Wikipedie

Roztyly (Praha)

bývalá vesnice, dnes pomístní název na jihu Prahy
(přesměrováno z Horní Roztyly)

Roztyly je název, který společně nesly Horní Roztyly a Dolní Roztyly, dvě dnes již zaniklé osady na území Prahy, v oblasti a okolí dnešního Spořilova, při rozhraní Chodova, Záběhlic a Michle. Existence Roztyl je doložena od 12. století.

Roztyly
Evangelický sbor s farou Dolní Roztyly, Žilinská 6
Evangelický sbor s farou
Dolní Roztyly, Žilinská 6
Lokalita
Městská částPraha 4, Praha 11
ObvodPraha 4
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′50″ s. š., 14°28′26″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíZáběhlice, Michle, Chodov
Roztyly
Roztyly
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název byl po zániku osad použit při pojmenování nových obytných celků v této oblasti (sídliště Horní Roztyly, Roztyly), od roku 1990 nese jejich název též stanice metra Roztyly (původně Primátora Vacka) a k ní přilehlý terminál autobusové dopravy. Ve vilovém Spořilově bylo v roce 1928 na počest této osady pojmenováno Roztylské náměstí, největší spořilovské náměstí, a Roztylské sady, na sídlišti Jižní Město II je od roku 1994 Roztylská ulice. Spořilovská baráčnická obec při svém založení v lednu 2009 zvolila název Roztyly, aby tak symbolicky navázala na dřívější roztylskou baráčnickou obec. Spořilov i Roztyly má dosud v názvu i místní TJ Sokol Spořilov - Roztyly, založená 10. září 1927 jako Sokol Roztyly-Spořilov.

Historie

editovat

Nejstarší zmínka o Roztylech je z roku 1185 v soupise majetku vyšehradské kapituly, jíž patřily až do 14. století,[1] později se ve vlastnictví střídali pražští i mimopražští měšťané.[1] Za třicetileté války byl statek vyrabován a roku 1623 jej levně koupili jezuité.[1] Po zrušení jezuitského řádu je koupil zemský advokát Jakub Nagel z Königshofenu.[1] Tehdy byly nazývány Rostele.[2] Roztyly patřily farností od roku 1702 k Michli.[3][4] Osadu Roztyly připojil k Záběhlicím v roce 1813 svobodný pán Jakub Wimmer, majitel Vršovic a Záběhlic.[5][6] Od roku 1891 navštěvovaly děti z Roztyl a Práčí záběhlickou školu v Kostelní ulici (dnes sociální ústav v ulici K prádelně).[7] Roku 1922 bylo území obojích Roztyl připojeno se Záběhlicemi k Praze. Záběhlice se staly součástí obvodu Praha XIII. Roztyly dlouho neměly vlastní dopravní spojení, teprve s výstavbou Spořilova začala od roku 1927 Autodopravní akciová společnost v Praze kolem Roztyl provozovat koncesovanou autobusovou linku „Vršovice – Bohdalec – Spořilov – Chodov - Průhonice“ a brzy poté byl zaveden městský autobus na Roztylské náměstí a tramvaj.[8] V roce 1929 měly Roztyly na 30 domovních čísel.[9]

Dolní Roztyly

editovat
 
Dům v Zakryté ulici stojí v místech bývalých Dolních Roztyl. Krátká ulička po pravé straně byla součástí hlavní osy osady.

Dolní Roztyly ležely při dolním (severním) konci dnešního Roztylského náměstí. Začátkem 20. století měly 163 obyvatel.[8] Přes Dolní Roztyly vedla cesta ze Záběhlic do Krče.[10] Od 1. července 1930 jezdily do zastávky Dolní Roztyly dvě diametrální autobusové linky Elektrických podniků hl. m. Prahy: linka K z Dejvic přes Vršovice a linka L z Braníka na Prosek.[11]

Byly téměř zbořeny kolem roku 1970. Na jejich území stojí Sídliště Spořilov I. a Jižní spojka. Ze starší zástavby zůstaly dle historických ortofotomap pouze objekty na adresách Zakrytá 2 a Žilinská 6. Evangelický sbor s farou v Žilinské ulici jsou téměř jedinými stavbami, které zůstaly z Dolních Roztyl zachovány. Byly postaveny asi 10 let před zrušením zbytku osady.

Horní Roztyly

editovat

Horní Roztyly měly začátkem 20. století 10 obyvatel[8] a rozsahem nebyly o mnoho více než hospodářským dvorem. V roce 1987 bylo jejich území převedeno z katastrálního území Záběhlice do katastrálního území Chodov a novou hranicí se stala rychlostní komunikace 5. května, pražské pokračování dálnice D1.[8] V letech 1980–1987 byla stanice metra Primátora Vacka (dnes Roztyly) ještě na území Záběhlic.[8] Podle ortofotomap Prahy stály zbytky posledních budov Horních Roztyl v prostoru mezi dnešní restaurací Koliba a Hrudičkovou ulicí ještě v roce 1999–2000, na leteckém snímku z let 2002/2003 je na jejich místě staveniště a roku 2003 již jen prázdná travnatá plocha: v témž období byla vybudována v severním sousedství restaurace Koliba.

Sídliště Horní Roztyly

editovat

Sídliště Horní Roztyly bylo vybudováno jako součást komplexu Jižní Město II v letech 1979–1988. Leží jižně od Ryšavého ulice, jeho centrem je Pošepného náměstí, u nějž se nachází škola a obchodní dům Chrpa. Při okraji sídliště jsou autobusové zastávky Petýrkova a Dědinova a nedaleko od severního okraje je stanice metra Roztyly. Sídliště je orientační symbolikou rozděleno na „zelené“ a „červené“.

  •  
    Zelené sídliště
  •  
    Horní Roztyly

Roztyly

editovat

Roztyly je označení sídlištního celku východně od stanice metra Roztyly a severně od ulice Ryšavého a autobusové zastávky Dědinova. Stavěn byl v letech 1989–1991. Domy jsou zde nižší a architektonické řešení se liší od Jižního Města II.

Velké Roztyly

editovat

Velké Roztyly je název plánované výstavby v okolí stanice metra Roztyly (mezi sídlištěm Horní Roztyly a dálnicí). Návrh je spojen s vykácením bývalého sadu při okraji Michelského lesa a likvidací části zeleně i na druhé straně ulice Ryšavého. Záměr se objevil koncem roku 2008. Jeden z projektů pro tuto oblast, od firmy Passerinvest Group, nese název Roztyly Garden. Dalšími zúčastněnými developery jsou Unimex, Alborg, CLV Barrandov (lokalita s třešňovkou a Kolibou) a možná i další.[12] Již v roce 2007 podávala podnět ke změně územního plánu Office Park Roztyly, a. s.

Změnu územního plánu hlavního města Prahy podle požadavků investorů a vybudování Velkých Roztyl navrhla městská část Praha 11 na základě schválení radou městské části[13]

K boji proti záměru bylo v září 2009 založeno občanské sdružení Zelené Roztyly.[12]

Dopravní terminál Roztyly

editovat

Stanice metra Primátora Vacka i s terminálem autobusů MHD byla otevřena 7. listopadu 1980, v roce 1990 pak přejmenovaná na Roztyly. Linky MHD odsud obsluhují zejména Spořilov a přilehlá sídliště Jižní Město II.

Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. zřídil od 3. prosince 2001 u stanice metra Roztyly prodejní centrum jízdenek.

V roce 1986 bylo kvůli plánované rekonstrukci uzavřeno autobusové nádraží Pankrác, plánovalo se zvýšení jeho kapacity. Meziměstské autobusy do oblasti Benešovska a jižních Čech a Vysočiny byly provizorně ukončeny na autobusovém stanovišti u stanice metra Roztyly. V následujících letech však bylo rozhodnuto o zrušení pankráckého autobusového nádraží a autobusy tak na Roztylech zůstaly. Původně byla odjezdová stání rozmístěna podél Ryšavého ulice a na Tomíčkově ulici ve vjezdové a výjezdové části autobusové otočky Roztyly, později byla přemístěna na komunikaci západně od obratiště MHD. Stanoviště má jedno výstupní a sedm nástupních stání, z toho 4 ve směru od obratiště MHD a 3 za rohem v Tomíčkově ulici, stanoviště č. 6 slouží mezinárodním linkám a stanoviště č. 7 nepravidelné dopravě.[14] Nejedná se o plnohodnotné autobusové nádraží, odbavovací zázemí tvoří pouze stanice metra, v jejímž vestibulu je jedno okénko rezervačního systému AMS BUS provozované ČSAD SVT Praha. Pražské licence pro autobusové linky začínající na tomto stanovišti mají na čtvrtém a pátém místě čísla linky dvojčíslí 57.

Od stanice metra vycházejí modře a žlutě značené pěší turistické trasy do oblasti Michelského a Kunratického lesa. Souběžně se žlutou značkou vede od stanice metra stezka pro cyklisty, která se nedaleko napojuje na cyklotrasu A22.

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O–Ž), Libri, Praha, 1998, str. 153, u hesla Roztylská
  2. ↑ Berní rula [online]. 1958 [cit. 2024-04-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Farní příslušnost jednotlivých vnějších obcí, Archiv hlavního města Prahy
  4. ↑ Michle, kostel Panny Marie Archivováno 19. 5. 2008 na Wayback Machine., seznam matrik, Archiv hlavního města Prahy
  5. ↑ Karel Výrut: Záběhlice (pokračování z minulého čísla) Archivováno 29. 8. 2006 na Wayback Machine., Noviny Prahy 10, č. 8/2001
  6. ↑ Karel Výrut: Rozkvět obcí v době Jakuba Wimmera Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine., Noviny Prahy 10, č. 1/2002, str. 6
  7. ↑ Karel Výrut: Záběhlická škola Archivováno 4. 10. 2007 na Wayback Machine., Noviny Prahy 10, č. 9/2001
  8. ↑ a b c d e Marek Mahdal: Historie MHD v oblasti Spořilova, 24. 10. 2004, web Spořilovské noviny
  9. ↑ Roztyly Dolní a Horní: XIII. Spořilov, Obce Velké Prahy v roce 1929
  10. ↑ Vzpomínky záběhlického rodáka – Vzpomínky na Záběhlice v 50. a 60. letech, web Staré Záběhlice
  11. ↑ Malá autobusová všehochuť
  12. ↑ a b Nechceme Velké Roztyly, web občanského sdružení Zelené Roztyly
  13. ↑ usnesení rady MČ Praha 11 č. 0915/27/R/2007, zásady nové koncepce rozvoje území, usnesení 1141/31/R/2007, „Dohoda o porozumění a spolupráci“ s firmou Passerinvest Group, usnesení 0331/10/R/2008, souhlas s podněty ke změně územního plánu
  14. ↑ AS Roztyly Archivováno 3. 5. 2009 na Wayback Machine., schema, TSK hl. m. Prahy

Literatura

editovat
  • „Záběhlice, Práče, Roztyly“ In: Dějiny Prahy, Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964, s. 778

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roztyly_(Praha)&oldid=23880584#Horní_Roztyly“