Hnátnice
Obec Hnátnice[p. 1] (německy Friedrichswald) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde 803[1] obyvatel.
Hnátnice | |
---|---|
Obecní úřad | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Ústí nad Orlicí |
Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Orlicí (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Orlicí |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°1′13″ s. š., 16°26′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 803 (2024)[1] |
Rozloha | 11,32 km²[2] |
Katastrální území | Hnátnice |
Nadmořská výška | 368 m n. m. |
PSČ | 561 01 |
Počet domů | 323 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Hnátnice 87 561 01 Hnátnice obec@hnatnice.cz |
Starostka | Alice Červinková |
Oficiální web: www | |
Hnátnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 580261 |
Kód části obce | 40011 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na jižním okraji obce se nachází železniční zastávka Hnátnice na železniční trati Ústí nad Orlicí – Letohrad.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1364. Po celý středověk až do roku 1848 byla Hnátnice příslušenstvím panství Žampach. Od roku 1850 spadala do soudního okresu Ústí nad Orlicí a politického okresu Lanškroun. V letech 1938 - 1942 náležela k politickému okresu Žamberk a v letech 1942 - 1945 k politickému okresu Rychnov nad Kněžnou. Od roku 1945 až do současnosti spadá pod okres Ústí nad Orlicí.
Název
editovatNázev obce odvozen z části železné plátové výstroje rytíře, kryjící holeň (hnátu). Německé označení Friedrichswald zavedli jezuité na počest Fridricha z Oppersdorfu, který jim tuto ves roku 1626 odkázal.[4]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel svatého Petra a Pavla - gotický, založen za Karla IV., věž přestavěna v 19. století; kamenná křtitelnice z r. 1787;
- Křížová cesta kolem kostela
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Socha Krista zmrtvýchvstalého
- barokní sloup se sochou Panny Marie Svatohorské, křídový pískovec, 1749; dvakrát se zřítil a byl přemístěn, je jedním ze dvou solitérních sloupů s nezdobeným polygonálním dříkem v Čechách
Významné osobnosti
editovat- Matěj Engliš z Hnátnice - učenec a diplomat pražské univerzity, stoupenec Jana Husa a Johna Wycliffa[5]
- Milan Vyhnálek (1925–2013) – podnikatel v oboru sýrařství, který se proslavil v Austrálii, známý také jako mecenáš Hnátnice
- Mons. ThDr. Hugo Doskočil (1875-1961) - římskokatolický kněz, papežský prelát
Galerie
editovat-
Stavení
-
Křížek
-
Hřiště
-
Křížová cesta
-
Škola
-
Kostel
-
Náves
-
Autobusová zastávka
Poznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Antonín Poldauf, Místní jména v Čechách, I.díl, s. 647, V. díl; dostupné online[1]
- ↑ F. M. Bartoš, Diplomat husitské revoluce Matěj Engliš. Acta Universitatis Carolinae: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy, roč. 12, č. 1-2, 1972, s. 36-45.
Literatura
editovat- DUŠEK, Radim. Hnátnice. Ústí nad Orlicí: Oftis, 1998. ISBN 80-86042-12-X.
- DUŠEK, Radim. Obyvatelé obce Hnátnice 19. a počátku 20. století. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2014. ISBN 978-80-7405-346-7.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnátnice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Hnátnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Hnátnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)