 1]}
Domů	203	209	211	214	212	219	268
Rok	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatel	718	748	635	609	532	530	563
Domů	246	178	160	152	150	164	173

↑ Z toho 1529 osob národnosti německé, 17 československé a 7 ostatních.^[10]

Pamětihodnosti

kostel svatého Bartoloměje z let 1717–1720
socha Kalvárie z 19. století
socha sv. Floriána z 19. století
fara
zřícenina hradu Tepenec a archeologické naleziště

Pověsti

Na hradě Tepenci se nacházel zvon, vyrobený celý ze zlata. Jednou hrad oblehla nepřátelská vojska a obránci raději vzácný zvon zasypali do studně. Když bylo po bitvě, snažili se zvon nalézt, ale ten už na svém místě nebyl. Od té doby jej hledalo mnoho hledačů pokladů, ale dosud žádný neuspěl.

Náboženský život

Obec tvoří součást římskokatolické farnosti Jívová. Ta je součástí děkanátu Šternberk olomoucké arcidiecéze v moravské církevní provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje také obce Domašov nad Bystřicí a Hraničné Petrovice.

Významní rodáci

Florian Kratschmer von Forstburg (1843–1922), rakouský hygienik
Rudolf Wanzl (1924–2011), německý podnikatel

Fotogalerie

Kostel svatého Bartoloměje
Interiér kostela sv. Bartoloměje
Magdalenský mlýn
Panský mlýn
Železniční most přes Bystřici

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 496.
↑ Katastrální území Jívová I
↑ ^a ^b KOUDELA, Miroslav. Jívová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 106.
↑ ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.

Literatura

KREJČOVÁ, Jana. Jívová na Olomoucku. Příspěvek k poznání památek obce a okolí. Vlastivědný věstník moravský. 2010, roč. 62, čís. 3, s. 283–296.
STEJSKAL, Martin – MARENČIN, Albert: Labyrintem tajemna. Praha 1991.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jívová na Wikimedia Commons
Jívová v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
www.obecjivova.cz, oficiální stránky obce
www.jivova.com, neoficiální stránky o obci
www.skolajivova.cz, Základní a mateřská škola Jívová

[11] Z toho 1529 osob národnosti německé, 17 československé a 7 ostatních.^[10]

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 496.

[5] Katastrální území Jívová I

[Šternbersko-6] KOUDELA, Miroslav. Jívová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 106.

[7] ČÚZK - Změny názvů katastrálních území. www.cuzk.cz [online]. [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.

[8] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.

[9] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502. Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.

[10] Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.

[4]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[p 1]

[10]