Hradišťátko
Hradišťátko je raně středověké hradiště u Dolních Břežan v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se na západním okraji obce na ostrožně nad Břežanským potokem. Osídleno bylo v průběhu desátého a snad i jedenáctého století. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Hradišťátko | |
|---|---|
.jpg) Val | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 10. století |
| Zánik | 10. století |
| Poloha | |
| Adresa | Dolní Břežany,  Česko |
| Nadmořská výška | 340 m |
| Souřadnice | 49°57′46,25″ s. š., 14°26′42,37″ v. d. |
  Hradišťátko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 29357/2-2355 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHradiště bylo poprvé představeno na schůzi archeologického sboru Národního muzea v roce 1860. Archeologický výzkum na něm proběhl ve druhé polovině osmdesátých let pod vedením Vladimíra Čtveráka. Ten rozlišil dvě stavební fáze a na základě nalezené keramiky datoval dobu života na hradišti do jedenáctého století.[2] Ladislav Varadzin v roce 2010 upozornil na změny v dataci raně středověké keramiky. Hradiště bylo podle něj založeno ve druhé třetině desátého století (střední doba hradištní), zaniklo nejpozději ve třetí třetině téhož století, a zařazení druhé stavební fáze opevnění do raného středověku proběhlo bez podkladů.[3]
Hradiště umožňovalo ochranu cesty k brodu přes Vltavu u Zbraslavi, hypoteticky mohlo být správním a hospodářským centrem hradské soustavy a snad mohlo souviset i s dobýváním zlata v okolí.[2] Podle Ladislava Varadzina snad hradiště, vzhledem ke krátké době osídlení, představovalo opěrný přemyslovský bod v rodové doméně, vybudovaný v době expanze knížete Boleslava I.[4]
Stavební podoba
editovatJednodílné hradiště má lichoběžníkový půdorys a jeho rozloha měří 1,73 hektaru. Nachází se na ostrožně vymezené strmým svahem údolí Břežanského potoka a dvojicí roklí na jihu a na západě. Opevněn byl celý obvod hradiště, ale pozůstatek hradby se v podobě valu dochoval zejména na přístupné východní straně a na jihozápadě. Původní vstup se nacházel na jihu, ale novodobý vede od východu. Dochovaný val převyšuje okolní terén o 2,5–2,8 metru a před ním je patrný příkop.[2]
Původní hradba s celkovou šířkou asi pěti metrů byla složená z čelní zdi z nasucho kladených kamenů tlusté 1,4–1,8 metru. Zadní stranu tvořila stěna z fošen a střední prostor byl vyplněn kamenitým materiálem. Přístup k hradbě z vnější strany chránil příkop, který býval 8,5 metru široký a 2,4 metru hluboký. Ve druhé stavební fázi byla zchátralá hradba zplanýrována do podoby sypaného valu s palisádou na vrcholu.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Identifikátor záznamu 140732 : Hradiště Hradišťátko, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dolní Břežany, s. 69–70.
- ↑ VARADZIN, Ladislav. K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse). Archeologické rozhledy. 2010, roč. XLII, čís. 3, s. 539–540. Dále jen Varadzin (2010). Dostupné online.
- ↑ Varadzin (2010), s. 48.
Literatura
editovat- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal. Raně středověké hradiště v poloze „Hradišťátko“ u Dolních Břežan, okr. Praha-západ. In: LUTOVSKÝ, Michal. Archeologie ve středních Čechách. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 1999. ISBN 80-902457-4-9. ISSN 1214-3553. Svazek 3/2. S. 407–440.
- Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradišťátko na Wikimedia Commons
