Hugo Leopold ze Salm-Reifferscheidt-Raitze
Hugo Leopold František Karel Hippolyt kníže a starohrabě ze Salm-Reifferscheit-Raitze (německyHugo Leopold Franz Karl Hippolyt Fürst und Altgraf zu Salm-Reifferscheidt-Raitz; 2. prosince 1863 Vídeň – 31. prosince 1903 Rájec nad Svitavou) byl rakouský a moravský šlechtic, příslušník rájecké větve rodu Salm-Reifferscheidtů (Salm-Reifferscheidt-Raitz). V roce 1890 zdědil titul knížete, patřil k největším velkostatkářům na Moravě, vlastnil také uhelné doly na Ostravsku. V politice se angažoval jako poslanec Moravského zemského sněmu a člen rakouské Panské sněmovny. Pro odlišení od svých předchůdců a nástupců stejného jména bývá uváděn jako Hugo IV. Salm.
Životopis
editovat
Pocházel z významné šlechtické rodiny Salmů připomínané od 10. století, patřil k moravské větvi sídlící na zámku Rájec označované jako Salm-Reifferscheidt-Raitz, narodil se ve Vídni jako nejstarší syn knížete Huga Karla ze Salm-Reifferscheidtu (1832–1890) a jeho manželky Alžběty, rozené princezny z Lichtenštejna (1832–1894). Studoval v Brně a ve Vídni, maturoval ve Vídni, poté pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě. V roce 1888 byl jmenován c. k. komořím a po otci zdědil v roce 1890 titul knížete spolu s členstvím v panské sněmovně.[2] Zároveň se stal správcem rodového majetku představovaného velkostatky Rájec a Blansko, které s rozlohou přes 13 000 hektarů půdy patřily k největším na Moravě.[3] Pokračoval také v rodinném podnikání, došlo ale k úpadku kdysi prosperujících železáren v Blansku, které za 910 000 zlatých v roce 1897 koupila společnost Breitfeld-Daněk. Problémy provázely i rodinné důlní podnikání na Ostravsku (doly Důl Salm I - Ignát, Důl Salm II - Leopoldina, Důl Salm VII - Hugo), kde s pomocí úvěru vznikla Ostravská akciová důlní společnost, Salmovi v ní ale zůstal majoritní podíl 86%.
V letech 1893–1903 byl poslancem moravského zemského sněmu za II. sbor velkostatkářské kurie. Zvolen byl poprvé v lednu 1893 v doplňovacích volbách, následně úspěšně absolvoval řádné volby v letech 1896 a 1902. Náležel k velkostatkářské straně středu (Mittelpartei) a jako vášnivý milovník lovu se ve sněmovních debatách věnoval především problematice loveckého zákona. Veřejného života se zúčastnil jako předseda moravskoslezské Hospodářské společnosti a člen Obchodní a živnostenské komory v Brně.
Rodina
editovatV roce 1891 se ve Vídni oženil s Eleonorou ze Šternberka (1873–1960), dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou generála hraběte Leopolda ze Šternberka. Měli spolu tři děti:
- 1. Alžběta (10. srpna 1892 Blansko – 18. listopadu 1964 Vídeň), manž. Pavel III. Drašković z Trakošćanu (23. března 1884 Vídeň – 22. října 1959 Güssing)
- 2. Hugo Mikuláš (14. října 1893 Blansko – 2. března 1946 Rájec), kníže a starohrabě Salm-Reifferscheidt-Raitz, manž. 1920 Leopoldina z Mensdorff-Pouilly (6. září 1895 Boskovice – 30. března 1980 Vídeň)
- 3. Leopold (18. března 1897 Blansko – 16. února 1941), svobodný a bezdětný
Mezi Hugovými příbuznými byly významné osobnosti z řad nejvyšší šlechty, zámek v Rájci například často navštěvoval jeho strýc kníže Rudolf z Lichtenštejna (1838–1908), císařský nejvyšší hofmistr, který měl na zámku vyčleněno vlastní apartmá.[4] Poslední léta života zde strávil Hugův tchán hrabě Leopold ze Šternberka, který na rájeckém zámku také zemřel.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Salm-Reifferscheidt, Hugo Leopold Franz Altgraf, Fürst (1890) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Hugo Leopold Salm na webu rakouského parlamentu dostupné online Archivováno 28. 10. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien, díl 9.; Brno, 1899; s. 149–153 dostupné online
- ↑ KONEČNÝ, Michal: Zámek Rájec nad Svitavou; Národní památkový ústav, Kroměříž, 2013; s. 130–134 ISBN 978-80-87231-11-1
Literatura
editovat- MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury; Brno, 2012, s. 584–585 ISBN 978-80-7325-272-4
- MYŠKA, Milan a kolektiv: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita, Ostrava, 2003; s. 407–409 ISBN 80-7042-612-8
- Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904, s. 551–552 dostupné online
