Buzice (hrad)
Buzice (též Hrad) jsou panské sídlo na pomezí tvrze a hradu na jihozápadním okraji stejnojmenné vesnice u Blatné v okrese Strakonice. Na levém břehu řeky Lomnice jej založili příslušníci rodu Buzických z Buzic. Sídlo bývá tradičně řazeno mezi tvrze, ale Tomáš Durdík jej na základě rozsahu stavby a jejího prostorového vztahu k vesnici, existenci rozsáhlého opevnění a pomístnímu názvu zařadil mezi hrady.[1] Od roku 1963 je hrad chráněn jako kulturní památka.[2]
| Buzice | |
|---|---|
 Nádvoří | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Stavebník | Buzičtí z Buzic |
| Další majitelé | Páni z Rožmitálu Hildprandtové z Ottenhausenu |
| Poloha | |
| Adresa | u Buzického rybníka, Buzice,  Česko |
| Souřadnice | 49°25′8,7″ s. š., 13°55′30,17″ v. d. |
  Buzice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17326/3-4048 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatZ vesnice zmiňované poprvé v roce 1384 pocházel vladycký rod Buzických z Buzic.[3] Zakladatelem hradu byl nejspíše Jan z Buzic[1] připomínaný v letech 1446–1480.[3] Jiří Úlovec však předpokládá, že tvrz zde vznikla již ve druhé polovině čtrnáctého století a v polovině patnáctého byla pouze významně přestavěna. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století Buzice získal Zdeněk Lev z Rožmitálu, a připojil k blatenskému panství. Panské sídlo v Buzicích tak ztratilo původní význam a v roce 1527 je tvrz popisována jako pustá.[4] V sedmnáctém století byla v areálu hradního jádra postavena dlouhá barokní sýpka[4] a menší stavby vznikly ještě v devatenáctém století za držení Hildprandtů z Ottenhausenu. Po převratu v únoru roku 1948 byl hrad Hildprandtům zabaven[zdroj?!] a v následujících letech budovy využíval strakonický Zemědělský nákupní a zásobovací závod, ale neudržoval je, a hrad začal chátrat.[4] V devadesátých letech dvacátého století byl hrad v restitucích navrácen zpět do rukou Hildprandtů.[zdroj?!] Od roku 2018 je areál hradu pronajat Zdeňku Sedlákovi z Blatné, který jej vyklidil a zabezpečil a postupně zpřístupňuje veřejnosti.[2] Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
Stavební podoba
editovat
Dominantou hradu je obytná věž s lichoběžníkovým půdorysem přístupná hrotitým portálkem s vpadlinou pro padací most v prvním patře.[4] K bydlení sloužilo třetí a čtvrté patro osvětlené okny opatřenými sedátky v okenních výklencích. Podél severovýchodní hradby stával palác, ze kterého se dochovala především zeď tvořící součást hradby. Žlábek v líci hradby dokládá existenci dřevěné stavby v západním nároží a další objekty zanikly při výstavbě sýpky. S výjimkou západní strany, kde původně protékala řeka, byl celý areál obehnaný vodním příkopem a valem, přičemž na severní straně byl příkop s valem zdvojený. Jihovýchodní nároží navíc zesilovala polygonální bašta s okrouhlým interiérem.[1]
Přístup
editovatOkolo hradu vede červeně značená turistická trasa ze Sedlice do Blatné a žlutě značená trasa z Myštic do Blatné. Po silnici II/121 je okolo značena cyklotrasa č. 31 z Mirotic do Blatné.[5] Hrad je příležitostně otevřen v době konání kulturních akcí, jinak je areál nepřístupný.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Buzice, s. 21–22.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 127949 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Buzice – tvrz, s. 32.
- ↑ a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Buzice, s. 81–84.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-11]. Dostupné online.
Literatura
editovat- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 283 s. Kapitola Buzice tvrz, s. 186–187.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Buzice na Wikimedia Commons - Buzice na webu Hrady.cz
- Stránky hradu Buzice
