Wikipedie

Intel

americká společnost vyrábějící polovodiče

Společnost Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů a dalších zařízení. Hlavní sídlo firmy je v kalifornském městě Santa Clara v USA, v lokalitě nazývané Silicon Valley. Celé sídlo Intelu je složeno z komplexu několika budov, centrála je pak v budově pojmenované po zakladateli společnosti Robertu Noyceovi. V sídle Intelu také naleznete muzeum mikroprocesorů.

Intel Corporation
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení18. července 1968
ZakladateléRobert Noyce
Gordon Moore
Andrew Grove
SídloUSA Santa Clara, Kalifornie, USA
Adresa sídlaSanta Clara, 950 52-8119, USA
Souřadnice sídla37°23′17,16″ s. š., 121°57′50,4″ z. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostipočítačový hardware
ProduktyMikroprocesory
Flash paměti
Čipsety
Síťové karty
Bluetooth čipsety
Tržní kapitalizace183,4 mld. $ (2022)[1]
194,4 mld. $ (2022)[2]
Obrat63,1 mld. $ (2022)[3]
79 mld. $ (2021)[4]
Provozní zisk2,3 mld. $ (2022)[3]
19,5 mld. $ (2021)[4]
Výsledek hospodaření8 mld. $ (2022)[3]
19,9 mld. $ (2021)[4]
Celková aktiva168,4 mld. $ (2021)[5]
153,1 mld. $ (2020)[6]
Vlastní kapitál95,4 mld. $ (2021)[4]
81 mld. $ (2020)[6]
Zaměstnanci106.700 (2014)
Dceřiné společnostiIntel Ireland
Intel Capital
Wind River Systems
Havok
McAfee
Virtutech
Intel (Germany)
Intel (India)
Intel Israel
Mobileye
… více na Wikidatech
Identifikátory
Oficiální webintel.com
ISINUS4581401001
LEIKNX4USFCNGPY45LOCE31
OpenCorporates IDus_de/2189074
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Centrála Intelu, Santa Clara, Kalifornie

Po celém světě pracuje pro společnost Intel přes 96 500 zaměstnanců. Jako jedna z největších světových společností s ročním obratem 37,6 miliard $ (2008) a hodnotou 127 miliard $ (k 8. červnu 2006) je společnost kótována na mnoha světových burzách (NASDAQ: INTC; SEHK: 4335)

Intel je znám mezi běžnými lidmi především svými procesory. Ročně jich vyrobí přes 100 miliónů, což je zhruba 75 % celosvětové produkce x86 procesorů (r. 2000). Kromě procesorů pro osobní počítače vyrábí procesory pro PDA, čipsety, flash paměti, telekomunikační čipy i multimediální vybavení domácností (dětské elektronické mikroskopy a web kamery).

Intel se koncem roku 2005 rozhodl změnit své 37 let staré logo i známý slogan. Slogan Intel inside tak nahradil claim Leap ahead („skok kupředu“).

Historie

editovat

Společnost byla založena Robertem Noycem, Gordonem Moorem (který se proslavil díky svému Moorově zákonu), Arthurem Rockem a Maxem Palevskym[7] v roce 1968 pod původním názvem Integrated Electronics Corporation. Moore a Noyce přišli z Fairchild Semiconductor a stali se tím prvními zaměstnanci. Rock nebyl zaměstnanec ale investor.[8] Celková počáteční investice činila 2,5 milionu dolarů směnitelných dluhopisů a 10 tisíc dolarů od Arthura Rocka. Pouze 2 roky poté dokončil Intel svou první nabídku akcií (IPO) a získal 6,8 milionu dolarů (23 dolarů za akcii). Třetí zaměstnanec Intelu Andy Grove byl původně chemický inženýr, který později po velkou část 80. a 90. let společnost řídil.

Produkty

editovat

Procesory

editovat
Související informace naleznete také v článku Procesory Intel.

V roce 2008 uvedl Intel dvě nové platformy. Procesory Core i7 založené na architektuře Nehalem do Patice 1366.

Dále to byl Atom určený pro netbooky, který je v 441-ball µFCBGA pouzdře (letování přímo na PCB).

Mezi třetím a čtvrtým kvartálem 2009 uvedl Intel na trh Core i5 a pro něj Patici 1156.

V lednu roku 2011 Intel zahájil prodej Core i5 a i7 2. generace s produktovým označením Sandy Bridge pro patici 1155 (do vydání Sandy Bridge-E jedna z nejvýkonnějších). Během listopadu 2011 byl uveden procesoru i7 Sandy Bridge-E nejvýkonnější procesory současnosti pro patici 2011. Během dubna roku 2012 došlo k vydání procesoru Ivy Bridge pro patici 1155. V červnu roku 2013 Intel vydal procesory Core 4. generace Haswell s paticí 1150.

Čipové sady

editovat

Pro Core 2 Duo a Quad má nejnovější čipovou sadu x4x (P45, G43,...). Pro Core i7 to je X58.

Grafické karty

editovat

DirectX kompatibilní

editovat
Související informace naleznete také v článku Intel GMA.

Intel se už dlouhou dobu věnuje vývoji pouze integrovaných grafických čipů Intel Graphics Media Accelerator (zkráceně GMA) do jejich čipsetů. Nejnovější je X4500 v x45 čipsetech.

Vlastní architektura

editovat

Intel pracoval na projektu Larrabee, šlo o grafickou kartu založenou na velkém počtu jednoduchých x86 jader.

  • Vydání 4Q 2012.
  • Kompatibilní s x86 instrukcemi.
  • Jazyk pro programování je Intel CT.
  • Mnoho malých x86 jader.
  • Každé jádro má připojenou 512bitovou vektorovou jednotku a speciální jednotku pro práci s texturami.
  • 45nm proces.
  • 600mm2 plocha.
  • Označení jádra P55C.
  • Počet tranzistorů je 1,65–1,7 miliardy.

Centrino

editovat

Centrino je označení, které zaručuje, že dané zařízení obsahuje specifikované součásti (hardware). Skládá se z procesoru, čipsetu + grafiky a WiFi. To vše vyráběné Intelem. Většinou se jedná o součástky ze střední třídy.

Porušování pravidel hospodářské soutěže v Evropské unii

editovat

Evropská komise 13. května 2009 vyměřila firmě Intel rekordní pokutu 1,06 miliardy eur za poskytování slev odběratelům pod podmínkou omezení použití čipů konkurence. Tím byla narušena evropská pravidla pro hospodářskou soutěž. Podle Evropské komise Intel poškozoval konkurenci od roku 2002, porušování pravidel hospodářské soutěže ze strany americké firmy se týkalo především čipů s označením x86 CPU. Dále podle EK platil Intel majiteli řetězce s elektronikou MediaMarkt za to, aby skladoval výhradně počítače s čipem Intel.[9] Rozhodnutí komise je konečné a není možné se již proti němu odvolat.[10] Intel přesto obvinění popírá. V jiných zemích byl odsouzen jako vinen, proto se předpokládá že i zde nakonec odvolání neuspěje.

Intel se s firmou AMD mimosoudně dohodl na vyrovnání ztráty ze zisku částkou 1,25 miliardy USD. Firma AMD ale kvůli omezování konkurentem přišla odhadem o cca 30-50 miliardy amerických dolarů.

Zranitelnost

editovat

V posledních letech se objevují leta přítomné neodstranitelné zranitelnosti procesorů. Je to například Meltdown, Spectre či zranitelnost umožňující obejít kryptografickou ochranu.[11]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Intel na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Forbes Intel (INTC) Stock Key Data. Dostupné online.
  2. ↑ Forbes Intel (INTC) Stock Key Data. Dostupné online.
  3. ↑ a b c Formulář 10-K. 27. ledna 2023. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d Intel Annual Report 2021 SEC 10-K. Dostupné online.
  5. ↑ Intel Annual Report 2021 10-K. Dostupné online.
  6. ↑ a b Intel Reports Fourth-Quarter and Full-Year 2020 Financial Results. Intel. 19. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-03-19].
  7. ↑ This Day in Jewish History / Intel Co-founder and Self-described Luddite Is Born. www.haaretz.com [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online . (anglicky)
  8. ↑ Interview with Arthur Rock. www.web.archive.org [online]. 2002, [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
  9. ↑ Intel dostal astronomickou pokutu za omezování konkurence. www.ct24.ceskatelevize.cz [online]. 13. 5. 2009, [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
  10. ↑ Press corner. European Commission - European Commission [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Unfixable security flaw found in Intel chipset. techxplore.com [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Larrabee

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Intel&oldid=24486942“