Hvožďany (tvrz)
Hvožďany jsou částečně dochovaná tvrz ve stejnojmenné vesnici v okrese Příbram. Založena byla v první polovině šestnáctého století. Později byla přestavěna v barokním slohu, ale velká část slohových znaků zanikla při úpravách v průběhu dvacátého století. Budova tvrze je chráněna jako kulturní památka.[1]
| Hvožďany | |
|---|---|
 Tvrz | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 16. století |
| Další majitelé | Vratislavové z Mitrovic |
| Poloha | |
| Adresa | Hvožďany,  Česko |
| Souřadnice | 49°31′36,22″ s. š., 13°48′8,49″ v. d. |
  Hvožďany | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35794/2-2920 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvním panským sídlem ve Hvožďanech bývala stará tvrz, kterou majitelé po roce 1500 opustili, a ta zcela zanikla. V první polovině šestnáctého století ji nahradila nová tvrz, poprvé zmiňovaná v roce 1542.[2]
V devadesátých letech patnáctého století Hvožďany získal Bohuslav Vyduna Obytecký z Obytec. Sídlil zde ještě v roce 1525, ale poté statek prodal (nebo jeho potomci[2]) Jindřichu Koupskému z Břízy. Po jeho smrti v roce 1539 se o majetek rozdělily dvě dcery. Hvožďany připadly Apoleně. Ke statku patřil kromě vesnice také dvůr, vesnice Újezdec s tvrzí a pivovarem, ves Pozdyně s pustou tvrzí a část Hornosína. Apolena se provdala za Jana Koce z Dobrše a hvožďanský statek zastavila za sto kop grošů Jiřímu z Kalenic. Ze zástavy je vyplatila po šesti letech dne 20. října 1543. Když Apolena zemřela, zdědily majetek její děti Jan Václav Koc z Dobrše a Anna provdaná za Arnošta Vitanovského z Vlčkovic. Ten v roce 1593 koupil díl Jana Václava za 7 400 kop míšeňských grošů a spolu s manželkou se stali jedinými vlastníky Hvožďan.[3]
Arnošt měl syny Jana, Ctibora, Mikuláše a Václava. Po otcově smrti se připadly Mikulášovi Čepřovice, Václavovi Uhersko a Jan se Ctiborem dostali společně Hvožďany a Nihošovice. Později se o ně rozdělili a Hvožďany získal Jan. Také on majetek rozdělil mezi své syny. Mladší Ctibor († 1644) dostal dvůr v Obořišti, dům v Praze a sedm tisíc kop grošů. Podíl staršího Arnošta Václava Vitanovského z Vlčkovic tvořily Hvožďany, Újezdec, Tisov, Pozdyně a Hornosín. Arnošt Václav pak statek vlastnil až do roku 1664, kdy Hvožďany prodal za 28 000 rýnských zlatých hraběti Karlu Leopoldovi Caretto-Millesimovi. Od něj je o dva roky později koupil Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic. Od té doby Hvožďany patřily ke lnářskému panství.[3] Tvrz poté sloužila jen hospodářským účelům. V letech 1949–1950 byla hlavní budova upravena na byty.[4]
V letech 2020-22 došlo k rozsáhlé rekonstrukci tvrze při které byly vnitřní prostory upraveny a kam bylo posléze umístěno nové regionální muzeum.
Stavební podoba
editovatTvrz je součástí hospodářského dvora. Ten má půdorys ve tvaru písmene U otevřeného směrem k jihozápadu, přičemž obytná budova je jeho východním křídlem.[2] Podle popisu z roku 1675 tvrz tvořila obdélná budova krytá šindelovou střechou. Přízemní místnosti byly klenuté, ale v prvním patře měly klenbu jen panská světnice a komora.[3] Na jižní fasádě je patrná žulová deska se jménem a erby Bohuslava Vyduny z Obytec.[4]
Plán z konce osmnáctého století zobrazuje přízemí, jehož východní částí vedl klenutý průjezd. Po levé straně se nacházely menší hospodářské místnosti se záchodem, zatímco napravo bylo schodiště do patra a další místnosti, z nichž dvě měly křížovou klenbou. V prvním patře byly tři vrchnostenské obytné pokoje, přístupné chodbou podél nádvorní zdi. Prostřední místnost byla rovněž zaklenutá křížovou klenbou.[2]
Památkově chráněné jsou i hospodářské budovy, jejichž zdivo je z lomového kamene armovaného v nárožích žulovými kvádry. V západním křídle se nacházela sýpka.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-28]. Identifikátor záznamu 147607 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Hvožďany, s. 223–224.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Lnářsku, s. 262.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hvožďany – tvrz, s. 81.
- ↑ Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-01-28]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvožďany na Wikimedia Commons
