IPEX

monogenně podmíněná choroba

IPEX (z angl. immunodysregulation polyendocrinopathy enteropathy X-linked) syndrom je monogenně podmíněná choroba způsobená mutací v genu FOXP3. FOXP3 je známým transkripčním faktorem zásadním pro vývoj T regulačních lymfocytů. Právě dysfunkce T regulačních lymfocytů je příčinou IPEX syndromu. Nejběžnějšími příznaky jsou poruchy imunitní regulace ve formě autoimunitní enteropatie, dermatitidy a endokrinních žláz. Onemocnění se projevuje už v prvních měsících života a v případě zanedbání včasného odhalení a léčebné intervence může být fatální. Jedinou dosud známou léčbou je transplantace hematopoetických kmenových buněk.[1][2]

Symptomy

editovat

Jak už zkratka anglického názvu napovídá, IPEX syndrom se manifestuje nejběžněji v orgánech spjatých s imunitním a endokrinním systémem. Nejčastěji mívají pacienti problémy jako:

 
Ekzém jako jeden z příznaků IPEX syndromu.

Častým příznakem je také to, že dítě dobře neprospívá.

Po první roce života se nemoc může navíc projevovat autoimunitní hepatitidou nebo nefropatií.

Nejčastěji se první příznaky objevují v době od narození po prvních 7 měsíců věku. Existují ale i případy s pozdějším nástupem. [3][4]

IPEX syndrom byl poprvé popsán v roce 1982 na případu rodiny, v níž během prvních letech života zemřelo 11 chlapců na komplikace imunitní povahy po očkování. Dalších 8 chlapců v rodině mělo obdobné problémy s náchylností k infekcím a také s autoimunitními patologiemi. Chlapci trpěli průjmy, ekzémy, diabetem 1. typu a autoimunitní postižením štítné žlázy. Pouze dva z nich přežili první dekádu svého života.[5]

Genetické příčiny

editovat
 
FOXP3 mutace způsobující IPEX syndrom u člověka popsané do roku 2012.

Mutace v genu FOXP3 vedoucí k expresi nefunkčního proteinu se nejběžněji nachází v oblasti, která je zodpovědná za vazbu transkripčního faktoru na DNA. Konkrétně se jedná o oblast forkhead domény, podle které dostal tento gen a stejnojmenný protein i své jméno – Forkhead Box Protein 3. Právě fakt, že je u pacientů s IPEX syndromem často mutovaná DNA vazebná doména a FOXP3 nemůže plnit svou funkci transkripčního faktoru, je příčinou imunitní dysregulace při vývoji a funkci T regulačních lymfocytů. Jejich absence nebo dysfunkce způsobují typické symptomy autoimunitní povahy u IPEX syndromu.[1]

Momentálně (data dostupná k roku 2018) se uvádí kolem 70 popsaných nemoc způsobujících mutací u člověka, ale toto číslo se rychle mění.[6] Např. v roce 2010 bylo známo pouze okolo 20 mutací FOXP3 genu způsobujících IPEX syndrom.[1]

Gen FOXP3 se nachází na pohlavním chromozomu X v oblasti Xp11.23. Lokalizací na pohlavním chromozomu je daná i dědičnost onemocnění, která je X-vázaná gonozmálně recesivní.[7]

Výzkumný myší model

editovat

IPEX syndrom jako jedno z mála jasně monogenně podmíněných imunitních onemocnění je možné zkoumat i pomocí speciálního myšího modelu, který imituje průběh onemocnění u lidí. Jsou to tzv. scurfy myši, které mají v genu FOXP3 zárodečně vnesenou mutaci. Konkrétně se jedná o inzerci o velikosti 2 nukleotidových bazí, která vede k expresi nefunkčního proteinu. U scurfy myší můžeme typicky najít zvětšenou slezinu a mízní uzliny, červené oči a problémy kožní povahy. Tyto myši poté velmi brzy na následky onemocnění umírají – uvádí se cca po 3 týdnech života.[6]

Léčba

editovat

Jedinou možnou známou léčbou je transplantace hematopoetických kmenových buněk.

 
Chemická struktura imunosupresivního léčiva takrolimus.

Jako podpůrná terapie se ale také standardně užívá podávání imunosupresivních léčiv. Konkrétně se jedná o steroidní látky, inhibitory kalcineurinu (takrolimus, cyklosporin A) a non-kalcineurinové inhibitory. (rapamycin, methotrexát, mykofenolát mofetil aj.). Také se využívá biologické léčby ve formě podávání monoklonálních protilátek proti TNF alfa nebo CD20.[4]

Reference

editovat
  1. a b c MICHELS, Aaron W.; GOTTLIEB, Peter A. Autoimmune polyglandular syndromes. Nature Reviews Endocrinology. 2010-5, roč. 6, čís. 5, s. 270–277. Dostupné online [cit. 2019-06-29]. ISSN 1759-5029. DOI 10.1038/nrendo.2010.40. (anglicky) 
  2. BARZAGHI, Federica; PASSERINI, Laura; BACCHETTA, Rosa. Immune Dysregulation, Polyendocrinopathy, Enteropathy, X-Linked Syndrome: A Paradigm of Immunodeficiency with Autoimmunity. Frontiers in Immunology. 2012, roč. 3. Dostupné online [cit. 2019-06-29]. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2012.00211. 
  3. GISCHEL, Melissa E.; BECK, Carolyn; HALL, Margot. A Mystery Diagnosis: Immune Dysregulation, Polyendocrinopathy, Enteropathy, X-Linked Recessive. Laboratory Medicine. 2009-5, roč. 40, čís. 5, s. 303–306. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. ISSN 0007-5027. DOI 10.1309/LMCXCU6GZE7G8ZEI. (anglicky) 
  4. a b BARZAGHI, Federica; AMAYA HERNANDEZ, Laura Cristina; NEVEN, Benedicte. Long-term follow-up of IPEX syndrome patients after different therapeutic strategies: An international multicenter retrospective study. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 2018-3, roč. 141, čís. 3, s. 1036–1049.e5. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. DOI 10.1016/j.jaci.2017.10.041. (anglicky) 
  5. POWELL, Berkley R.; BUIST, Neil R.M.; STENZEL, Peter. An X-linked syndrome of diarrhea, polyendocrinopathy, and fatal infection in infancy. The Journal of Pediatrics. 1982-5, roč. 100, čís. 5, s. 731–737. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. DOI 10.1016/S0022-3476(82)80573-8. (anglicky) 
  6. a b BACCHETTA, Rosa; BARZAGHI, Federica; RONCAROLO, Maria-Grazia. From IPEX syndrome to FOXP3 mutation: a lesson on immune dysregulation: IPEX syndrome and FOXP3. Annals of the New York Academy of Sciences. 2018-4, roč. 1417, čís. 1, s. 5–22. Dostupné online [cit. 2019-06-30]. DOI 10.1111/nyas.13011. (anglicky) 
  7. OMIM Entry - * 300292 - FORKHEAD BOX P3; FOXP3. www.omim.org [online]. [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.