Ján Halla
Ján Halla, pseudonymy Ivan Gall, G. Melľa, án Turčan, J. Hla, Mladý Hypochonder, Samo Társky aj.[1] (14. dubna 1885 Vsetín[2] nebo Turčianský Sv. Martin[3] – 26. května 1955 Praha[2]), byl slovenský moderní básník, československý meziválečný politik a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
| Ján Halla | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1929 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SNaRS agrární strana |
| Narození | 14. dubna 1885 Vsetín nebo Turč. Sv. Martin  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. května 1955 (ve věku 70 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | spisovatel, básník, publicista a politik |
| Commons | Ivan Gall |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPocházel z Moravy, ale vyrůstal v Turčianském Sv. Martinu. Studoval ve Valašském Meziříčí a v Místku, později od roku 1904 pokračoval ve studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1910 promoval jako doktor práv. Do roku 1918 působil jako externí redaktor a korektor v měsíčníku Naše Slovensko a byl redaktorem Národohospodářského věstníku v Praze. Od roku 1919 pracoval na Ministerstvu pro správu Slovenska, v roce 1925 zastával post župana Pohronské župy ve Zvolenu. V období let 1929-1938 pracoval na Zemském úřadu v Bratislavě na tamním referátu školství a osvěty.[1]
V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění jako člen Slovenského klubu (slovenští poslanci se dosud nedělili do stranických frakcí).[4]
Na počátku 20. let byl členem Slovenské národní a rolnické strany (SNaRS) a v březnu 1920 se uvádělo, že za ni bude kandidovat v parlamentních volbách v roce 1920.[5]
V parlamentu se ale objevil až po parlamentních volbách v roce 1925.[6] Profesí byl podle údajů k roku 1925 úředníkem ministerstva pro správu Slovenska a členem správy Svazu rolnických pokladen v Bratislavě.[7] V parlamentu nyní zasedal za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, do které se SNaRS roku 1922 sloučila.
V roce 1921 jako vládní tajemník ministerstva pro správu Slovenska koncipoval projev prezidenta Masaryka při návštěvě Ružomberoku, ve kterém Masaryk přislíbil větší rozvoj samosprávných a autonomních orgánů.[8]
V roce 1938 byl vypovězen ze Slovenska, a od této události až do své smrti žil v Praze, nicméně po konci 2. světové války nadále udržoval kontakty se Slovenskem.[1]
Tvorba
editovatPatří do skupiny modernistických slovenských literátů. Většinu svých prací napsal ve slovenštině v letech 1904 - 1912. Napsal okolo třiceti lyrických básní a několik krátkých próz, které uveřejňoval hlavně v časopisu Dennica, ale také v časopisech Prúdy a Naše Slovensko. Jeho poezie znamenala obohacení dobového básnického výrazu o nové odstíny. Často se inspiroval výtvarným uměním, čehož důkazem je i vícero básní napsaných k určitým obrazům, nicméně se věnoval hlavně milostné poezii. Inspiroval se také evropskou literaturou, která přinesla do jeho díla mnoho zvučných jmen, ale také nádech symbolismu a moderny.[1]
Po dlouhé přestávce se k literární tvorbě vrátil v 50. letech 20. století, kdy napsal několik vzpomínkových děl o pražském spolku Detvan i o Turčianském sv. Martinu v období před vznikem Československa.[1]
Dílo
editovat- 1906 – Na Dušičky (vyšlo v časopisu Dennica)
- 1907 – Precitnutie (vyšlo v časopisu Dennica)
- 1908 – Aurelove Vianoce (vyšlo v časopisu Dennica)
- 1908 – Biela noc (vyšlo v časopise Dennica)
- 1910 – Z denníka Voloďovho (vyšlo v časopisu Dennica)
- 1935 – T. G. Masaryk na Slovensku, kniha o Masarykových prezidentských cestách na Slovensko (vydáno pod jeho občanským jménem)
- 1938 – Tým, čo sa zaslúžili o vlasť (Pro patria bene meritis), bibliofílie obsahující příležitostné řeči věnované M. R. Štefánikovi, T. G . Masarykovi a P. O. Hviezdoslavovi (vydáno pod jeho občanským jménem)
- 1955 – Ján Kalinčiak: Reštavrácia, překlad do češtiny
- 1956 – Odkaz, souborné vydání jeho časopisecky uveřejňovaných básní a próz
- 1973 – Keď padá lístie, knižní vydání poezie a prózy
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e Gall, Ivan (1885) [online]. litcentrum.sk [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1301. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Zo slovenskej národnej a roľníckej strany. Národné noviny. Březen 1920, roč. 51, čís. 65, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Ján Halla [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 114–115.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Halla na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ján Halla
- Ján Halla v Národním shromáždění roku 1927
