Horní Újezd (okres Svitavy)

obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Obec Horní Újezd se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji. Žije zde 420[1] obyvatel.

Horní Újezd
Kaple Povýšení sv. Kříže z let 1893-1894
Kaple Povýšení sv. Kříže z let 1893-1894
Znak obce Horní ÚjezdVlajka obce Horní Újezd
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitomyšl
Obec s rozšířenou působnostíLitomyšl
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel420 (2024)[1]
Rozloha7,74 km²[2]
Katastrální územíHorní Újezd u Litomyšle
Nadmořská výška525 m n. m.
PSČ570 01
Počet domů158 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorní Újezd 1
570 01 Litomyšl
horni.ujezd@worldonline.cz
StarostkaMarie Horváthová Janoušková
Oficiální web: horniujezd.cz
Horní Újezd
Horní Újezd
Další údaje
Kód obce572365
Kód části obce44504
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický vývoj názvu obce

editovat

Obec byla součástí oblasti "Újezdu na Lubném" a po dlouhý čas se používalo jak pro Dolní, tak i pro Horní Újezd pouze označení "Újezd" či jeho místních částí - Krásnovsi, Vísky, Podlubníčku a Cikova. Označení "Horní Aujezd" se poprvé objevuje v gruntovních knihách zámeckého panství Litomyšl v roce 1544[4] a postupně nahrazuje zápisy pro jednotlivé místní názvy.

  • 1720 Ober Aujest
  • 1764–1768, 1780–1783 Ober Aujest
  • 1802 Ober Aujest
  • 1862 Ober Oujezd
  • 1877–1880 Horní Újezd

Krásnoves

editovat

Název obce

editovat
  • Crasina villa (druhá polovina 14. století)
  • Grasniowes (1764–1768, 1780–1783)
  • Krasnowes (1836–1852)
  • Krásnoves (1877–1880)

Historie

editovat

V době litomyšlského biskupa Jana IV. Železného (1388–1418), byla obec součástí biskupských statků. V roce 1417 dostala Markéta, dcera Kříže z Cerekvice, manželka Bachova, dědické podíly ve výši 10 kop. gr., po jejich dětech Mikulášovi a Kateřině, jež měla s Mikulášem z Krasinovy vsi.[5]

Popis obce

editovat
  • budova „nové školy“ s pamětní deskou nad vchodem s nápisem „V této obci se narodil 31. července 1894 hrdina ruských legií nadporučík 1. roty úderného praporu Jan Švec. Padl v boji za svobodu otčiny 26. června 1918 u stanice Šebarty na Sibiři“. V zadní části školy se nachází „stará škola“, dnes využívána jako mateřská školka. Původní škola v 1. polovině 19. století byla v domě při silnici ze Sebranic.
  • kaple Povýšení sv. Kříže z let 1893/1894. K výročí 100 let proběhla rozsáhlá rekonstrukce - přístavba, nová střecha, pozlacení kopule a kříže.
  •  
    Krásnoves budova bývalé školy
    pomník Obětem světové války 1914–1918 při silnici v obci s nápisem: „Sv. Václave, jenž jsi padl pro vlast. Oroduj za padlé v boji o štěstí vlasti!“ Jména padlých: Jan Švec, rus. leg. č. 13, Jan Bezděk č. 47, Tomáš Čejka č. 47, Josef Fulík č. 73, Josef Hurych č. 98, Emil Jindra č. 143, František Kladivo č. 4, Václav Kladivo č. 14, Josef Koníček č. 130, Jan Krejsa č. 2, Václav Krejsa č. 112, Jan Kučera č. 125, Jan Kučera č. 160, Bedřich Lipavský č. 155, Jan Lněnička č. 78, Josef Lněnička č. 50, Václav Lněnička č. 21, František Melša č. 8, Josef Motyčka č. 60, František Pulkrábek č. 71, Jan Rejman č. 15, Jan Stehlík č. 150, Jan Vopařil č. 48, Josef Stehlík č. 150, Jiří Sýkora č. 6, Václav Sýkora č. 6, Jan Šimek č. 128, František Tobek č. 89, Jan Vopařil č. 70, Karel Vopařil č. 70, Josef Vopařil č. 49, Josef Vopařil č. 89, Josef Žďára č. 30, Josef Žďára č. 20.
  •  
    Krásnoves požární zbrojnice
     
    Krásnoves železný kříž
    železný kříž u silnice s opukovým podstavcem - nápis: „Ó vy všickni, / kteříž jdete / cestou pozorujte / a vizte jestli bolest / jako bolest má. / Jer. 1,12“. Další nápis: „Nákladem / ctitelů kříže / Kristova / Postaven r. 1863 / opraven r. 1926 / r. 2000“

Název obce

editovat
  • Wiska (1764–1768, 1780–1783)
  • Wyska (1836–1852)
  • Vísky (1877–1880)

Památky

editovat
  • železný kříž v blízkosti památných lip v horní části u silnice, nápis: „Ku cti a chvále / Spasitele / postaveno od obce / Horno - Ujezdské / v milostivém létě / 1901 / znovu zřízen r. 1957“
  • železný kříž v obci, nápis: „Ke cti a chvále / Boží postaveno jest / nákladem manželů / Františka a Anny / Macha / čís. 107 roku 1863“

Podlubníček

editovat

Název obce

editovat
  • Lubnischek (1764–1768, 1780–1783)
  • Lubníček (1836–1852)

Památky

editovat
  •  
    Podlubníček
    železný kříž na kamenném podstavci uprostřed části obce s nápisem: „Nákladem / Manželů Anny / a Josefa Motyčkových / z horního Ouvjesda / roku 1882 a Přemístěn, upraven / a posvěcen 9. 9. 2001“

Název obce

editovat
  • Čiku (1764–1768, 1780–1783)
  •  
    Podlubníček opukové skály
    Čikow (1836–1852)
  • Cíkov (1877–1880)

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1167.

V roce 1732 odtud prokazatelně odešla do exilu devítičlenná rodina Václava Kladiva.[6] Rodina se znala s Janem Jílkem. Lidé utíkali nejen z Horního Újezda, ale i z Osíka, Morašic i odjinud.

V 1. polovině 19. století existovala jednotřídní farní škola, od r. 1875 dvojtřídní, později trojtřídní obecná škola s českým jazykem vyučovacím.[7] Mezi lety 1850–1960 Horní Újezd náležel do litomyšlského politického a soudního okresu.[8] 19. srpna 1892 v Horním Újezdě shořel Mackův statek. Při likvidaci požáru zasahoval hasičský sbor z Osíka.[9] V letech 1921–1952 zachována v archívu Litomyšl hlavní kniha Svépomocného dobytčího spolku pro koně pro Horní Újezd a Desnou.[8]

Památky

editovat

Pamětní deska na „Boštíkově mlýně“ v Horním Újezdě čp. 10 s nápisem: „Na paměť rychtáře Horno-Újezdského Lukáše Pakosty. Žil v tomto mlýně – jako vůdce selského povstání na Litomyšlsku byl 13. srpna 1680 v Litomyšli popraven. Zemřel by jeho památka žila mezi námi.“ Železný kříž s kamenným podstavcem u silnice vedoucí obcí (vlevo). Datum na podstavci: 1857. O Vánocích (roku 2010 a 2011) byl v blízkosti kříže postaven betlém s výjevem narození Ježíše Krista.

TJ Horní Újezd fotbalový klub

Tělovýchovná jednota Horní Újezd byla založen 11. října 1966. Muži Horního Újezdu hráli v roce 2022 Okresní přebor Pardubického kraje.

 
Znak TJ Horní Újezd

Dále soutěžil Horní Újezd v kategoriích starších žáků, mladších žáků, starší přípravka a mladší přípravka.[10]

Rodáci

editovat

Václav Boštík (1913–2005), malíř, grafik, ilustrátor

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. SOA Zámrsk, velkostatek Litomyšl 17398 E08
  5. NEJEDLÝ, Zdeněk. Litomyšlsko. [s.l.]: [s.n.], 1903. 
  6. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999. s. 584–585
  7. Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972, str.326
  8. a b Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli. Hradec Králové, 1972
  9. Osík a okolí, soukromá kronika psána do roku 1928, OA v Litomyšli, sign. KR 569
  10. TJ Horní Újezd oficiální stránky fotbalového klubu [online]. [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Horní Újezd u Litomyšle, vydala Obec Horní Újezd, 2010 (autorský kolektiv: Vích David, Skřivánek Milan, Severin Karel, Ubránek Radim, Rosypal František, Rosypal Josef, Mach Jaroslav, Pakosta Oldřich, Kesselgruberová Ludmila, Vosyka Stanislav, Mráz Jiří, Brdíčko Jakub, Boštík Martin, Brestová Zuzana, Sotona Josef, Lněnička Václav, Tobek Josef, Vostřel Jan, Severa Václav, Pohorská Marie, Čermák Vlastimil, Novák Stanislav, Beneš Zdeněk, Chadimová Alena, Urbánek Lubor)- monografie zachycujicí archeologii, historii, dějiny umění, etnologii, osobnosti, společenské organizace a přírodu obce Horní Újezd

Externí odkazy

editovat