Hypokoristikon

domácká podoba jména

Hypokoristikon nebo latinizovaně hypokoristikum (plurál od obého je hypokoristika; z řeckého ὑποκορίζεσθαι, hypokorizesthai, „mluvit dětinsky“), česky slovo domácké nebo mazlivé, je označení pro jméno, nejčastěji lidské (antroponymum) užívané v domácím nebo jinak neformálním prostředí. Může jít jak o jména vlastní (propria, např. JosefPepa, Jožka, v jiných jazycích Pepé, José, Joe apod.), tak (méně často) obecná (apelativa, např. bobek; drahoušek, miláček, zlatíčko, pusinka, poklad, mazánek, mazlík ) apod.[1] Označují se tak hlavně zkomoleniny a lichotné obměny osobních vlastních jmen, běžné zvláště v důvěrném hovoru místo tvarů plných (například Vašek, Fanda, Jirka místo oficiálních tvarů Václav, František, Jiří); v češtině i zejména ženských příjmení (Bohdalka místo Bohdalová, Keliška místo Kelišová, Goťák místo Gott atd.). Hypokoristika existují v mnoha jazycích,[2] zvláště indoevropských, často při jménech původně složených.[zdroj?] Obvykle se v jazyce ustálí určité přípony, které nesou (někdy mj.) hypokoristický význam. Tyto přípony jsou často zároveň zdrobňující (např. bavorské -erl: Mäderl (Mädchen)[3], některé jsou naopak augmentizující, „dělající (zdánlivě) hrubším, větším“, např. české -an (Peťan, Míšan/Mišan)).

Hypokoristika jako zdroj českých příjmení

editovat

Hypokoristika křestních jmen se v češtině často[4] ustálila jako příjmení. V některých případech je jejich původ zřejmý i laikovi (např. příjmení Adámek, Jeník, Franta, Tomeš...), u jiných však jejich původ na první pohled rozeznat nelze. Málokdo by dnes řekl, že příjmení Pehe či Píša jsou svým původem historická hypokoristika jména Petr[5].

Příklady českých příjmení vzniklých z hypokoristik křestních jmen:

Příklady běžných českých a moravských hypokoristik

editovat

Česká hypokoristika jsou tvořena zpravidla z prvních dvou slabik vlastního jména a příslušného sufixu. U ženských jmen často -(v)ča nebo -ška, -čka, u mužských často -da, -ek, -an, případně deminutivní -ík, -íček aj. Méně často vzniká hypokoristikon z posledních (jedné až dvou) slabik jména a sufixu, jako je to obvyklé zejména v ruštině (v češtině např. tvary Polda, Slávek, Toník, Nácek). Výjimečně se hypokoristikon tvoří ze zcela jiného kořene, a to pod vlivem cizích jazyků (Honza – z německého jména Hans, Gréta z německého Margaretha, Pepa z italského Giuseppe).

Hypokoristika jednotlivých jmen se liší v rámci českého jazyka i geograficky. U mužských jmen jsou v Čechách obvyklé tvary s dlouhým vokálem (např. Láďa, Péťa), zatímco na Moravě mají tatáž jména vokál krátký. Na Moravě jsou častější tvary mužských jmen se sufixem -ek, -ík (Francek, Danek, Janík), v Čechách se setkáme spíše s koncovkou -a (Franta, Venca, Míla, Pája). Pro ženská jména jsou v českém prostředí (hlavně na jihu a západě Čech) typické tvary končící dlouhým -í, např. (Jindří, Hančí), na Moravě se častěji setkáme se sufixem -ka (Hanka, Janka). Na severovýchodní Moravě se objevují některá hypokoristika podobná polským (Tadek, Baška). U některých jmen se tvary v Čechách a na Moravě odlišují ještě výrazněji, např. Jiří má v Čechách častěji tvar Jirka a Jiřík, na Moravě Jura.

Příklady anglických hypokoristik

editovat
  • Albert - Al, Bertie
  • Alexander – Al, Lex, Sandy
  • Alfred - Al
  • Alicia - Al
  • Amanda - Mandy
  • Anna - Annie
  • Andrew – Andy
  • Bernard - Bernie
  • Catherine – Kate, Katie, Kitty, Kasie
  • Deborah – Deb, Debbie
  • Edward – Ed, Eddie, Ned, Neddy, Ted
  • Elisabeth – Betty, Lizzie, Liz, Bessie
  • Francis – Frank, Frankie
  • Frederick, Alfred - Freddie
  • Gerald, Jeremy – Jerry
  • Henry – Harry
  • Isaac - Ike
  • Isaac, Zachary – Zac, Zakky
  • James - Jimmy
  • Joseph – Joe
  • Leonard – Lenny
  • Lucinda – Cindy
  • Margaret – Peggy, Daisy, Maggie, Marge
  • Oswald – Ozzie
  • Patricia – Pat, Tris, Trish, Trissie
  • Patrick – Pat, Pad, Paddy, Paddie
  • Rebecca – Becky, Becca, Becks, Bex, Bec
  • Richard – Rich, Richie, Rick, Ricky, Dick, Dicky
  • Robert – Bob, Bobby, Rob, Robbie
  • Samantha, Samuel - Sam
  • Theodore – Ted, Teddy, Theo, Ned, Neddy
  • Victoria - Vicky
  • William – Bill, Billy, Will, Willie, Liam, Willy

Příklady německých hypokoristik

editovat
  • Friedrich — Fritz
  • Gertrude — Trudi
  • Johannes — Hänsel(chen)
  • Siegfried, Sigismund — Siggi

Příklady ruských hypokoristik

editovat

Ruská hypokoristika jsou často tvořena z posledních dvou slabik daného jména, k nimž se připojí sufix -a, případně -ka nebo -uška (pokud se tvoří deminutiva). Pro mužská i ženská jména jsou sufixy stejné. (např. Váňa, Goša, Tojla, Saša, Nasťa, Duňa aj.) Méně často se tvoří hypokoristika z prvních slabik jména, jako je to obvyklé ve většině ostatních indoevropských jazyků včetně angličtiny a češtiny (např. Káťa, Vasja, Loňa, Marfuša).

  • Afanasij – Afoňa, Afoňka
  • Agrafjena - Grušeňka, Gruša
  • Alexej – Aljoška, Ljoška, Ljocha
  • Alexandr, Alexandra – Alexaška, Saška, Saša, Sášeňka, Šura
  • Alina – Lina, Linočka, Alinuška
  • Andrej – Andrjuška, Andrjucha, Juška, Dronka
  • Anastasija – Nastasja, Nasťa, Nastěnka
  • Anatolij – Tolja, Tolik
  • Dimitrij – Míťa, Míťaj, Dima, Dimka
  • Fjodor – Feďa, Feďka
  • Gerasim – Geša
  • Grigorij – Gríša, Griška, Goša, Goga, Gryc
  • Igor – Goša
  • Ivan – Váňa, Vaňka, Ivaška
  • Jakov – Jakuška, Jaška, Kuška
  • Jelena – Lena, Lenočka, Oleňka, Oleňčik
  • Jevdokija – Duňa, Duňka
  • Jevgenij, Jevgenija – Žeňa, Žeňka
  • Konstantin – Kosťa
  • Leonid – Loňka
  • Marfa (Marta) – Marfuša
  • Marija – Máša, Mášenka
  • Michajl – Míša, Miška, Míšeňka
  • Naděžda – Naďa, Naďka, Dinka
  • Natalija - Nataša
  • Nikolaj – Kolja
  • Pjotr – Péťa, Peťka, Píťa
  • Praskovja – Paška, Pašeňka
  • Semjon (Sergej, Arsenij) – Seňka
  • Sergej – Serjožka
  • Sofija - Soňa, Soněčka
  • Stěpan – Sťopa, Stěpka, Stěnka
  • Timofej – Timoša, Moška
  • Varvara – Varja
  • Vasilij – Vaska, Vasja
  • Vladimir – Voloďa, Vovka

Příklady španělských hypokoristik

editovat
  • Dolores - Lola
  • Francesco - Paco, Paquito, Curro
  • Joaquín - Quino
  • José - Pepe
  • Manuel, Emanuel, Imanuel - Manu, Mano
  • Santiago - Diego

Reference

editovat
  1. BACHMANNOVÁ, Jarmila, a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. S. 172. 
  2. Fr. Oberpfalcer, ÚJČ: Domácí tvary křestních jmen
  3. GLÜCK, Helmut, a kol. Metzler Lexikon Sprache. [s.l.]: [s.n.], 1993. S. 253. (německy) 
  4. HAVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. 18. vyd. Praha: SPN, 1984. S. 194. 
  5. KOPEČNÝ, František. Průvodce našimi jmény. Praha: Academia, 1991. S. 168. 

Literatura

editovat
  • HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě
  • Encyklopedický slovník češtiny
  • Příruční mluvnice češtiny

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat