Hrabovo (okres Mukačevo)
Hrabovo (ukrajinsky Грабово, maďarsky Szidorfalva) je obec v Kolčynské územní komunitě (ukrajinsky Кольчинська селищна громада). Leží v okrese Mukačevo Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Nachází se asi 40 kilometrů východně od slovenských hranic. Místní částí Hrabova je Mikloš (ukrajinsky Міклош). V roce 2001 žilo v Hrabově 1286 obyvatel.
Hrabovo | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°36′2″ s. š., 22°45′33″ v. d. |
Nadmořská výška | 592 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) |
Stát | Ukrajina |
Hrabovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 0,6 km² |
Správa | |
PSČ | 89630 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1604. Rusínská část obce byla založena na počátku 17. století šlechtickým rodem Szidorů a v roce 1649 měla 31 poddaných.V roce 1711 vesnici vyplenili Švédové a většina poddaných ji opustila. Postupem času vesnici znovu osídlili Rusíni.
Hraběcí rodina Schönbornů zde v 19. století postavila novou mléčnou farmu a přilehlé budovy a pozvala sem německé přesídlence ze Šumavy. Do roku 1880 osm přesídlených rodin opustilo vesnici a emigrovalo do Ameriky. Obyvatelé německé kolonie měli svůj kostel, kam docházel farář jen jednou ročně. Děti německých kolonistů, jejichž počet se rok od roku zmenšoval, studovaly v německé jazykové škole, kterou založilo německé kulturní sdružení.
Před uzavřením Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska. Poté byla součástí první československé republiky.[1] Od 15. dubna 1939 byla obec součástí samostatného státu Karpatská Ukrajina; za několik dní pak bylo Zakarpatí obsazeno maďarskými vojsky. Od roku 1945 byla obec součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky, která byla součástí SSSR, a nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny.
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Грабово (Мукачівський район) na ukrajinské Wikipedii a Hrabowo (Mukatschewo) na německé Wikipedii.
- ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 13.