Hvězdárna Žďár nad Sázavou
Hvězdárna ve Žďáru nad Sázavou je významným centrem amatérské astronomie v České republice. Od svého vzniku v 80. letech minulého století slouží nejen k pozorování vesmíru, ale také jako vzdělávací zařízení pro mladé nadšence astronomie a širokou veřejnost. Historie hvězdárny je úzce spjata s nadšením a obětavostí místních obyvatel, kteří překonali mnohé překážky, aby mohli vybudovat tento významný vědecký a kulturní objekt.
| Hvězdárna ve Žďáře nad Sázavou | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1984 |
| Poloha | |
| Adresa | Okružní 2038/47, Žďár nad Sázavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°33′51,72″ s. š., 15°55′22,71″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPředválečné začátky a František Hutař
editovatJedním z prvních průkopníků amatérské astronomie ve Žďáru nad Sázavou byl učitel František Hutař. Již před druhou světovou válkou organizoval veřejná pozorování hvězdné oblohy a svými výklady o tajemstvích vesmíru upoutával pozornost místních obyvatel. I když tehdy ještě neexistovala žádná hvězdárna, Hutař svým nadšením a znalostmi dokázal probudit zájem o astronomii. Bohužel, slibně se rozvíjející zájem o astronomii byl přerušen jeho tragickou smrtí. František Hutař zahynul 3. února 1942 v koncentračním táboru v Mauthausenu.
Obnova zájmu v 50. a 70. letech
editovatPo válce se zájem o astronomii ve Žďáru nad Sázavou obnovil až v roce 1959, kdy doktor Novák oživil astronomický kroužek. Jeho působení však trvalo pouze dva roky, což vedlo k dalšímu úpadku aktivity kroužku. Skutečný zlom nastal až v roce 1974, kdy se skupina nadšených astronomů rozhodla znovu oživit astronomický kroužek s dvěma hlavními cíli: výchovou mladých astronomů a výstavbou vlastní hvězdárny. Tím navázali na práci započatou Františkem Hutařem.
Výstavba hvězdárny
editovatVedení kroužku od samého počátku úzce spolupracovalo s Městským národním výborem. Po pečlivé přípravě a zhodnocení vlastních sil požádali členové astronomického kroužku o zařazení stavby hvězdárny do akce „Z“. Jednalo se o neplacenou pracovní činnost obyvatel, která byla typická pro komunistický režim v Československu. I přes zamítnutí požadavku začali členové kroužku stavbu realizovat na vlastní pěst. V roce 1981 bylo vydáno stavební povolení a dokončena hrubá stavba. Konstrukce posuvné střechy byla vyrobena ve Žďárských strojírnách a slévárnách na přelomu roku 1981 a 1982. Stavba byla kolaudována 25. listopadu 1983 a slavnostní otevření hvězdárny proběhlo 7. května 1984.
Vybavení
editovatPrvní vybavení
editovatO vybavení pozorovatelny se žďárští amatéři starali již při jejím budování. Sami si vyrobili nábytek a dva strojky na broušení zrcadel, které byly klíčové pro úpravu hlavního dalekohledu Newton 215/2100. Tento dalekohled se stal základním nástrojem pro pozorování vesmíru v prvních letech provozu hvězdárny.
Modernizace a nové přístroje
editovatV roce 1988 byl na hvězdárně uveden do provozu nový dalekohled typu Cassegrein 240/3540. Tento dalekohled má průměr 25 cm a ohniskovou vzdálenost 3,5 metru, což umožňuje podstatně kvalitnější a detailnější pozorování vesmíru. Dalekohled Cassegrein výrazně rozšířil možnosti hvězdárny a umožnil pozorování hlubokého vesmíru s vyšší přesností.
Další vybavení a aktivity
editovatHvězdárna ve Žďáru nad Sázavou není jen místem pro pozorování hvězd. Její vybavení zahrnuje také různé přístroje pro astrofotografii a měření astronomických jevů. V průběhu let se zde konají pravidelná veřejná pozorování, přednášky a workshopy, které přitahují zájemce o astronomii všech věkových kategorií. Výchova mladých astronomů zůstává i nadále jedním z hlavních cílů hvězdárny, která pravidelně spolupracuje se školami a dalšími vzdělávacími institucemi.
Závěr
editovatHvězdárna ve Žďáru nad Sázavou je důkazem toho, jak nadšení a úsilí místní komunity mohou vést k vytvoření významného vědeckého zařízení.[1][2][3] Od prvních kroků Františka Hutaře před druhou světovou válkou až po moderní vybavení a aktivity hvězdárny v současnosti, je tento příběh o odhodlání a lásce k vědě inspirací pro budoucí generace astronomů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ZELENÁ KŘÍŽOVÁ, Helena. Víte, že má Žďár hvězdárnu? Možná se zase otevře. Žďárský deník [online]. 2008-11-28. Dostupné online.
- ↑ NEDĚLKOVÁ, Jana. Gymnazisté oživují žďárskou hvězdárnu, lidé uvidí nafukovací modely planet. iDNES.cz [online]. 2023-10-13. Dostupné online.
- ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Žďárská hvězdárna je zastaralá. Zachránit ji chtějí studenti. Žďárský deník [online]. 2023-02-22. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Oficiální stránky
- Hvězdárna Žďár nad Sázavou na Facebooku
- NEDĚLKOVÁ, Jana. Skrytá žďárská hvězdárna ožívá, stojí ale v trase budoucího obchvatu. iDNES.cz [online]. 2023-02-16. Dostupné online.