Wikipedie

Ivan Diviš

český básník, esejista a spisovatel

Ivan Diviš (18. září 1924 Praha – 7. dubna 1999 Praha) byl český básník a esejista. Je považován za jednoho z nejvýraznějších a nejoriginálnějších českých autorů 2. poloviny 20. století. Patří k básnické generaci, která začala psát za doby protektorátu.

Mgr. Ivan Diviš
Ivan Diviš (vlevo) s Ivanem Wernischem (1993)
Ivan Diviš (vlevo) s Ivanem Wernischem (1993)
Narození18. září 1924
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí7. dubna 1999 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtísmrt pádem
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′4″ v. d.)
Povoláníspisovatel, básník, novinář a redaktor
Alma materUniverzita Karlova
OceněníCena Jaroslava Seiferta (1988) Medaile Za zásluhy mzz I. stupeň (1997)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob básníka Ivana Diviše na Břevnovském hřbitově v Praze. Náhrobní kámen vytvořil roku 2001 sochař Jan Koblasa

Život

editovat

Ivan Diviš se narodil 18. září 1924 v Praze do rodiny bankovního úředníka. V době 2. světové války studoval gymnázium. V období 1943–1946 se učil knihkupcem. Byl zadržen a vězněn gestapem. V letech 1945–1949 studoval filozofii a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zpočátku byl zaměstnán v knihkupectví a nakladatelství Václav Petr. Na začátku 50. let působil jako editor v redakci Rudého práva. Později v 50. letech pracoval jako soustružník. V 60. letech se stal redaktorem v nakladatelství Mladá fronta. V roce 1964 konvertoval ke katolictví.

V roce 1969 emigroval do západního Německa. Stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa se sídlem v Mnichově. Po sametové revoluci nadále setrvával v Německu, do Prahy se vrátil až v roce 1997, dle vlastního tvrzení pouze z ekonomických důvodů.[1] Žil v domě v ulici Za Strahovem 21. Zemřel 7. dubna 1999 v Praze na následky pádu ze schodů ve vlastním domě.

Divišova poetika

editovat
  • Rozzlobený kritik moderního světa, prázdnoty bytí a společenských mechanismů
  • Mnohoslovná, opak Skácela (úsporné, stručné), hodně veršů, tíhne k poemě, delší básně
  • Rétorická (jako Majakovskij – obrací se na čtenáře, zvolání), sarkastická, vulgární prvky, úmyslně krkolomná slovní spojení a věty, využívá neologismů (jako u Holana, Weinera, Chlebnikova)
  • Pozdním knihám vyčítána grafomanie, přílišná vulgarita

Dílo Ivana Diviše je interpretováno v knize Jiřího Zizlera Výstup na horu poezie (Host, 2013).

Dílo

editovat

Básnické sbírky

editovat
  • Balada z regálu (1946, s Kamilem Bednářem a Václavem Bláhou)
  • První hudba bratřím (1947)
  • Uzlové písmo (1960)
  • Rozpleť si vlasy (1961)
  • Deník molekuly
  • Eliášův oheň
  • Morality
  • Chrlení krve (1964)
  • Umbriana (1965)
  • Průhledná hlava (1965)
  • V jazyku Dolor (1966)
  • Povíme si to! (1967)
  • Sursum (1967)
  • Thanatea (1968)
  • Noé vypouští krkavce (1975)
  • Přece jen (1977)
  • Křížatky (1978)
  • Průvan (1978)
  • Beránek na sněhu (1981)
  • Odchod z Čech (1981)
  • Žalmy (1986)
  • Obrať koně! (1988)
  • Moje oči musely vidět (1991)
  • Jedna loď (Laura Blair) (1994)
  • Tresty (1994)
  • Kateřina Rynglová (1996)
  • Češi pod Huascaránem (1998)
  • Verše starého muže (1998)
  • Poslední básně (2003)
  • Obelst - Přece jen - Průvan (2006)

Básničky pro děti

editovat
  • Říkadla a kecadla, podtitul Pokusy pro děcka (2004, vydáno posmrtně)

Další díla

editovat
  • Teorie spolehlivosti (výbor 1972, kompletní 1994, rozšířené 2002) – soubor deníkových záznamů, poznámek, reflexí a sebereflexí, náčrtů básní apod. od 60. let do doby vydání. Této knihy si velice vážil, v dopise Ladislavu Vereckému píše: "Máš Teorii spolehlivosti? Nemít ji znamená asi tolik, co nemít tramvajenku nebo stranickou legitimaci. Straníci jezdí zadarmiko a navíc od konduktérů vyžadují hlubosklon a příslušnou devótnost."[2] Časopis A2 zařadil tuto knihu do českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších českých knih v období třiceti let od sametové revoluce.[3]
  • Papouščí město (1988) – záznamy snů z let 1905–1987; druhé, doplněné vydání vyšlo pod názvem Noc, nebudeš se báti (1991)
  • Návrat do Čech (2011) – dopisy z let 1990–1999
  • Adresát Ladislav Verecký (2013) – původně pracovní korespondence redaktorovi nakladatelství Československý spisovatel z počátku 90. let
  • Skála se sesouvá do bořeliska (2022) – výbor z korespondence z let 1969-1989 s básníkem Rio Preisnerem
  • Mávám tomu dopředu všemi svými klobouky (2022) – vzájemná exilová korespondence s básníkem Petrem Králem
  • Poslední průvodce Prahou (2023) – společně se spisovatelem Josefem Jedličkou vytvořený básnický slovník věnovaný Praze, původně plánovaný pro exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers

Ocenění

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ DIVIŠ, Ivan. Návrat do Čech. [s.l.]: [s.n.] S. Dopis Petru Němcovi, 5. června 1997.. 
  2. ↑ Ivan Diviš: Návrat do Čech. Dopisy z let 1990–1999. Torst 2013, s. 100.
  3. ↑ Český literární kánon po roce 1989 - podzimní literární příloha A2. www.advojka.cz [online]. [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. 1. vyd. Brno: Centa, 2005. s. 150–152. ISBN 80-86785-03-3.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122. 
  • PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století. 1. vyd. Sokolov: O.K.-Soft, 1998. s. 46. ISBN 80-238-2348-5.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 237. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha: Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 233–234. 
  • 14. 5. 1960 – Ivan Diviš začíná psát Teorii spolehlivosti. Týden. 9. květen 2005. 
  • ZIZLER, Jiří. Ivan Diviš - Výstup na horu poezie. Brno: Host, 2013. 262 s.  ISBN 978-80-7294-885-7.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Diviš&oldid=24284467“