Iwona Burdzanowska
Iwona Burdzanowska (* 1960 Dęblin) je polská fotoreportérka, novinářka, vedoucí fotografického oddělení, fotoeditorka, autorka akcí a divadelních fotografií. Žije v Lublinu.
| Iwona Burdzanowska | |
|---|---|
| Narození | 1960 (63–64 let) Dęblin |
| Povolání | fotoreportérka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatV mládí chtěla navštěvovat střední uměleckou školu v Nałęczówě. Stala se však studentkou střední školy Hanky Sawické v Dęblinu. Její strýc, profesor chemie a biochemie, ji vedl k fotografii[1]. Poté vystudovala postsekundární fotografickou školu na Fotografickém školním komplexu ve Varšavě[2].
V roce 1981 se začala věnovat mikro- a makrofotografii, rentgenové fotografii a UV fotografii na katedře mikrobiologie Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu.[3] Při turistice a fotografování rostlin ji fascinovala biologie. Zapsala se na studia biologie[4].
O fotografování událostí se začala zajímat v roce 1987, během třetí apoštolské cesty Jana Pavla II. do Polska[5]. O rok později se jí narodila dcera, načež se ke studiu nevrátila a změnila specializaci.[6] V roce 1991 začala pracovat v lublinské pobočce Gazeta Wyborcza. S redakcí byla spojena do roku 2012.[2]
Jako fotografka spolupracovala s Divadlem Juliusze Osterwy v Lublinu (1995–2011) a s Hudebním divadlem[2]. Pracovala mimo jiné na tvorbě obalů hudebních alb pro Budka Suflera , Mateusze Pospieszalskiho a Voo Voo[2]. Od roku 1989 nepřetržitě spolupracuje s Lublinskou lékařskou komorou při tvorbě měsíčníku Medicus. Po odchodu z redakce Gazeta Wyborcza spolupracuje mj. s online redakcí Radia Lublin [7].
V roce 2021 byla její tvorba představena na výstavě Jedyne. Nieopowiedziane historie polskich fotografek a ve stejnojmenné knize Moniky Szewczyk-Wittek v Domě historie Dom Spotkań z Historią ve Varšavě a také její fotografie a rozhovor s autorkou. Výstavu tvořilo téměř 150 fotografií třinácti polských fotografek, které v 70. až 90. letech 20. století byly často jedinými ženami v mužských týmech nebo pracovaly samostatně. Autorky se zabývaly různými druhy fotografie. Pracovaly také jako fotoeditorky nebo byly vedoucími fotografických oddělení v redakcích novin. Publikovaly v uznávaných polských i zahraničních tiskových titulech, prezentovaly fotografie v albech a na výstavách a pro mnohé z nich byla fotografie životním stylem. Byly to například: Anna Beata Bohdziewiczová, Iwona Burdzanowska, Joanna Helanderová, Marzena Hmielewiczová, Anna Michalak-Pawłowska, Anna Musiałówna, Anna Pietuszko-Wdowińska, Maja Sokołowska nebo Anna Łośová.[8]
Galerie
editovat-
O. Ludwik Wiśniewski podczas nadania tytułu Honorowego Obywatela Miasta Lublin -
Prof. Giuseppe Guarnaccia podczas nadania tytułu Honorowego Obywatela Miasta Lublin
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwona Burdzanowska na polské Wikipedii.
- ↑ Szewczyk-Wittek 2021, s. 87.
- ↑ a b c d Szewczyk-Wittek 2021, s. 86.
- ↑ Szewczyk-Wittek 2021, s. 94.
- ↑ Szewczyk-Wittek 2021, s. 95.
- ↑ Szewczyk-Wittek 2021, s. 96.
- ↑ Szewczyk-Wittek 2021, s. 97.
- ↑ Fotografie Iwony Burdzanowskiej dla Radia Lublin
- ↑ Jedyne. Nieopowiedziane historie polskich fotografek | wystawa. dsh.waw.pl [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (polsky)
Literatura
editovat- SZEWCZYK-WITTEK, Monika, 2021. Jedyne. Nieopowiedziane historie polskich fotografek. Varšava: Dom Spotkań z Historią. ISBN 978-83-66068-33-9.
- https://dsh.waw.pl/3709-jedyne-nieopowiedziane-historie-polskich-fotografek-wystawa,prg
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Iwona Burdzanowska na Wikimedia Commons - Záznam rozhovoru v rámci programu Oral History Divadla NN s Iwonou Burdzanowskou
