Ignaz Petschek
Ignaz Petschek (14. června 1857, Kolín[1] – 15. února 1934, Ústí nad Labem[2]) byl obchodník, průmyslník, uhlobaron a mecenáš ze židovské rodiny Petschků.[3] Patřil mezi nejbohatší osobnosti prvorepublikového Československa.[4] V době své největší slávy kontroloval společně se svým bratrem Juliem Petschkem polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]
| Ignaz Petschek | |
|---|---|
 Ignaz Petschek | |
| Narození | 14. června 1857 Kolín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. února 1934 (ve věku 76 let) Ústí nad Labem  Československo |
| Povolání | podnikatel, bankéř, průmyslník, obchodník a mecenáš |
| Děti | Frank C. Petschek Ernest Frederick Petschek William Petschek |
| Rod | Petschkové |
| Příbuzní | Julius Petschek a Isidor Petschek (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovat
Narodil se v Kolíně do rodiny židovského obchodníka Mojžíše Petschka.
Vystudoval pouze šest tříd humanitního gymnasia v Praze a v roce 1874 nastoupil jako učedník do Pražské banky. Petschkova práce pro banku byla natolik kvalitní, že jej poslala jako výpomoc do Ústí nad Labem k židovskému podnikateli Jakobu Weinmannovi, který spravoval velkoobchod s uhlím ve vlastnictví banky. Weinmann se v roce 1876 osamostatnil a Petschka zaměstnal jako obchodního cestujícího.
Petschek však po čtyřech letech zaměstnání u Weinmanna založil 1. ledna 1880 svou vlastní obchodní společnost s hnědým uhlím, která se jmenovala Petschek-Ústí (německy Petschek-Aussig). Nová firma se poměrně záhy stala konkurentem Weinmannově uhelné firmě. Petschek zavedl nový druh obchodu s uhlím a od těžařů bral uhlí do komisního prodeje. V roce 1882 se kapitálově spojil s Anglobankou. Nedlouho na to se jeho firma kapitálově podílela na mnoha těžebních společnostech v Čechách i Německu.
V době uhelné krize, která český uhelný průmysl postihla v roce 1900, přišel s nápadem z méně kvalitního uhlí lisovat brikety.[3][4] Po určitou dobu byli s bratrem Juliem v uhelném průmyslu konkurenti, ale ve 20. letech 20. století se spojili a vytvořili syndikát, jenž kontroloval až polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě.[4]
Díky velkým finančním prostředkům, které jako úspěšný uhlobaron nahromadil, se stal jedním z největších mecenášů města Ústí nad Labem. V této činnosti se s oblibou předháněl s velkopodnikatelem Weinmannem, u kterého byl dříve zaměstnán. Díky Petschkově štědré podpoře byl v ústecké nemocnici vybudován dětský pavilon, dále pavilon v dělnické ozdravovně v Ryjicích, chlapecký výchovný domov na Kabátě, ozdravovna pro nemocné tuberkulózou a také mateřská školka.[3][4]
Manželství a rodina
editovat
V roce 1884 se Ignaz Petschek oženil s Helenou Blochovou (1862–1952) původem z Brna. Manželé měli sedm dětí:
- Friedrich Petschek (1884 – zemřel ve 2 týdnech věku)
- Felix Petschek (1885 – zemřel ve 2 týdnech věku)
- Ernst (1887–1956), od roku 1938 též jako Ernest Frederick
- Elise (1889– ?)
- Karl (1890–1960), od roku 1938 též jako Charles
- Franz (1894–1963), od roku 1940 též jako Frank Conrad
- Wilhelm (1896–1980), od roku 1938 též jako William[5][6][7][8]
Prostřednictvím sester své manželky byl Ignaz Petschek sňatkem spřízněn s majiteli banky Jacquier & Securius, Alfredem Maxem Panofskym (1899-1973) a Maxem Landesmannem (1884-1972).[9] Tato privátní banka se nejpozději po roce 1913 stala hlavní finanční institucí ústeckých Petschků.[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-23.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ a b c FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. ISBN 80-86646-12-2. S. 19.
- ↑ a b c d e KRSEK, Martin. „Americký sen“ rodiny Petschků. MF Dnes, mutace Severní Čechy. 29. březen 2006, s. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-27. Archivováno 27. 8. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Biografie Petschek, Ignaz Deutsche Biographie, abgerufen am 18. Oktober 2020.
- ↑ Jewish Claims, Numbered: 0141, Page 130 Ancestry.com, abgerufen am 18. Oktober 2020.
- ↑ Yfaat Weiss: Dubnow Institute Jahrbuch – Yearbook XVI/2017. Vandenhoeck & Ruprecht, 2019, S. 432 (Franz/Frank Petschek).
- ↑ Todesanzeige Wilhelm/William Petschek Calgary Herald vom 14. Oktober 1960 Newspapers.com, abgerufen am 18. Oktober 2020.
- ↑ Ingo Köhler: Die „Arisierung“ der Privatbanken im Dritten Reich. C.H.Beck, 2005, S. 315, Fußnote 393.
- ↑ K. Nugel (Red.): Metall und Erz, Band 28. Verlag Wilhelm Knapp, 1931, S. 563.
Literatura
editovat- FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. 123 s. ISBN 80-86646-12-2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignaz Petschek na Wikimedia Commons - Ignaz Petschek na geni.com/people
- Reflex - Ignaz Petschek Archivováno 14. 1. 2009 na Wayback Machine.
- Český rozhlas - Ecce Homo - Ignatz Petschek Archivováno 20. 2. 2009 na Wayback Machine.
- Projekt Knihy znovu nalezené: Petschek & Co. 6. září 2016. Zuzana Foltýnová. Dostupné z WWW.
- Architektura na severu Čech: Vila Franze Petschka. [cit. 2018-01-05] Matěj Páral, Jan Vaca, Martin Krsek.
- Architektura na severu Čech: Vila Ignaze Petschka. [cit. 2018-01-05] Matěj Páral, Jan Vaca, Martin Krsek.
