Kostelec u Heřmanova Městce (hrad)
Kostelec u Heřmanova Městce je zaniklý hrad, který stával v místech kostela svatého Petra a Pavla na návrší nad východním okrajem Kostelce. Založen byl koncem první poloviny třináctého století a na začátku následujícího století zanikl. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Kostelec u Heřmanova Městce | |
|---|---|
_10_valy_tvrze.JPG) Terénní nerovnosti v místech, kde hrad stával | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | Kostelec u Heřmanova Městce,  Česko |
| Souřadnice | 49°55′31,64″ s. š., 15°39′15,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23881/6-4969 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatO hradu se nedochovaly žádné písemné historické prameny[2] a jeho majitelé jsou odvozováni jen na základě používaných přídomků. První písemná zmínka o Kostelci se nachází v přídomku Oldřicha z Kostelce a pochází z roku 1257. Stejný přídomek používali Werner z Kostelce (1263, 1264) a Herman z Kostelce (1279 a 1318). Zmínka z roku 1318 je poslední, která nepřímo dokládá existenci kosteleckého panského sídla. Předpokládá se, že po vzniku Heřmanova Městce přestal být Kostelec vrchnostenským sídlem a vrchnost se přestěhovala na mrdickou tvrz. Podle archeologického výzkumu byl hrad založen v pokročilé fázi první poloviny třináctého století a na začátku století čtrnáctého byl opuštěn.[3]
Kostelecký hrad patří k nejstarším panským sídlům na Chrudimsku a je dokladem rozrůstání šlechtického dvorce do podoby hradu přechodného typu,[4] který nedokázal uspokojit rostoucí nároky šlechty a po krátké době byl opuštěn.[3]
Stavební podoba
editovatJednodílný hrad měl přibližně oválný půdorys s rozměry asi 75 × 60[4] metrů. Tíha obrany spočívala na okružním příkopu až deset metrů[4] širokém, před nímž se nacházel pět metrů[4] široký val. Na přístupnější východní straně bylo opevnění zdvojeno nebo dokonce ztrojeno. Valem a příkopem chráněná trojúhelníková plošina s rozměry 30 × 40 metrů[4] na jihu je považována za předhradí. Jediný fragment zdiva, snad část hradby, je patrný na západě. Většinu ohrazené plochy tvoří hřbitov v okolí kostela svatého Petra a Pavla, který byl nedílnou součástí hradu.[3] Archeologický výzkum doložil existenci dřevěné a posléze i zděné zástavby.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-11-19]. Identifikátor záznamu 134910 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště s předhradím, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Kostelec u Heřmanova Městce – tvrz.
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostelec u Heřmanova Městce, s. 277–278.
- ↑ a b c d e f Výšinné opevněné sídliště – hradiště s předhradím, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-11-19]. Dostupné online.