Il sogno di Scipione

opera W. A. Mozarta z roku 1771

Il sogno di Scipione (v českém překladu Scipionův sen) je opera W. A. Mozarta z roku 1771 (KV 126). Poprvé byla uvedena v Salcburku v květnu roku 1772.[1] Jde o jednoaktovou operu v italštině. Autorem libreta je Pietro Metastasio.[2]

Scipionův sen
Il sogno di Scipione
Žánrazione teatrale
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
LibretistaPietro Metastasio
Počet dějství1
Originální jazykitalština
Literární předlohaMarcus Tullius Cicero: Somnium Scipionis
Datum vzniku1772
Premiéra1. května 1772, Salcburk, Arcibiskupský palác (část) / 20. ledna 1979, Salcburk, Großes Festspielhaus (celé)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Postavy

editovat
  • Scipio (římský generál), tenor
  • Costanza (bohyně stálosti), soprán
  • Fortuna (bohyně štěstí), soprán
  • Publio (Scipionův adoptivní děd), tenor
  • Emilio (Scipionův otec), tenor
  • Licenza (alegorická postava holdování), soprán
  • sbor blažených

Děj se inspiruje spisem Scipionův sen od starověkého myslitele Cicera.

Generálovi Scipionovi se ve snu zjeví dvě bohyně. Costanza je bohyně stálosti a Fortuna bohyně štěstí. Požádají jej, aby si mezi nimi vybral. Vedou jej do nebe, kde se Scipio setkává se svým otcem a dědem. Ukazují mu Zemi z nebeské perspektivy a učí jej ctnostem. Scipio je ohromen krásou a chce již zůstat v nebi. Má však úkol se na Zemi ještě vrátit a porazit Kartágo. Než se tak stane, musí se rozhodnout, zda se vrátí po boku Costanzy, nebo Fortuny. Po dlouhém rozvažování volí stálost a věrnost po boku Costanzy. V závěru se objevuje alegorická postava Licenza. Ta chválí Scipia za jeho správné rozhodnutí.

Postava Scipia má představovat Hieronyma von Colloreda, tehdejšího salcburského arcibiskupa. Původně měl Scipio představovat jeho předchůdce v úřadu Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu. Ten však mezi dokončením opery a jejím prvním uvedením zemřel.

Reference

editovat