Hypsikratea byla kavkazského původu. Byla milenkou Mithridata VI. Pontského. Později se stala jeho nejoddanější ženou. Údajně měla říci, že se její štěstí nacházelo pouze po boku Mithridata. Z lásky k Mithridatovi, aby jej mohla všude doprovázet, se účastnila jeho bitev, nosila brnění, stříhala si vlasy jako muži a rovněž jej doprovodila do vyhnanství. Několikrát se vzdala svých osobních cenností a šperků ve prospěch státní pokladny. Sám Mithridatés ji považoval za největší útěchu uprostřed moře porážek. Uměla velice dobře zacházet se sekerou, oštěpem, mečem a nebyla ani špatnou lučištnicí. Když byl roku 63 před Kristem Mithridatés poražen Pompeiem, dostala se Hypsikratea přes římskou blokádu, aby jej mohla i nadále doprovázet ve vyhnanství. Byla jednou z posledních osob, které zachovaly věrnost poraženému Mithridatovi. Po jeho sebevraždě si Hypsikratea ostříhala vlasy a zjizvila tvář, řka, že psovi nepřísluší, aby si lehal tam, kde dříve ležel jelen.

Kresba ze souboru Promptuarii Iconum Insigniorum

V srpnu 2013 byl během archeologických vykopávek ve Fanagorii nalezen mramorový náhrobek s jejím jménem, dle čehož lze usoudit, že zde Hypsikratea zemřela během lidových nepokojů v roce 63 př. n. l.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hypsicratea na švédské Wikipedii, Hypsykratia na polské Wikipedii a Гипсикратия na ruské Wikipedii.