Wikipedie

Ilarion Curkanovič

československý senátor československého Národního shromáždění a politik rusínské národnosti

Ilarion Curkanovič, ukrajinsky Іларіон Юрійович Цурканович, Ilarion Jurijovič Curkanovyč, též Harion Curkanovič (12.[1] nebo 13. ledna[2][3][4] 1878 Davidivci - 1947[1] Praha), byl rusínský právník a novinář, československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Karpatoruskou stranu práce malorolníků a bezzemků (takzvaná trudová strana).

Ilarion Curkanovič
Ilarion Curkanovič
Ilarion Curkanovič
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1935
Stranická příslušnost
ČlenstvíKarpatorus. str. trudová
Narození12. ledna 1878 nebo 13. ledna 1878
Davidivci
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1947 (ve věku 68–69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materČernovická univerzita
Profesenovinář a politik
CommonsIlarion Curkanovič
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Narodil se roku 1878 v obci Davidivci v Bukovině.[2][3][5] Pocházel z rodiny chudého zemědělce.[3] Studoval gymnázium v Černovicích a pak absolvoval (práva[6]) Černovickou univerzitu. Ač původem Rusín, orientoval se již od studentských let velkorusky a patřil k proruské, promoskevské části rusínské populace.[2] Od mládí se účastnil veřejného a politického života. Počátkem roku 1914 vydával v Černovicích noviny[3] Ruska pravda.[6] V roce 1911 kandidoval za velkoruský blok na Bukovinský zemský sněm (uváděn jako redaktor Curkanovič).[7]

Začátkem první světové války byl zatčen, vězněn ve Vídni a odsouzen pro rusofilské aktivity k trestu smrti. Po nástupu císaře Karla I. byl v roce 1917 amnestován a odešel na území pozdějšího Československa. Bojoval za republiku na Slovensku. V květnu 1919 byl členem rusínské delegace, která v Praze vyhlásila připojení Podkarpatské Rusi k Československu.[6] Pak sloužil v Československé armádě.[5]

Patřil mezi zakladatele Karpatoruské strany trudové. V letech 1918-1919 podporoval Antona Beskida. Po roce 1939 žil v Praze, zemřel patrně koncem 40. let 20. století.[8]

Koncem 20. let se uvádí jako redaktor listu Ruska zemlja v Užhorodu.[6]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za ruský národní blok, který ve volbách utvořil koalici s Československou národní demokracií.[6] V senátu setrval do roku 1935.[9] Po větší část svého senátorského mandátu byl hospitantem v klubu Československé národní demokracie. Po jejím odchodu z československé vlády do opozice se ovšem s národními demokraty rozešel. V parlamentních volbách v roce 1935 kandidoval neúspěšně jako člen trudové strany na kandidátce Československé strany národně socialistické.[10]

Dílo

editovat
  • Reč' senatora I.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 16-go dekabrja 1930 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnom debaty, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1930 (Škol'naja pomošč')
  • Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča proiznesennaja im 18-go dekabrja 1931 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju bjudžetnoj debaty, Užgorod : Izdanije karpatorusskoj trudovoj partii, 1931 (Škol'naja pomošč')
  • Reč' senatora J.Ju. Curkanoviča, proiznesennaja im 20-go dekabrja 1933 g. v Senate Narodnago Sobranija po slučaju diskussii nad gosudarstv. bjudžetom, Užgorod : Karpatorusskaja trudovaja partija, 1933 (Škol'naja Pomošč')
  • Ideové směrnice karpatoruských politických stran, Praha : Tiskový odbor Ú[středního] S[vazu] Č[eskoslov.] S[tudentstva], 1931
  • Russkaja grammatika v sokraščeniji dlja učaščich i učaščichsja = Stručná mluvnice ruského jazyka, Praga, Knigoizdatel’stvo Chutor, 1946

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b POP, Ivan. Podkarpatská Rus : osobnosti její historie, vědy a kultury. Praha: Libri, 2008. 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. S. 50. 
  2. ↑ a b c Lidové noviny, 12. 1. 1938, s. 2.
  3. ↑ a b c d Moravská orlice, 13. 1. 1938, s. 2.
  4. ↑ Jubilea. Národní politika. Leden 1938, roč. 56, čís. 11, s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
  6. ↑ a b c d e Senátor Ilarion Curkanovič. Národní listy. Listopad 1929, roč. 69, čís. 305, s. 1. Dostupné online. 
  7. ↑ Sněmovní volby v Bukovině. Národní listy. Duben 1911, roč. 51, čís. 117, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ Autonomie Podkarpatské Rusi jako politicko-právní problém v letech 1918 – 1919 (I.) [online]. robertpejsa.cz [cit. 2011-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ Přípravy k volbám na Podkarpatské Rusi. Národní listy. Duben 1935, roč. 75, čís. 115, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ilarion_Curkanovič&oldid=24413976“