Irský vlkodav
Irský vlkodav je plemeno psa vzniklé zkřížením chrtů a dogovitých plemen. Tento klidný a vyrovnaný pes byl původně určen ke štvaní, chytání a zabíjení vlků, jak již napovídá jeho jméno. Je často zaměňován za deerhounda, jemuž je velmi podobný. Na rozdíl od deerhounda je irský vlkodav pes robustnější postavy. Je těžší a hlavně vyšší (průměrná výška psů v kohoutku je 85 cm, fen 79 cm), někteří extrémní jedinci mohou dosahovat výšky přes 95 cm.
| Irský vlkodav | |
|---|---|
 Irský vlkodav | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Irsko |
| Tělesná charakteristika | |
| Hmotnost | psi: nejméně 54,5 kg feny: nejméně 40,5 kg |
| Výška* | psi: nejméně 79 cm feny: nejméně 71 cm |
| Barva | šedá černá bílá žlutohnědá žíhaná |
| Klasifikace a standard | |
| Skupina FCI | 10: Chrti a příbuzná plemena |
| Sekce FCI | 2: Hrubosrstí chrti |
| FCI | standard |
 multimediální obsah v kategorii na Commons | |
| * výška uváděna v kohoutku | |
Díky své výšce se řadí mezi nejvyšší známá psí plemena, přestože prvenství jedince drží pes německé dogy (112 cm v kohoutku a 108 kg).
První vlkodav byl do Česka dovezen v roce 1975.
Historie
editovat
Předpokládá se, že vlkodavové přišli do Irska s Kelty, kteří byli známí jako vynikající chovatelé psů. Ve své domovině se odjakživa těšili obrovské oblibě a vážnosti, což dokazují nesčetné legendy a jiná literární díla opěvující tuto rasu. Vlastnictví těchto psů se vztahovalo především na šlechtické a královské dvory, kde byli považováni za klenot, což mimo jiné dokazují i obojky ze zlata a drahých kovů, které zdobily jejich krky.[zdroj?] Vlkodav se také stal oblíbeným darem pro královské rodiny celé Evropy.
První písemná zmínka o irském vlkodavovi pochází z roku 391 n. l. z dopisu římského konzula Quinta Aurelia Symmacha, který v něm děkuje svému bratrovi za 7 irských vlkodavů se slovy: "Celý Řím na ně hleděl s obdivem a okouzlením." V 10. století měl královský pes hodnotu 2-3× vyšší než kůň.[zdroj?] Vlkodav se stal také součástí znaku irských králů (vedle listu jetele a harfy), který obsahoval motto: "Milý, když je hlazen, divoký, když je podrážděn."
V průběhu dějin se vlkodav stal natolik žádaným artiklem, že se stal ve své domovině vzácným.[zdroj?] Dovážen byl do Indie, Persie, Dánska, Španělska, Polska, proto byl za vlády lorda protektora O. Cromwella vývoz vlkodavů z Irska a Anglie zakázán.
Kvůli vyhubení vlků ve Skotsku a Irsku, ale také kvůli hladomoru v roce 1845 se stal vlkodav přepychovým "zbožím", a proto poptávka po tomto plemeni upadala a vlkodav sám byl ohrožen vyhynutím. Ale naštěstí se kolem roku 1860 začal kapitán George Graham pokoušet tuto rasu obnovit. Graham byl odborníkem v chovu deerhoundů, proto to byl právě on, kdo s touto obnovou započal. Sestavil chovatelský program a vývoj rasy, a tak se v roce 1886 objevoval standard plemene a záchrana vlkodavů tím byla dokončena.[zdroj?]
Za prototyp plemene je považován pes O`Leary, jehož preparát je dodnes vystaven v Museum of National History v Londýně.
V současné době je možné vlkodava spatřit například v doprovodu dudáků a bubeníků při střídání stráží v Buckinghamském paláci v Londýně.
Možná záměna
editovatVlkodava si lze těžko splést s jiným plemenem. Záměna by byla možná snad pouze s deerhoundem neboli skotským jelením psem.
Galerie
editovat- Fotografie
-
Irský vlkodav při střídání stráží -
Světlá varianta -
Šedá varianta -
Irský vlkodav -
Štěně irského vlkodava
Významní chovatelé
editovat- George Graham – Anglický kapitán, chovatel deerhoundů a vlkodavů, který obnovil rasu irského vlkodava v r. 1886.
- Lady Talbot of Malahide – Darovala irského vlkodava anglickému králi Jiřímu V.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irský vlkodav na Wikimedia Commons - WDK - Wolf & deer hound klub, chovatelé plemen irský vlkodav a deerhound
