Isabela Habsburská
Isabela Habsburská (španělsky: Isabel; 18. července 1501 Brusel – 19. ledna 1526 Gent), také známá jako Alžběta, byla rakouská arcivévodkyně a kastilská infantka z rodu Habsburků. Následně se stala dánskou, norskou a švédskou královnou v rámci Kalmarské unie jako manželka krále Kristiána II. Byla dcerou krále Filipa I. a královna Jany I. Kastilské a sestra císaře Svaté říše římské Karla V. V roce 1520 vládla Dánsku jako regentka.[1]
| Isabela Habsburská | |
|---|---|
| Královna dánská, norská a švédská | |
_12-10-2010_11-47-03.JPG) Královna Isabela Habsburská | |
| Doba vlády | 1515–1523 Dánsko a Norsko 1520–1521 Švédsko |
| Tituly | arcivévodkyně rakouská šlesvicko-holštýnská vévodkyně |
| Narození | 18. července 1501 Brusel |
| Úmrtí | 19. ledna 1526 (ve věku 24 let) Gent |
| Pohřbena | Katedrála sv. Knuda, Odense |
| Předchůdce | Dánsko a Norsko: Kristina Saská Švédsko: Christina Gyllenstierna |
| Nástupce | Dánsko a Norsko: Žofie Pomořanská Švédsko: Kateřina Sasko-Lauenburská |
| Manžel | Kristián II. Dánský |
| Potomci | Kristián Jan Maxmilián Filip Dorotea Kristina |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Filip I. Kastilský |
| Matka | Jana I. Kastilská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřinina výchova, kterou vedla její teta arcivévodkyně Markéta, probíhala v Mechelenu pod dohledem významných humanistů, jako byli Juan Luis Vives a Adrian z Utrechtu. V roce 1514 se provdala za Kristiána II. Dánského, Norského a Švédského. Domluvený sňatek však zpočátku čelil problémům kvůli diplomatickému napětí způsobenému Kristiánovým vztahem s jeho nizozemskou milenkou Dyveke Sigbritsdatter. Po její smrti v roce 1517 se vztahy mezi Isabelou a jejím manželem výrazně zlepšily a Isabela byla v roce 1520 jmenována regentkou a politickou poradkyní krále.[2]
V roce 1523 byl Kristián II. sesazen z trůnu. Politický převrat donutil dánskou královskou rodinu, včetně Isabely a jejich dětí, hledat útočiště v různých evropských zemích, jako byla Anglie, Sasko a habsburské Nizozemí. Během exilu Isabela neúnavně hájila zájmy svého manžela. V roce 1524 se zúčastnila říšského sněmu v Norimberku, kde se snažila získat podporu pro obnovení Kristiánovy vlády v Dánsku.[3]
Její cesty po Německu, Anglii a Nizozemsku přispěly k jejím rostoucím sympatiím k protestantskému hnutí.[4] Její smrt v roce 1526 byla provázena širokým smutkem. Přijala jak protestantskou, tak katolickou svátost, avšak Habsburkové prohlásili, že zemřela jako horlivá katolička.
Život
editovatPůvod
editovatIsabela byla dcerou burgudského vévody Filipa Sličného (1478–1506) a jeho manželky, královny Kastilie a Leónu, Jany I. (1479–1555). Její rodiče měli bouřlivé manželství, ač se z počátku zdálo, že bude šťastné. Filip si nenechal ujít žádné potěšení a jeho žárlivá manželka mu byla neustále v patách, proto se Filip, za podpory svého tchána, aragonského krále Ferdinanda II., snažil prohlásit Janu za šílenou. Po Filipově smrti byla královna „šílená“ žalem uzavřena v klášteře, kde strávila zbytek života, a vládu nad Kastilií a Leonem převzal její otec.
Isabela měla pět sourozenců: Eleonoru (1498–1558), Karla (1500–1558), Ferdinanda (1503–1564), Marii (1505–1558) a Kateřinu (1507–1578).
Dětství prožila na dvoře své tety Markéty, která byla nizozemskou místodržitelkou, spolu s bratrem Karlem a sestrami Eleonorou a Marií. Její druhý bratr Ferdinand a nejmladší sestra Kateřina zůstali ve Španělsku, Ferdinand na dědečkově dvoře, kde se mu dostalo výchovy pro budoucího španělského krále, a Kateřina s matkou v klášteře. Isabelina teta Markéta byla velmi vzdělaná žena a všem dětem poskytla laskavou péči i skvělé vzdělání, jejím učitelem byl Adriaan Florenszoon Boeyens (pozdější papež Hadrián VI.)[5] Nemohla je však uchránit politických sňatků, které osnoval její otec, císař Maxmilián I., pro svá vnoučata.
Sňatek
editovat
Hlavní motivací pro uzavření sňatku bylo politické hledisko a rozšiřování vlivu. Proto císař Maxmilián na nic nečekal a začal vyjednávat s mladým dánským a norským králem Kristiánem II., nehledě na to, že se o něm šířily znepokojující zvěsti. Kristián byl považován za největšího zpustlíka své doby. Volba padla na Maxmiliánovu druhou vnučku.
11. července 1514 se tedy Isabela per procurationem provdala za dánského a norského krále Kristiána II., jehož při obřadu zastupoval její dědeček císař Maxmilián. O rok později, 12. srpna 1515, se v Kodani sňatek mezi Isabelou a Kristiánem zopakoval za jejich osobní účasti. Vztahy mezi králem a nevěstinou rodinou však zůstaly chladné.
Dánská královna Alžběta
editovatIsabela byla korunována na dánskou královnu a přijala jméno Alžběta. Kristián svou ženu nemiloval a otevřeně udržoval poměr s Holanďankou Dyveke Sigbritsdatter, jejíž rodina, které král udělil vysoké státní posty, udělala královně ze života peklo. Vztahy mezi manžely se zlepšily po Dyvekině smrti roku 1517.
Roku 1520 se spolu s manželem stali také královnou a králem švédským.
Smrt v Gentu
editovatRoku 1523 byl král Kristián II. svržen a na trůn nastoupil jeho strýc Frederik I. Bývalá královna Alžběta odmítla velkorysou nabídku nového krále, aby i s dětmi v Dánském království zůstala, a s manželem opustila zemi. Rodina odešla do Flander a nakonec se usadila v Lier v dnešní Belgii.
Teprve 24letá Isabela ukončila svou životní pouť 19. ledna 1526 v Gentu. Pohřbena v klášteře sv. Petra u Gentu a v roce 1883 byly její ostatky převezeny do Odense a uloženy v Katedrále sv. Knuda.[5]
Po smrti Isabelly předal Kristián své a Isabelliny děti v roce 1526 do péče jejich pratety Markéty Habsburské, nizozemské místodržitelky. Roku 1531 odcestoval zpět do Skandinávie, neboť se chtěl pokusit o znovuzískání dánského trůnu. Jeho snaha nebyla úspěšná, Kristián byl jat a po dlouholetém věznění zemřel; do Flander se již nevrátil. Po smrti Markéty Habsburské v roce 1530 se o další výchovu dětí starala nová místodržitelka habsburského Nizozemí, Isabellina mladší sestra Marie Habsburská.
Potomci
editovat.jpg)
- Jan (21. února 1518 – 11. srpna 1532)
- Maxmilián (*/† 1519)
- Filip Ferdinand (*/† 1519)
- Dorotea (10. listopadu 1520 – 20. září 1580), ⚭ 1535 Fridrich II. Falcký (9. prosince 1482 – 26. února 1556), kurfiřt falcký
- Kristina (1521–1590),
- ⚭ 1534 František II. Maria Sforza (4. února 1495 – 24. října 1535), milánský vévoda
- ⚭ 1541 František I. Lotrinský (23. srpna 1517 – 12. června 1545), vévoda lotrinský
- syn (*/† 1523)
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ DUGGAN, Anne J. Queens and queenship in medieval Europe. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
- ↑ OLSEN, Rikke Agnete. Kongerækken. København: Lindhardt og Ringhof, 2005. 198 s. Dostupné online. ISBN 978-87-26-53454-2. S. 132. (dánsky) Google-Books-ID: XmgoEAAAQBAJ.
- ↑ HEIBERG, Steffen. Danske dronninger i tusind år. København: Gyldendal, 2001. 388 s. Dostupné online. ISBN 978-87-00-75146-0. S. 42. (dánsky) Google-Books-ID: 9EdGAAAACAAJ.
- ↑ Elisabeth, Christian 2.s dronning [online]. Dansk Kvindebiografisk Leksikon, 2023-04-22 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ a b HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 161.
Literatura
editovat- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- GRÖSSING, Sigrid-Maria. Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše. Praha: [s.n.], 2004. ISBN 80-249-0340-7.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Isabela Habsburská na Wikimedia Commons - The Peerage
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kristina Saská |
1515–1523 Isabela Habsburská |
Nástupce: Žofie Pomořanská |
Norská královna_non_crown.png) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kristina Saská |
1515–1523 Isabela Habsburská |
Nástupce: Žofie Pomořanská |
Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: (manželka regenta) Christina Gyllenstierna |
1520–1521 Isabela Habsburská |
Nástupce: Kateřina Sasko-Lauenburská |
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Braniborská |
1515–1523 s Žofií Pomořanskou, od r. 1518 Isabela Habsburská |
Nástupce: Žofie Pomořanská |
