Imre Madách

maďarský básník

Imre Madách (20. ledna 1823, Alsósztregova, dnes Dolná Strehová na Slovensku5. října 1864, tamtéž) byl maďarský romantický spisovatel, básník a dramatik, autor jednoho z nejvýznamnějších děl maďarské literatury, divadelní hry ve verších Tragédie člověka.[1]

Imre Madách
Narození20. ledna 1823
Alsósztregova, Rakouské císařství (Uhersko)
Úmrtí5. října 1864 (ve věku 41 let)
Alsósztregova, Rakouské císařství (Uhersko)
Místo pohřbeníDolná Strehová
PseudonymTimon
Povoláníbásník, spisovatel, dramatik a politik
Národnostmaďarská
Alma materKrálovská uherská univerzita
TémataMaďarská literatura
Literární hnutíromantismus
Významná dílaTragédie člověka
Politická příslušnostRezolučná strana
Manžel(ka)Erzsébet Fráterová (1823 - 1873)
DětiImrich, Aladár, Jolana, Barbora
RodičeAnna Majthényi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel ze staré šlechtické rodiny. Po studiu práv v Pešti, kde rovněž začala jeho literární činnost, se vrátil roku 1840 do rodné župy, věnoval se politice a pod pseudonymem Timon psal satirické články, zaměřené proti župnímu systému do časopisu Pesti Hirlap. Jeho první lyrické básně jsou na úrovni dobové almanachové poesie a jeho první divadelní hry z let 1840–1843 nejsou také umělecky příliš silné, ale jíž se v nich projevují jeho pozdější důležité motivy (láska ke svobodě, problém vztahu muže a ženy a protiklad ideálů a jeho uskutečnění).[1]

Revoluce v letech 1848–1849 se pro nemoc nezúčastnil, ale po jejím pádu ukrýval jednoho z pronásledovaných účastníků, za což byl odsouzen na rok do vězení. Po návratu zjistil, že se jeho manželství s Erzsébet Fráterovou rozpadlo, což jej poznamenalo trpkým zklamáním. Žil pak dlouho pouze se svou matkou a zabýval se studiem filosofických a přírodovědeckých děl. Přitom se v něm zrodila myšlenka zobrazit velké otázky lidstva v dramatickém díle. Tak vzniklo v letech 1859–1860 jedno z nejvýznamnějších děl maďarské literatury, divadelní hra ve verších Tragédie člověka. Posléze se vrátil opět do politického života a roku 1861 se stal poslancem své župy. Roku 1863 se stal členem Maďarské akademie věd.[1][2] Zemřel na následky srdeční choroby.[3]

Byl pochován ve svém rodišti, kde je dnes také jeho museum.[4]

Výběrová bibliografie

editovat
 
Madáchova hrobka v Dolné Strehové
  • Lantvirágok (1840, Květy loutny), sbírka básní.
  • Mária királynő (1840, Královna Marie), přepracováno 1855, historická divadelní hra o uherské královně Marii Uherské.
  • další divadelní hry z let 1840-1843: Jó név és erény (Dobré srdce a cnost), Commodus o římském císaři Commodovi, Nápolyi Endre o Ondřeji Neapolském a Csak tréfa (Jen žert).
  • Csák végnapjai (1843, Csákovy posledmí dny), přepracováno 1861, divadelní hra o Matúšovi Čákovi Trenčanském.
  • Férfi és nő (1843, Muž a žena), parafráze Sofoklovy hry Trachiňanky.
  • Vadrózsák (1844, Plané růže), cyklus milostných básní.
  • A civilizátor (1859, Civilizátor), divadelní hra, satira na Bachův režim.
  • Mózes (1860-1861, Mojžiš), divadelní hra, ve které vyvedení židovského národa z Egypta symbolizuje snahu Maďarů o národní svobodu, poprvé uvedeno v Kološváru roku 1888.
  • Az ember tragédiája (1862, Tragédie člověka), divadelní hra, ve které autor hledá odpověď na otázku o smyslu lidských dějin. V patnácti obrazech prochází snící Adam, provázen Luciferem a Evou, jednotlivými obdobími dějin a vždy je znovu a znovu zklamán lidskou společností. Nakonec sice přijme tuto skutečnost, ale Hospodinova slova útěchy „Člověče, věř si, bojuj, vytrvej!“, ho utvrdí v myšlence, že po pádu je nutno znovu vsát a dále bojovat. Jde o nejslavnější autorovo dílo, které vzniklo v letech 1859–1860, před vydáním roku 1862 (na titulním listu je uvedeno 1861) jej jazykově upravil János Arany, na divadle bylo poprvé uvedeno roku 1883 v Pešti.
  • Tündérálom (1864, Kouzelný sen), fragmenty divadelní hry.[1]

Adaptace

editovat

Česká vydání a inscenace

editovat

Reference

editovat
  1. a b c d RÁKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatelů - Maďarsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 48 s. cnb000160225. S. 216–218. 
  2. Ottův slovník naučný. 16. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1999. S. 557.
  3. Madách Imre élete és költészete - MEK (Magyar Elektronikus Könyvtár)
  4. Kaštieľ Imre Madácha, Dolná Strehová
  5. Ránki György - Magyar Színházművészeti Lexikon
  6. Archiv Národního divadla. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13. 

Externí odkazy

editovat