Hoche (1886)

Třída Hoche byla bitevní loď francouzského námořnictva. Představovala neobvyklý hybrid mezi věžovou a barbetovou lodí. Ve službě byla v letech 1890–1912. Dne 25. listopadu 1913 byla potopena jako cvičný cíl.

Hoche po dokončení
Základní údaje
Typ	bitevní loď
Uživatelé	Francouzské námořnictvo
Jméno podle	Lazare Hoche
Zahájení stavby	červen 1881
Spuštěna na vodu	září 1886
Uvedena do služby	1890
Osud	1913 potopena jako cvičný cíl
Předchůdce	třída Admiral Baudin
Následovník	třída Marceau
Takticko-technická data
Výtlak	10 820 t
Délka	102,59 m (na vodorysce)
Šířka	20,22 m
Ponor	8,31 m
Pohon	8 kotlů, 4 parní stroje 2 lodní šrouby 12 000 hp
Palivo	uhlí
Rychlost	16,5 uzlu
Dosah	3000 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	611
Pancíř	250–450mm boky 400mm věže a barbety 100mm paluba 65mm velitelská věž
Výzbroj	2× 340mm kanón (2×1) 2× 274mm kanón (2×1) 18× 139mm kanón (18×1) 10× 47mm kanón (10×1) 10× 37mm kanón (5hl.) 5× 380mm torpédomet

Stavba

Hoche před spuštěním na vodu

Plavidlo postavila francouzská loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu. Kýl byl založen v červnu 1881, na vodu byla spuštěna v září 1886 a do služby byla přijata roku 1890.

Konstrukce

Hoche na dobové ilustraci

Hlavní výzbroj kombinovala těžkou výzbroj dvou různých ráží, umístěnou zčásti v dělových věžích a zčásti v barbetách. Plavidlo mělo nízký volný bok a vysoké nástavby. Proto bylo přezdíváno „Grand Hotel“. Spaliny odváděly dva komíny. Dva stěžně byly osazeny marsy. Základem pancéřové ochrany byl boční pás ze sdruženého pancíře. Dva 340mm/28 kanóny M1881 byly umístěna v dělových věžích na přídi a na zádi. Kvůli nim byla snížena příď a záď. Doplňovaly je dva 274mm/28 kanóny M1881 uložené v barbetách na bocích trupu. Sekundární výzbroj představovalo osmnáct 139mm kanónů M1881. Většina byla soustředěna do baterie sedmi hlavní, nacházející se na bocích v dolní části nástavby. Zbývající čtyři děla se nacházela o dvě paluby výš. Lehkou výzbroj představovalo deset 47mm/40 kanónů M1885 a deset 37mm pětihlavňových rotačních revolverových kanónů Hotchkiss. Výzbroj doplňovalo je pět 380mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo osm kotlů a čtyři parní stroje o výkonu 12 000 hp, které poháněly dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,5 uzlu. Dosah byl 3000 námořních mil při 10 uzlech.

Modifikace

Ve službě plavidlo trpělo špatnou stabilitou. Roku 1898 prošlo modernizací, při které byly zmenšeny nástavby. Zároveň bylo instalováno šestnáct nových kotlů Belleville a dva nové parní stroje. Upraveno bylo i složení výzbroje. Standardní výtlak se zmenšil na 10 580 tun.

Odkazy

Literatura

• HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 54. 

Související články

• Seznam francouzských bitevních lodí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoche na Wikimedia Commons

Portály: Loďstvo