Wikipedie

Ioann Pastelij

rusínský řeckokatolický duchovní, učitel, spisovatel, historik a osvícenec

Ioann Pastelij (rusínsky Иоанн Пастелий, 21. ledna 1741 Malá Pastilka — 1799 Mukačevo) byl rusínský řeckokatolický kanovník a generální vikář, učitel, spisovatel, historik a osvícenec.[1][2] Ioann byl jeden z nejvýznamějších osvícenců a historiků během rusínského národního obrození. Ioanna uznával Michal Lučkaj a také ukrajinský buditel Ivan Franko, který jej označil za svobodomyslného muže.[1][2]

Ioann Pastelij
CírkevRusínská řeckokatolická
DiecézeMukačevská eparchie
SídloMukačevo
Období služby1787 — 1788
Osobní údaje
Rodné jménoIoann Kovač
(Иоанн Ковач)
ZeměRakouské císařství
Datum narození21. ledna 1741
Místo narozeníMalá Pastilka
Datum úmrtí1799 (ve věku 57–58 let)
Místo úmrtíMukačevo
Místo pohřbeníMukačevo
NárodnostRusín
Vyznánířeckokatolické
Povoláníučitel, historik a církevní administrátor
Významné díloElegie na počest císaře Josefa II., Píseň duchovního pastýře, Historia Diocesis Muncasiensis a De origine Ruthenorum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezi lety 1787 až 1788 byl generálním vikářem Prešovského vikariátu se sídlem v Košicích.[1][2][3] Vikářem byl pouze jeden rok, jelikož jej práce nenaplňovala. Stal se opět kanovníkem u Mukačevské eparchie a psal svá díla.[pozn. 1]

Život

editovat

Ioann Pastelij se narodil 21. ledna 1741 v Malé Pastilce (dnešní Pastilky na Ukrajině) do rodiny řeckokatolického kněze.[4] Studoval teologii v Užhorodu, Budapešti a Egeru.[1][2][3] Od roku 1765 byl učitelem etiky na řeckokatolickém semináři v Mukačevu.[4][3] Také byl farářem v Humenném a Chustu.[1][2][3]

V roce 1787 jej jmenoval mukačevský biskup Ondřej Bačinský generálním vikářem nově založeného Prešovského vikariátu se sídlem v Košicích.[1][2][3][5] Vikářem byl pouze jeden rok, jelikož jej práce nenaplňovala.[2] Poté se opět stal kanovníkem u Mukačevské eparchie a psal svá díla.[pozn. 2][3][5]

Dílo

editovat

Ioann Pastelij je považován jeden ze zakladatelů moderní rusínské historiografie. Jedná se zejména o díla Historia Diocesis Muncasiensis (česky Historie Mukačevské diecéze) a De origine Ruthenorum (česky O původu Rusínů) napsaná v latině.[2][5][6] V těhle knihách se také zaobírá o historii Lemků.[1][4]

Z básnické tvorby napsal satirickou báseň Píseň duchovního pastýře, známá také jako Píseň Pasteliho (rusínsky Пѣснь пастыря душевнаго, Пѣснь Пастелия), která byla napsána v básnikově rodném lemkovském dialektu, a také elegii Elegie na počest císaře Josefa II.[2][4][7]

Báseň a autor je populární u ukrajinské inteligence.[1][6] Právě Píseň duchovního pastýře byla poprvé publikována ukrajinským buditelem Mychajlem Drahomanovem v časopise Život a slovo (ukrajinsky Житє і слово).[6]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Kanovník bylo jedno z nejvýše postavených duchovních míst v eparchii. Místo Kanovníka také zahrnovalo členství v kapitule.
  2. ↑ Kanovník bylo jedno z nejvýše postavených duchovních míst v eparchii. Místo Kanovníka také zahrnovalo členství v kapitule.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Иван Пастелий na rusínské Wikipedii, Пастелій Іван na ukrajinské Wikipedii a Пастелий, Иван na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h ПАСТЕЛІЙ ІВАН. resource.history.org.ua [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. [Dále jen Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury]. 
  3. ↑ a b c d e f Krajeznačný slovník Rusínů-Ukrajinců: Prešovsko. Příprava vydání Fedir M. Kovač, Fedir Kovač, Svaz Rusínů-Ukrajinců Slovenské republiky. 1. vyd. vyd. Prešov: Svaz Rusínů-Ukrajinců Slovenské republiky 496 s. (Rusíni-Ukrajinci Prešovska). ISBN 978-80-85137-15-6. 
  4. ↑ a b c d ДЕЯК, Ігор. Пастелій Іван. Колиба - портал про Закарпаття [online]. 2025-01-03 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. ↑ a b c POP, Ivan. Encyklopedie Podkarpatské Rusi. 1.izd. vyd. Užhorod: Izdat. V. Paďaka 429 s. ISBN 978-966-7838-23-2. 
  6. ↑ a b c Пастелий Иван :: Русинська Веб-книга. rusin8.webnode.ru [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ MAGOCSI, Pavel Robert; KOPECKÝ, Miloslav; PAD̕AK, Valerij. Národ odnikud: ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Pad̕aka 116 s. ISBN 978-966-387-092-2. 

Literatura

editovat
  • LUČKAJ, Michal. Historia Carpato-Ruthenorum sacra et civilis antiqua et recens usque ad praesens tempus. Košice: [s.n.], 1843. (latinsky) 
  • MAGOCSI, Pavel Robert; KOPECKÝ, Miloslav; PAD̕AK, Valerij. Národ odnikud: ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Užhorod: Pad̕aka 116 s. ISBN 978-966-387-092-2. 
  • Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 OCLC: ocm49047693. 
  • POP, Ivan. Encyklopedie Podkarpatské Rusi. 1.izd. vyd. Užhorod: Izdat. V. Paďaka 429 s. ISBN 978-966-7838-23-2. 
  • POP, Ivan Ivanovič. Podkarpatská Rus: osobnosti její historie, vědy a kultury. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. 
  • Krajeznačný slovník Rusínů-Ukrajinců: Prešovsko. Příprava vydání Fedir M. Kovač, Fedir Kovač, Svaz Rusínů-Ukrajinců Slovenské republiky. 1. vyd. vyd. Prešov: Svaz Rusínů-Ukrajinců Slovenské republiky 496 s. (Rusíni-Ukrajinci Prešovska). ISBN 978-80-85137-15-6. 

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ioann_Pastelij&oldid=24530946“