IAR 37

IAR 37
	IAR 37
Určení	Průzkumný letoun
Výrobce	Industria Aeronautică Română
Šéfkonstruktér	Elie Carafoli
První let	1937
Uživatel	Rumunské letectvo
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

IAR 37 byl rumunský jednomotorový, třímístný dvouplošník určený k průzkumu a lehkému bombardování.

Vznik

Letoun byl vyvinutý firmou Industria Aeronautică Română v Brašově v roce 1937. Jako první byl zkonstruován prototyp IAR 37. Trup letadla byl z ocelových trubek s plátěným potahem. Křídla pak byla převážně dřevěná. K pohonu byl použit rumunský čtrnáctiválcový dvouhvězdicový motor IAR K14-II C32 vyráběný jako licenční kopie francouzského motoru Gnome-Rhône 14K o 870 k. Letoun byl třímístný. Pilot seděl vpředu, za ním pak pozorovatel, který byl zároveň i bombometčík a obsluhoval rádio a kulomet Browning PWU ráže 7,92 mm střílející dolů se zásobou 300 nábojů. Třetím členem posádky byl střelec usazený v zadní horní části a ovládající kulomet ráže 7,92 mm, který měl zásobu na 600 nábojů. V horním křídle byly umístěny dva kulomety PWU se 700 náboji. Závěsy pro pumy byly umístěny pod spodním křídlem a mohly nést osm padesátikilových nebo šest stokilových pum.

Vývoj

IAR 37 poprvé vzlétl v roce 1937 pilotován M. Manolescem. Dosáhl rychlosti 335 km/h. V roce 1938 pak začala jeho sériová výroba v počtu 50 strojů.

V roce 1939 byla postavena menší série IAR 38, z nichž první byl zalétán 12. ledna 1939. Oproti předchozí verzi měl tento letoun o něco větší rozměry a byl vybaven německým devítiválcovým hvězdicovým motorem BMW 132 o 700 k.

Konečná varianta IAR 39 se ve větším počtu začala stavět v letech 1939 až 1940. Letoun byl osazen motorem IAR K14-IV C32 o 870 k. Byl vybaven jedním pevným kulometem Browning PWU ráže 7,92 mm a dvěma pohyblivými kulomety MG 15 ráže 7,92 mm. Letoun mohl nést 24 pum po 12 Kg nebo mohl být vybaven schránkami, do kterých byly umístěny tři zápalné granáty.

Ve spolupráci s pozemními silami se letouny IAR 39 účastnily osvobozování na území Maďarska, Slovenska a České republiky.

Varianty

IAR 37: Motor IAR K14-II C32.
IAR 38: Motor BMW 132.
IAR 39: Motor IAR K14-IV C32.
IAR 39A: Vyráběný v licenci u Societatea pentru exploatări tehnice v Bukurešti.

Specifikace

Údaje dle^[1]

Technické údaje

Osádka:
Rozpětí: 12,22 m IAR 37 / 13,20 m IAR 38 / 13,10 m IAR 39
Délka: 9,50 m IAR 37 / 9,56 m IAR 38 / 9,60 m IAR 39
Výška: 3,97 m IAR 37 / 3,80 m IAR 38 / 3,99 m IAR 39
Nosná plocha: 35,70 m² IAR 37 / 40,30 m² IAR 38 / 40,30 m² IAR 39
Hmotnost prázdného letounu: 2219 kg IAR 37 / 2300 kg IAR 38 / 2177 kg IAR 39
Vzletová hmotnost: 3459 kg IAR 37 / 3100 kg IAR 38 / 3085 kg IAR 39
Pohonná jednotka:

Výkony

Maximální rychlost: 335 km/h IAR 37 / 310 km/h IAR 38 / 336 km/h IAR 39
Dostup: 8000 m IAR 37 / 7000 m IAR 38 / 8000 m IAR 39
Dolet: 650 km IAR 37 / 680 km IAR 38 / 660 km IAR 39
Výstup na výšku 3000 m: 5,5 min
Výstup na výšku 4000 m: 8,5 min

Odkazy

Reference

↑ Němeček, Václav. IAR - 39. Letectví a kosmonautika. 1971, roč. 47., čís. 24, s. 32.

Literatura

NĚMEČEK, Václav. IAR-37/-38. Letectví a kosmonautika. 1995, roč. LXXI., čís. 8, s. 50. ISSN 0024-1156.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu IAR 37 na Wikimedia Commons
IAR - 37
IAR - 38
IAR - 39
IAR - 39A

[1] Němeček, Václav. IAR - 39. Letectví a kosmonautika. 1971, roč. 47., čís. 24, s. 32.

[1]