Hořovičky
Obec Hořovičky (dříve Německé Hořovice,[4] německy Deutsch Horschowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 12 km jihovýchodně od Podbořan a 15 km severozápadně od Rakovníka. Obcí prochází silnice I/6, spojující Prahu a Karlovy Vary. Žije zde 486[1] obyvatel.
| Hořovičky | |
|---|---|
 Kostel pravoslavný sv. Cyrila a Metoděje s farou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jesenice |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′21″ s. š., 13°31′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 486 (2024)[1] |
| Rozloha | 19,13 km²[2] |
| Nadmořská výška | 369 m n. m. |
| PSČ | 270 04 |
| Počet domů | 198 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hořovičky 111 270 04 Hořesedly horovicky@iol.cz |
| Starostka | Ing. Andrea Mendíková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hořovičky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541737 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Hořovičkách pochází z roku 1392, kdy Maršík z Hrádku věnoval plat z Hořoviček (in villa Horzowitz) kostelu Nanebevzetí P. Marie ve Strojeticích. Název lze podle jazykovědce Antonína Profouse vykládat dvojím způsobem, buď z osobního jména Hoř, tj. zkrácené podoby jmen jako Hořislav či Hořimír, nebo od příjmení Hora.[5]
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice[6]
- 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
- 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
- 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice[7]
- 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice[8]
- 1949 Karlovarský kraj, okres Podbořany[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
editovatV obci Německé Hořovice (něm. Deutsch Horschowitz, nyní Hořovičky, přísl. Šmikousy, 580 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, evang. kostel, sirotčinec) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, pekař, družstvo pro rozvod elektrické energie (Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Deutsch Hořowitz), 2 řezníci, 2 holiči, hostinec, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 hotely (Blauer Stern, Stadt Wien), továrna na barvy a laky Heinz&Sohn, 10 rolníků, hospodářské, nájemní, úsporné a stavební družstvo ve Šmikousích, sedlář, zámečník, kovář, krejčí, 3 švadleny, 2 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Deutsch-Hořowitz, spořitelní a záložní spolek pro Německé Hořovice, trafika, truhlář, +obchodník s dobytkem, kolář, cihelna Heinz&Sohn.
Ve vsi Hokov (něm. Hokau, 375 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořoviček) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] půjčovna mlátiček, řezník, zahradník, 3 hostince, 4 obchody se smíšeným zbožím, 12 rolníků, kovář, krejčí, obuvník, trafika.
Ve vsi Vrbice (něm. Fürwitz, 256 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Hořoviček) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] stavitel, hostinec, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 rolníci, mlýn, kovář, obuvník, trafika.
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 575 obyvatel (z toho 284 mužů), z nichž bylo 53 Čechoslováků, 514 Němců a osm cizinců. Kromě osmi židů jich 334 patřilo k římskokatolické církvi a 233 k evangelickým církvím.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 578 obyvatel: 93 Čechoslováků, 478 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a šest cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žilo 227 evangelíků, čtrnáct členů církve československé, osm židů a dva příslušníci jiných církví.[14]
Části obce
editovatObec Hořovičky se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích:
- Hořovičky (i název k. ú., jižně od Hořoviček stojí samota Šmikousy)
- Bukov (k. ú. Bukov u Hořoviček)
- Hokov (i název k. ú.)
- Vrbice (k. ú. Vrbice u Hořoviček)
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Kolešov (Kolešov se, již bez Bukova, opět osamostatnil k 24. listopadu 1990).[15]
Pamětihodnosti
editovat- Pravoslavný kostel Cyrila a Metoděje
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Socha císaře Josefa II. na monumentálním žulovém podstavci je odlita z bronzu či litiny (na soklu vzadu nápis "BLANSKO").
- Fara
Z hlediska římskokatolické správy obec spadá do farnosti Petrovice u Rakovníka v pražské arcidiecézi, ale její část Bukov do farnosti Jesenice, tedy do plzeňské diecéze.[16][17]
Doprava
editovatDopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měla zastávku dálková autobusová linka Klášterec nad Ohří – Kadaň – Podbořany – Praha (1 spoj v pracovní dny a v neděli) (dopravce DPÚK). V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do Podbořan a Rakovníka (dopravce ANEXIA).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 708–709.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 897. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 319. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1869. (česky a německy)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 245.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 262.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 240, 49. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Římskokatolická farnost Jesenice [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Hořovičky [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořovičky na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Hořovičky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
