Wikipedie

Igla

Igla byl národní podnik v Českých Budějovicích zabývající se výrobou jehel a dalších jehlařských výrobků. Šlo o významný podnik v oblasti lehkého strojírenství.[1][2]

Igla
Základní údaje
Právní formanárodní podnik
Datum založení15. ledna 1947
Datum zániku1990
Osudprivatizace
NástupceAkra a.s.
Groz-Beckert Czech s.r.o.
Adresa sídlaČeské Budějovice
Charakteristika firmy
Oblast činnostivýroba jehel a jehlařských výrobků
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeden z klopových odznaků národního podniku IGLA

Podrobněji

editovat

Podnik sídlil v českobudějovické ulici U Sirkárny[3] v objektech, kde byla v letech 1908 až 1933 původně dislokována Česká akciová sirkárna. Za Protektorátu Čechy a Morava v těchto objektech sídlila v rozmezí let 1942 až 1945 německá firma Leichtbau zabývající se opravárenskou činností vojenských letadel pro německé válečné letectvo.[4]

Po druhé světové válce

editovat

Po skončení druhé světové války byla do továrních objektů v ulici U Sirkárny v Českých Budějovicích přenesena ze severočeského pohraničí výroba jehel. Stalo se tak na návrh ministerstva průmyslu v roce 1946. Produkce továrny byla zahájena 15. ledna 1947 a během prvního roku výroby zajistilo 326 zaměstnanců vyrobení 196 milionů kusů jehlařských výrobků.[4]

Po únoru 1948

editovat

K přejmenování továrny na Igla, národní podnik došlo 6. května 1948. Od roku 1953 podnik Igla n.p. exportoval 50 % své produkce pod ochrannou známkou Akra celkem do 116 zemí světa. V roce 1963 byla v rámci rozšiřování podniku schválena stavba nových budov.[4] V 80. letech 20. století Igla ročně produkovala kolem dvaceti milionů jehel a padesáti milionů platin do textilních strojů.[1][p. 1]

Během socialismu směřovala většina produkce firmy (asi 80 %) na východní trhy, především do Sovětského svazu. Část produkce byla vyvážena také do západní Evropy, Jižní a Střední Ameriky nebo do Mexika. Veškerý export zajišťoval podnik zahraničního obchodu (PZO). Provozovny podniku Igla byly dislokovány na třech místech: v Českých Budějovicích (cca 500 zaměstnanců), v Lužicích u Hodonína (asi 400 zaměstnanců) a ve Vlašských Kloboukách (asi 400 zaměstnanců). Za socialismu disponovala Igla vlastním sálovým počítačem, který zabíral celé jedno patro budovy a jeho obsluha čítala 25 osob. Sálový počítač sloužil pro výpočet mezd. (Mzdy pro ostatní firmy se počítaly v Podniku výpočetní techniky (PVT)). Národní podnik Igla (nositel Řádu práce a Řádu rudého praporu)[1] byl zrušen v roce 1988 a jeho místo nahradil státní podnik Akra České Budějovice.[2]

  • Ukázka klopových odznaků pracovišť podniku Igla
  •  
    Centrála České Budějovice (obdélníkové provedení)
  •  
    Centrála České Budějovice (kruhové provedení)
  •  
    Pobočka v Lužicích u Hodonína (k výročí 20 let)
  •  
    Pobočka ve Valašských Kloboukách (k výročí 25 let)

Po pádu komunismu v Československu

editovat
 
Logo firmy Groz-Beckert

Po sametové revoluci v Československu (v listopadu 1989) se podnik musel vypořádat se ztrátou východních trhů. Nakonec byl tento státní podnik v roce 1990 transformován na akciovou společnost Akra (Akra a.s.) se 100% účastí státu.[4][1] Privatizace podniku Akra a.s. proběhla v roce 1992 formou přímého prodeje akcií firmě Groz-Beckert.[4] Část výrobního sortimentu podniku Akra převzala firma Kern-Liebers CZ a Prym Galanterie.[4][2] 31. prosince 1998 byla akciová společnost AKRA zrušena bez likvidace a veškeré jmění přešlo na firmu AKRA s.r.o. 1. ledna 2001 pak byla tato firma přejmenována na Groz-Beckert Czech s.r.o.[6]

Historie firmy Groz-Beckert se začala v roce 1852. Podoba firmy Groz-Beckert KG se sídlem v Německu (poplatná roku 2014) vznikla v roce 1937 sloučením dvou továren na jehly: Theodor Groz & Söhne a Ernst Beckert. V roce 2014 měla firma téměř osm tisíc spolupracovníků. Nějakým způsobem (zastoupeními, výrobními a prodejními dceřinými společnostmi) fungovala ve více než 150 zemích světa. Firma Groz-Beckert získala v roce 1992 českobudějovickou firmu AKRA, a.s., která měla dlouhou tradici ve výrobě jehel pro pletací stroje, všívací stroje, plstící stroje a šicí stroje. Koupí získala firma Groz-Beckert tři výrobní závody: v Českých Budějovicích (centrála firmy), v Lužicích u Hodonína a ve Valašských Kloboukách. V Českých Budějovicích (stav k roku 2014) se vyrábí stroje, stavební celky a nástroje pro potřeby celého koncernu. Také se zde vyrábí produkty pro tkaní, jako jsou nitěnky, lamely, brzdové listy a osnovní zarážky. V roce 2014 zde bylo zaměstnáno více než 450 osob. V Lužicích a ve Valašských Kloboukách se vyrábí jehly pro pletací a šicí stroje.[7]

  • Vstupy do areálů firmy Groz-Beckert Czech, s.r.o.
  •  
    V Českých Budějovicích (na adrese: U Sirkárny 739/3); rok 2014
  •  
    V Lužicích u Hodonína (rok 2021)
  •  
    V Lužicích u Hodonína (rok 2017)

V současné době (rok 2024) se firma Groz-Beckert Czech s.r.o. prezentuje jako výrobce nástrojů a systémů pro textilní průmysl. V objektech (na adrese: U Sirkárny 739/3, 370 04 České Budějovice 4) vyrábí komponenty pro tkalcovské stavy (nitěnky, lamely a brdové listy) a v dané lokalitě probíhá také vývoj, výroba a opravy jednoúčelových strojů pro vlastní výrobu jehel a nitěnek.[8] V objektech v Lužicích u Hodonína (na adrese: Velkomoravská 1014/395, 69618 Lužice, Jihomoravský kraj) firma vyrábí průmyslové strojní jehly, přesné součástky, nástroje a kompletní systémy pro výrobu a spojování textilních materiálů.[9]

  • Ukázka výrobků jednoho segmentu podniku Igla – rybářské háčky
  •  
  •  
  •  
    Háček na sumce

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Zdroj[5] uvádí, že podnik fungoval v letech 1947 až 1990. V roce 1977 bylo v podniku zaměstnáno 1380 pracovníků a obrat podniku činil 128 milionů korun. V roce 1984 zaměstnávala továrna 1 362 osob, hrubá roční výroba činila 133 milionů korun, roční produkce čítala více než 1 miliardu jehlařských výrobků.[4]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d ŠTIFTER, Jan. Igla, Akra, Groz-Beckert Příběh jedné legendy [online]. Časopis BARbar!, 2019-07-11 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c IGLA n.p. nositel „Řádu práce“ České Budějovice (korporace) [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2024-09-02]. IGLA s.p. České Budějovice; IGLA České Budějovice. Dostupné online. 
  3. ↑ ulice U Sirkárny, České Budějovice [online]. Mapy cz [cit. 2024-09-02]. GPS souřadnice: 48°58'59.908"N, 14°29'50.424"E. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g Igla / Akra / Bývalý strojírenský podnik se specifickou jehlařskou výrobou v ulici U Sirkárny. [online]. NEBE [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ průmysl [online]. NEBE [cit. 2024-09-02]. V objektech bývalé České sirkárny a Leichtbau vznikl národní podnik Igla s jehlařskou produkcí (1947—1990, 1380 pracovníků a obrat 128 milionů Kč k 1977). Dostupné online. 
  6. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku Groz-Beckert Czech s.r.o., C 8088 vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, rev. 2024-09-27 [cit. 2024-09-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Redakce. Groz-Beckert nabídne práci dalším lidem [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2014-10-14 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ Groz-Beckert Czech, s.r.o. / U Sirkárny 739/3, 370 04 České Budějovice 4, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2024-09-02]. GPS souřadnice: 48°58'56.225"N, 14°29'52.988"E (48.9822847N, 14.4980522E). Dostupné online. 
  9. ↑ Groz-Beckert Czech, s.r.o. / Velkomoravská 1014/395, 69618 Lužice, Jihomoravský kraj, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2024-09-02]. GPS souřadnice: 48°49'44.637"N, 17°3'48.375"E (48.8290658N, 17.0634375E). Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Igla na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Igla&oldid=24361636“