Iwao Ójama
Iwao Ójama (japonsky 大山 巌; 12. listopadu 1842 Kagošima - 10. prosince 1916 Tokio) byl japonský maršál (gensui) a vrchní velitel v rusko-japonské válce.
| Iwao Ójama | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. listopadu 1842 Kadžija |
| Úmrtí | 10. prosince 1916 (ve věku 74 let) Onden |
| Místo pohřbení | Nasušiobara místo (36°53′6″ s. š., 139°59′31″ v. d.) |
| Choť | Sutemacu Ójama |
| Děti | Kašiwa Ójama |
| Rodiče | Čunamasa Ójama |
| Příbuzní | Seinosuke Ójama (sourozenec) Cunatake Ójama (děd) Iwakusu Ida (zeť) Tomozane Jošii (tchán) Jataró Mišima (zeť) Azusa Ójama (vnuk ze synovy strany) Kacura Ójama (vnuk ze synovy strany) Micuru Watanabe (pravnuk) Akira Watanabe (pravnuk) Azusa Ójama a Kacura Ójama (vnoučata) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | maršál a generál |
| Složka | Japonská císařská armáda |
| Bitvy | válka Bošin sacumské povstání první čínsko-japonská válka rusko-japonská válka |
| Vyznamenání | velkokříž Řádu čestné legie Řád bílé orlice Řád vycházejícího slunce 1. třídy velkostuha Řádu květů paulovnie Řád zlatého luňáka 1. třídy Řád Za zásluhy velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara rytíř velkokříže Řádu italské koruny řetěz velkostuhy Řádu chryzantémy Stříbrná medaile se žlutou stuhou Řád železné koruny |
 multimediální obsah na Commons | |
Život
editovatÓjama se narodil v samurajské rodině a do armády vstoupil na začátku éry reforem Meidži. Tehdy také Japonsko navštívil britský vojenský hudebník John William Fenton, který mladé důstojníky inspiroval k vytvoření národní hymny. Ójama, který byl velmi talentovaný literárně i hudebně a dobře se orientoval v japonské a čínské literatuře, navrhl jako text národní hymny starou japonskou vlasteneckou báseň Kimigajo.
V roce 1870 byl Ójama poslán do Evropy studovat na renomované francouzské vojenské škole v Saint-Cyru. (Stal se tehdy prvním japonským zákazníkem Louise Vuittona, u kterého si koupil zavazadla pro svůj pobyt v Evropě.) Nějaký čas také strávil v Ženevě studiem cizích jazyků. Během pobytu v zahraničí se například výborně naučil rusky.
Když v roce 1870 vypukla prusko-francouzská válka, stal se Ójama z pověření japonské vlády jejím pozorovatelem.[1]
V roce 1877 vypukla vzpoura samurajů, kterou vedl bývalý ministr války Saigó Takamori, a Ójama se účastnil potlačení povstání[1]
V první čínsko-japonské válce byl Ójama jmenován velitelem Druhé armády a dobyl strategicky důležité město Port Arthur i pevnosti ve Wej-chaj. Poté jej císař jmenoval markýzem a o tři roky později, v roce 1898, se stal gensui (polním maršálem).
Za boxerského povstání se Ójama stal náčelníkem generálního štábu japonské armády. Během povstání udržoval přátelské kontakty s vrchním velitelem mnohonárodních sil, německým polním maršálem Alfredem von Waldersee. Waldersee po bojích v Číně navštívil Japonsko a samozřejmě také Ójamu. Oba hovořili o nadcházejících problémech s ruským impériem. Waldersee si pro sebe soukromě v Hannoveru vypracoval plán nasazení japonské armády, který se téměř shodoval s tím, který si nezávisle připravil Ójama.
V rusko-japonské válce Ójama vedl vítězná japonská vojska v Mandžusku. Poté obdržel nejvyšší dosažitelný šlechtický titul knížete a jako osobní dar císaře také nádherný meč. Tento šlechtický titul dal Ójamovi automaticky právo na křeslo v horní komoře japonského parlamentu. V roce 1912 pak byl Ójama jmenován císařským radou (dženró).
Ójama byl v různých japonských kabinetech několikrát ministrem armády a vždy byl jasným odpůrcem liberalismu a demokratizace v Japonsku, takže jej lze klasifikovat jako konzervativního zastánce tvrdé linie. Politické postoje úspěšného generála se staly důležitým vzorem pro mladší generace důstojníků japonské armády.
Ójama byl velmi sečtělý a vzdělaný muž, který ovládal několik cizích jazyků. Jeho otevřenost vůči cizím národům se projevila i na jeho domě v Tokiu, který nechal postavit ve stylu německého zámku. Jeho manželce se dům tolik nelíbil a trvala na tom, aby některé pokoje byly zařízeny čistě japonským způsobem. Japonská elita vedla o stylu domu mnoho sporů. Dům byl během druhé světové války zcela zničen americkými bombardéry.
Ójama byl na Japonce vysoký a miloval dobré jídlo. Ve stáří trpěl nadváhou a cukrovkou, ke které se pak připojily další komplikace, a na kterou nakonec zemřel ve věku 75 let.
Galerie
editovat-
Mladý Ójama -
Ójama během rusko-japonské války -
Ójama se svou ženou Sutemacu
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ōyama Iwao na německé Wikipedii.
- ↑ a b BROŽ, Ivan. Promarněné vítězství: Rusko-japonská válka 1904–1905. 1. vyd. Praha: Epocha, 2008. 256 s. (Polozapomenuté válka; sv. 12). ISBN 978-80-87027-46-2. S. 36.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Iwao Ójama na Wikimedia Commons
