Ivan Trebichavský
Ivan Trebichavský (23. dubna 1910 Trenčín – 16. září 1973 Montréal) byl slovenský právník, protifašistický bojovník a československý generál.[1]
| JUDr. Ivan Trebichavský | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 23. dubna 1910 Trenčín |
| Úmrtí | 16. září 1973 (ve věku 63 let) Montréal |
| Povolání | důstojník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatStudoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1936 složil vojenskou soudcovskou zkoušku u Nejvyššího vojenského soudu v Praze. V letech 1939 až 1940 byl přednostou vojenského soudu v Bratislavě. V letech 1940 až 1944 byl justičním poradcem a zástupcem velitele na Velitelství pozemního vojska branné moci Slovenské republiky v Banské Bystrici. Od konce června do konce září 1941 byl přednostou vyššího polního soudu na východní frontě.[2] Od 19. května 1943 do 140. prosince 1943 působil (v hodnosti podplukovníka justice) u polního soudu Zajišťovací divize (od srpna 1943 přejmenované na 2. pěší divizi) na západní Ukrajině, v Bělorusku a v Itálii.[1][2][3]
Podílel se na přípravách Slovenského národní povstání (SNP) Od 29. srpna 1944 byl předsedou hlavního vojenského soudu a zástupcem přednosty justičního oddělení velitelství 1. československém armády na Slovensku v Banské Bystrici a v Donovalech. Po přechodu SNP do hor byl v prostoru mezi Prašivou a Latiborskou hoľou velitelem jednotky justičních důstojníků. Dne 1. listopadu 1944 byl zajat. Byl vězněn v Banské Bystrici, Bratislavě a v zajateckých táborech Kaisersteinbruch a Altenburg v Německu.[1][2][3]
Po osvobození byl dne 1. srpna 1945 povýšen do hodnosti plukovníka justice, dne 1. ledna 1946 se pak stal zástupcem prezidenta Nejvyššího vojenského soudu v Praze a dne 19. února 1947 byl povýšen do hodnosti generála justiční služby československé armády.[2] Po politických změnách, které nastaly po únoru 1948, byl dne 26. června 1946 zbaven funkce. V dubnu 1949 emigroval do Spolkové republiky Německo a odtud do Kanady.[2] V roce 1950 byl jako emigrant degradován. V Kanadě pracoval nejdříve pracoval v gumárenství, od roku 1956 byl vedoucím slovenského vysílání v kanadské státním rozhlase.[1][2][3] Generálská hodnost mu byla vrácena (in memoriam) v roce 1991.[1]
Ocenění
editovat- Pamětní medaile Za obranu Slovenska v březnu 1939 (slovenská medaile)
- Válečný vítězný kříž (slovenské vyznamenání)
- Řád Slovenského národního povstání 1. třídy
- Řád Slovenského národního povstání 2. třídy
- Československá medaile za zásluhy 2. stupně[2]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Trebichavský na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d e Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Vojenský historický ústav, 2005. 348 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 300.
- ↑ a b c d e f g Trebichavský, Ivan : T. Valka.cz [online]. 2012-04-01 [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c BAKA, Igor. Generál justičnej služby JUDr. Ivan TREBICHAVSKÝ | Vojenský historický ústav (VHÚ). www.vhu.sk [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online.