Igo Sym

rakousko-polský herec

Igo Sym, rodným jménem Julian Karol Sym, (3. července 1896, Innsbruck7. března 1941, Varšava) byl rakousko-polský herec.

Igo Sym
Rodné jménoKarol Juliusz Sym
Narození3. července 1896
Innsbruck
Úmrtí7. března 1941 (ve věku 44 let)
Varšava
Místo pohřbeníPowazkowský hřbitov
Povolánídivadelní herec a filmový herec
RodičeAntoni Sym
PříbuzníErnest Sym a Fred Sym (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se jako syn Poláka Antona Syma a jeho manželky, Rakušanky Julie Seppi.[1] Po dokončení studia sloužil během 1. světové války ve Společné armádě. V letech 1918 až 1921 působil jako důstojník pěchoty v polské armádě, ze které odešel v hodnosti nadporučíka v záloze.

V letech 1921 až 1925 pracoval jako zaměstnanec a prokurista v bance ve Varšavě. Po své první filmové roli v roce 1925 získal smlouvu u Sascha-Filmindustrie ve Vídni. Ztvárnil role v mnoha němých filmech, hlavně postavy kavalírů a důstojníků. 29. ledna 1928 byl zvolen předsedou svazu filmových umělců filmového studia Sascha.

V roce 1928 pracoval také pro německý film. Roku 1931 debutoval na divadelních prknech v operetě Majestät läßt bitten. Ve třicátých letech se proslavil jako divadelní herec, byl populární hlavně ve Varšavě jako revuální a operetní hvězda. Zaujal svými akrobatickými kousky a hrou na pilu.

Po německé invazi do Polska spolupracoval Sym, který se považoval za Volksdeutsche, s okupanty a převzal řízení nového, německojazyčného divadla města Varšavy. Podílel se rovněž na anti-polském nacistickém propagandistickém filmu Heimkehr.[2] Polský podzemní stát v něm viděl zrádce, zvláště pro jeho spolupráci s gestapem. Podzemní soud ho odsoudil k smrti, načež ho popravčí četa zastřelila v jeho bytě. Po této akci následovala řada odvetných akcí okupantů, včetně mnoha vražd a deportací polského obyvatelstva.[3]

Filmografie

editovat
  • 1925 – Die Vampire von Warschau (Wampiry Warszawy)
  • 1926
    • O czym się nie myśli
    • Die Pratermizzi
  • 1927
    • Die Geliebte des Szamota (Kochanka Szamoty)
    • Die Beichte des Feldkuraten / Das Feldgericht von Gorlice
    • Tingel-Tangel / Das Mädchen vom Tingel-Tangel
    • Café Electric / Die Liebesbörse
  • 1928
    • Kaiserjäger / Die Kaiserjäger
    • Spitzenhöschen und Schusterpech / Lotte, das Warenhausmädchen
    • Dorine und der Zufall
    • Modellhaus Crevette
    • Spelunke
    • Liebe im Mai
    • Erzherzog Johann / Herzog Hansl
    • Die Frau von gestern und morgen / Der Scheidungsanwalt
  • 1929
    • Die Dame auf der Banknote
    • Der Dieb im Schlafcoupée
    • Adieu Mascotte
    • Meine Schwester und ich
    • Wenn Du einmal Dein Herz verschenkst
    • Das Recht auf Liebe
    • Die Herrin und ihr Knecht
    • Stud. chem Helene Willfüer
    • Das Erlebnis einer Nacht
  • 1930
    • Wien, Du Stadt der Lieder
    • Das Wolgamädchen
    • Was kostet Liebe?
    • Gigolo
    • Nur am Rhein…
    • Kasernenzauber
    • Das alte Lied
    • Moritz macht sein Glück / Meier und Co.
  • 1931
    • Das Lied der Nationen
    • Ich heirate meinen Mann
    • Ein Auto und kein Geld
  • 1932 – Palast auf Rädern (Pałac na kołach)
  • 1933 – Der Spion (Szpieg w masce)
  • 1934 – Das Erwachen (Przebudzenie)
  • 1937
    • Serenade
    • Abenteuer in Warschau (Dyplomatyczna żona)
  • 1939
    • Zona i nie żona
    • Die goldene Maske (Złota maska)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Igo Sym na německé Wikipedii.

  1. Igo Sym: Niemiecki szpieg w masce amanta był rodem z Żywca
  2. Das Leben geht weiter, heise.de
  3. TYCHMANOWICZ, Marta. Marta Tychmanowicz: Igo Sym, czyli śmierć zdrajcy i kanalii. Wp.pl [online]. 2013-03-15 [cit. 2015-04-20]. Fotografie: Nacistický plakát ohlašující odvetu za smrt Syma. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-27. 

Externí odkazy

editovat