Hypersonická zbraň

zbraň dosahující násobků rychlosti zvuku

Hypersonická zbraň je označení pro zbraň, jež je schopna pohybovat se rychlostí alespoň pětinásobně vyšší, než je rychlost zvuku a současně manévrovat, čímž brání přesné detekci své budoucí pozice a zničení protivzdušnou obranou. Je nejisté, zda proti této skupině zbraní v současnosti existuje účinná obrana. Hypersonické zbraně vyvíjí Rusko, USA, Čína i další světové velmoci. Existuje několik typů vyvíjených střel a bezpilotních letounů, z nichž některé již byly úspěšně testovány.

Americký hypersonický bezpilotní letoun X-51 pod křídlem bombardéru B-52 (2009)

Technická charakteristika

editovat

Zbraň se označuje jako hypersonická, pohybuje-li se rychlostí alespoň Mach 5 (pětinásobek rychlosti zvuku);[1][2][3] nejrychlejší známá hypersonická zbraň se pohybuje rychlostí až Mach 20.[2] Hypersonické zbraně mohou proniknout i do kosmického prostoru, ale většina nebo celý jejich let probíhá většinou v atmosféře[4] – rakety „klouzají“ po jejím horním okraji.[5] Jelikož se vlivem atmosférického tření extrémně zahřívají, k jejich konstrukci je potřeba tepelně odolných materiálů.[4]

pohonu se užívá jednoduchých náporových motorů, resp. varianty scramjet s nadzvukovým spalováním,[4] což přináší několik konstrukčních výhod (nízká hmotnost, prodloužení doletu a další).[6] Některá letadla jsou bezmotorové kluzáky, u nichž se předpokládá, že mohou dosáhnout výšek 40 až 60 km, a následně kolmým letem zasáhnout cíl.[7]

Kromě své rychlosti jsou hypersonické zbraně charakterizovány svou schopností rychle a nepředvídatelně manévrovat,[3] čímž se liší například od balistických raket, schopných dosáhnout podobných rychlostí – vzhledem k jejich trajektoriím alespoň zčásti kopírujícím balistickou křivku se však tyto skupiny zbraní neřadí mezi hypersonické.[8][9]

Vojenský význam

editovat
 
Čínský hypersonický kluzák WU-14

Hypersonické zbraně testuje Rusko, USAČína, dále Indie, AustrálieFrancie.[5] Existují nadzvuková bezpilotní letadla a také protilodníprotizemní střely, z nichž některé již byly zařazeny do výzbroje armád nebo se jejich zařazení připravuje. Hypersonické rakety mohou nést jadernékonvenční hlavice.[5] Podle některých názorů může vývoj nové generace hypersonických zbraní narušit, resp. změnit současnou globální vojenskou rovnováhu.[5][10]

Podle některých zdrojů proti hypersonickým zbraním nebyla doposud vyvinuta účinná obrana.[7] Díky své velmi vysoké rychlosti, pohybu v atmosféře a schopnosti manévrování jsou hypersonické rakety současnými systémy protiraketové obrany prakticky neodhalitelné;[5] podle představitelů americké armády výkon současných satelitůradarů k tomuto účelu nepostačuje a je potřeba zdokonalit stávající senzory a antirakety.[4] U kluzáků představuje problém především nízké tepelné vyzařování (způsobeno malým třením o řídkou atmosféru), vysoká rychlost a malé rozměry těchto objektů.[7]

V březnu 2023 použilo Rusko hypersonické střely Kinžal v rámci své invaze na Ukrajinu,[11] v květnu a červnu téhož roku ohlásila Ukrajina sestřelení několika ruských Kinžalů americkým protiraketovým systémem Patriot.[12][13] Řazení této střely mezi hypersonické zbraně je však velmi sporné, resp. pravděpodobně nesprávné,[11][14] takže ani po těchto sestřelech nelze konstatovat, že v reálném boji bylo někdy zaznamenáno sestřelení hypersonické zbraně.

Testované zbraně

editovat

V současnosti je známo několik vyvíjených hypersonických letounů a střel:

USA
  • Boeing X-51 Waverider – letoun poháněný motorem scramjet,[4] neúspěšně testován v květnu 2010, červnu 2011 a srpnu 2012,[1] během čtvrtého úspěšného testu v květnu 2013 dosáhl rychlost Mach 5,1.[15]
  • HTV-2 – bezpilotní letoun bez vlastního pohonu,[16] který měl létat rychlostí až Mach 20; neúspěšně testován v dubnu 2010 a srpnu 2011.[17]
  • AHW – kluzák, testován úspěšně v listopadu 2011 a neúspěšně v srpnu 2014.[18][19]
  • Long-Range Hypersonic Weapon – protizemní střela, kterou tvoří booster a C-HGB (Common-Hypersonic Glide Body). Od roku 2023 na ni mají být přezbrojeny torpédoborce třídy Zumwalt.[20]
Rusko
  • 3M22 Zirkon – protilodní střela s plochou dráhou letu, technické údaje jsou tajné (neoficiálně se udává rychlost Mach 4–6 a dolet 300–400 km), [7][21] podle ruských informací při testu v dubnu 2017 dosáhla rychlosti Mach 8. Rusko plánuje zařazení střely do výzbroje jaderných raketových křižníků Pjotr VelikijAdmiral Nachimov.[21]
  • Ch-47M2 Kinžal – protizemní střela o doletu 2000 km vypouštěná z letadla MiG-31, rychlost Mach 10. Vývoj vychází z balistické rakety Iskander, podle ruských zdrojů začalo testování v prosinci 2017,[22] úspěšný test proběhl v březnu 2018.[23]
  • Avangard – hypersonický, raketovým nosičem vynášený kluzák s mezikontinentálním dosahem, schopný nést jak konvenční, tak jadernou munici. Udávaná rychlost dosahuje Mach 27, přičemž během letu je schopnen manévrovat. Systém byl vyvíjen od 90. let a k prvnímu zařazení do výzbroje došlo 27.12.2019[24]
Čína
  • DF-17 (DF-ZF, WU-14)[25] – kluzák dosahující rychlost Mach 10, testován v lednu 2014.[26]
  • Starry Sky 2 – bezpilotní letoun, během úspěšného testu v srpnu 2018 dosáhl rychlost Mach 6.[27]
Indie
  • BrahMos II – zdokonalená verze nadzvukové protilodní a protizemní střely s plochou dráhou letu BrahMos, vyvíjené od konce 90. let společně s Ruskem.[4][28] Podle nepotvrzených údajů vychází z ruské střely 3M22 Zirkon a má dosahovat rychlost Mach 7 při doletu 300 km.[7]

Reference

editovat
  1. a b VŠETEČKA, Roman. VIDEO: Pokus o šestinásobnou rychlost zvuku nevyšel, X-51A se zřítil. iDNES.cz [online]. 2012-08-15 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  2. a b SZONDY, David. US Air Force successfully flies hypersonic missile on fourth attempt. New Atlas [online]. 2022-05-18 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Hypersonics [online]. Raytheon [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f USA nemají obranu proti hypersonickým zbraním, které vyvíjejí Čína a Rusko. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-04-05 [cit. 2018-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-10. 
  5. a b c d e Hypersonické rakety do 10 let změní podobu válek i světa. Euro.cz [online]. 2017-11-01 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  6. KUČERA, Josef. Letadla s novým pohonem budou pětkrát rychlejší než zvuk. iDNES.cz [online]. 2007-01-18 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  7. a b c d e GROHMANN, Jan. Hypersonické zbraně - nová éra válčení je zde. Armádnínoviny.cz [online]. 2016-08-18 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  8. SELDIN, Jeff. What Are Hypersonic Weapons and Who Has Them?. VOANews.com [online]. Hlas Ameriky, 2022-03-19 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DRESS, Brad. Why the US is going full throttle on hypersonic missiles. TheHill.com [online]. 2023-03-14 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. LEWIS, Leo. Hypersonic Chinese jet could render Western defence systems useless. Thetimes.co.uk [online]. 2014-01-16 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b KROC, Vladimír. Kinžal není typická hypersonická střela. Je to ale zbraň, která si zaslouží pozornost, hodnotí expert. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-20 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  12. Kyjev čelil ruským raketám. Obrana sestřelila šest kinžalů, řekl Zalužnyj. ČT24.cz [online]. ČT24, 2023-05-16 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  13. ČTK. Návštěvu afrických lídrů na Ukrajině narušil letecký útok. Kyjev tvrdí, že sestřelil šest střel Kinžal. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-06-16 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  14. VOJÁČEK, Jiří. Ruská reklamní armáda. Nepodařené zbrojní projekty, které ohromovaly svět. iDNES.cz [online]. 2022-03-30 [cit. 2023-06-21]. Část 4/8: Hypersonické zbraně. Dostupné online. 
  15. GROHMANN, Jan. Úspěšný let hypersonického letounu X-51A Waverider. Armádnínoviny.cz [online]. 2013-05-04 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  16. LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Odstartoval letoun dvacetkrát rychlejší než zvuk. A havaroval. iDNES.cz [online]. 2011-08-11 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  17. Nadzvukový bezpilotní letoun zmizel Američanům z radarů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-08-11 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  18. Americká hypersonická zbraň selhala, po startu explodovala. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-08-26 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  19. Má do hodiny zabíjet kdekoliv na světě. Hypersonický kluzák havaroval. iDNES.cz [online]. 2014-08-26 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  20. LAGRONE, Sam. Latest Zumwalt Hypersonic Missile Installation Plan Calls For Removing Gun Mounts [online]. news.usni.org, 2022-03-16 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. a b Rusové vyzkoušeli novou raketu pro válečná plavidla, při testech dosáhla osminásobku rychlosti zvuku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-04-15 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  22. GROHMANN, Jan. Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal. Armádnínoviny.cz [online]. 2018-03-19 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  23. MÁNERT, Oldřich. VIDEO: Rusko otestovalo moderní hypersonickou raketu Kinžal. iDNES.cz [online]. 2018-03-12 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  24. Rusko zařadilo do výzbroje rakety Avangard. Podle Putina jde o „absolutní zbraň“. ČT24 [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. 
  25. Hypersonické novinky (3). armadninoviny.cz [online]. Armádní noviny, 2020-12-18 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  26. WIRNITZER, Jan. Čína zkoušela letoun 10x rychlejší než zvuk. Není proti němu obrany. iDNES.cz [online]. 2014-01-16 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 
  27. Zbraň, která zahanbí protiraketovou obranu USA? Čína otestovala hypersonické letadlo. ČT24 [online]. 2018-08-08 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. 
  28. GROHMANN, Jan. est nejnovější indicko-ruské střely BrahMos. Armádnínoviny.cz [online]. 2013-11-19 [cit. 2018-04-09]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat