Izraelská pobřežní planina
Pobřežní planina (hebrejsky מישור החוף, Mišor ha-Chof) je úzká pobřežní planina v Izraeli táhnoucí se podél Středozemního moře, kde žije až 70 % obyvatel země. Planina, která se rozkládá na celkové délce 187 kilometrů, se skládá z písečných pláží, na které navazují úrodné zemědělské půdy, a je rozdělena do několika oblastí.[1] Ve své severní části pláže přerušují křídová a pískovcová skaliska (například Roš ha-nikra).[1] Na území pobřežní planiny se nacházejí významná populační centra, jako je Tel Aviv-Jaffa a přístavy s průmyslem, jako Haifa.[1]
| Izraelská pobřežní planina | |
|---|---|
 | |
| Podřazené jednotky | Šaronská planina, Guš Dan, Israeli South Coast, Hof HaCarmel a Israeli North Coast |
| Stát |  Izrael |
 | |
| Souřadnice | 32°8′47″ s. š., 34°48′51″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fyzická geografie
editovatTato oblast byla v biblických dobách úrodná a některé z jejích částí jsou od té doby nepřetržitě zemědělsky využívány. Značná část se však během času přeměnila v bažiny, které ale byly sionistickými pionýry rekultivovány.[2] V současné době je pobřežní planina centrem pěstování citrusů a nachází se zde jedny z nejúspěšnějších zemědělských osad v Izraeli. Půdy v této oblasti se skládají ze dvou mocných vrstev říčních sedimentů: jedna je tmavá a těžká, ideální pro pěstování polních plodin a druhá je tenká a písčitá, ideální pro pěstování citrusů.[2]
Navzdory své délce, planinu protínají pouze dvě řeky: Jarkon, který je 27 kilometrů dlouhý a vlévá se do Středozemního moře u Petach Tikvy a Kišon, který je 43 kilometrů dlouhý a vlévá se do Haifského zálivu u města Akko.[2]
Socioekonomická geografie
editovat_Tel_Aviv.jpg)
V oblasti pobřežní planiny žije přibližně 70 % obyvatelstva Izraele, převážně v oblasti telavivské metropolitní oblasti Guš Dan a metropolitní oblasti u Haifského zálivu.[2] Tato část Izraele je převážně židovská, jelikož zdejší obyvatelstvo je z 96 % tvořeno Židy a nearabským obyvatelstvem. Žije zde zhruba 4,2 milionu Židů, což je třetina světového židovstva.
Osídlení pobřežní planiny trvá několik tisíc let a zmínky o něm lze nalézt v Tanachu. Nedávné výzkumy prokázaly, že toto území bylo osídleno již před 5500 tisíci lety v době bronzové. Má se zato, že v té době docházelo k proměně vzorku osídlení, které bylo způsobeno změnou klimatu, která vedla k zaplavení oblasti, která byla dříve centrem obchodních a sídelních center, a vzniku močálů.[3] Jedním z důvodů rozvoje osídlení od Gazy po Galileu byla existence obchodní stezky Egypťanů.
Oblasti
editovatPobřežní planina se skládá z následujících geografických oblastí (od severu k jihu):
Západní Galilea
editovat Oblast západní Galileje, známá také jako severní pobřeží nebo Zubulunská planina, se rozkládá od útesů Roš ha-nikra na severu až po třetí největší izraelské město Haifa. Jedná se o úrodnou oblast, kde se nachází město Naharija a mnoho mošavů a kibuců. Při pobřeží se nachází mnoho malých ostrůvků.[4] Jako samostatná oblast se někdy počítá pobřežní planina u města Akko, která je převážně urbanizovaná zahrnující Akko a severní haifské předměstí Krajot, ale i některé zemědělské oblasti.[4]
Chof ha-Karmel
editovatOblast Chof ha-Karmel se rozkládá jižně od Haify až po Zichron Ja'akov. Je zde úrodná půda a kromě Haify na severu je zde většina osad zemědělsky zaměřená.[4]
Šaronská planina
editovat
Šaronská planina se rozkládá jižně od Zichron Ja'akov až po řeku Jarkon ústící u Tel Avivu. Tato oblast je nejhustěji zalidněná, je zde velké množství velkých měst, jako Netanja a Herzlija, stejně jako množství menších sídel ve vnitrozemí.[4]
Centrální pobřežní planina
editovatCentrální pobřežní planina se rozkládá od řeky Jarkon ústící na severu Tel Avivu po Nachal Šichma a zahrnuje města jako Bat Jam, Rišon le-Cijon a množství zemědělských osad.[4]
Jižní pobřežní planina
editovatJižní pobřežní planina, také známá jako Šefela, Judská planina a západní Negev se rozkládá jižně až po Pásmo Gazy a dělí se na:[4]
- savanovitou oblast Besor, s relativně malým množstvím osad na severu
- řídce osídlenou oblast Agur-Haluca na jihu
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli coastal plain na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém: Ahva Press, 1999. S. 3.
- ↑ a b c d Israel: Geographic Regions [online]. ThinkQuest [cit. 2008-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-04. (anglicky)
- ↑ ILANI, Ofri. Researchers say communities abandoned the coastal plain in the Bronze Age due to climate change and flooding [online]. Haaretz, 2007-08-23 [cit. 2008-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-17. (anglicky)
- ↑ a b c d e f The coastal plain [online]. GoIsrael [cit. 2008-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Izraelská pobřežní planina na Wikimedia Commons - Department of Water and Rivers, Ministry of the Environment - Restoration of the Rivers in Israel's Coastal Plain[nedostupný zdroj] (anglicky)
