Hluboká (vojenský újezd Hradiště)

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary

Hluboká (německy Tiefenbach) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stála na pravém břehu LiboceDoupovských horách asi 3,5 kilometrů západně od Kadaňského Rohozce.[1]

Hluboká
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽďár u Hradiště
Hluboká
Hluboká
Další údaje
Zaniklé obce.cz21
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice dostala své jméno podle Hlubokého potoka. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hluboki (1196), Hluboke (1544), w hluboke ves (1546) a Tiefenbach (1623, 1785 a 1847).[2]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1196 a nachází se v listině, kterou Milhost z Mašťova daroval některé vesnice jím založenému mašťovskému klášteru. Tamní mniši brzy poté z Mašťova odešli a založili klášter v Oseku. Majetek si však ponechali. Později se vesnice stala součástí žďárského panství, u kterého je v obnovených zemských deskách doložena v roce 1544, kdy ji do nich nechal zapsat Stanislav Žďárský ze Žďáru.[3]

Původní vesnice během třicetileté války zanikla a byla obnovena o něco dále na východ. Po válce v ní podle berní ruly z roku 1654 žilo šest sedláků, pět chalupníků a dva poddaní bez majetku. Jeden z chalupníků provozoval mlýn s jedním kolem, u něhož byla také pila. Na polích se pěstovalo žito, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka. Do roku 1847 se vesnice rozrostla na 35 domů a patřily k ní tři mlýny. U dvou mlýnů byly pily, z nichž v jedné se vyráběly především šindele.[3]

Hluboká nikdy nebyla obcí. Po zrušení patrimoniální správy se stala osadou Žďáru, ale v roce 1874 byla převedena k nově vzniklé obci Žebletín. Děti nadále docházely do školy ve Žďáru, kde bývala také pošta a sídlo farnosti. V roce 1902 byla u vsi zřízena železniční zastávka na trati do Doupova. Ze služeb v Hluboké fungovaly dva hostince, obchod se smíšeným zbožím a řemeslo provozovali kovář, švec a tkadlec. Původně rozšířené ruční tkaní ustoupilo strojní výrobě. Po vysídlení Němců ve vsi v roce 1947 žilo 52 obyvatel.[3]

Hluboká zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu ve druhé etapě rušení sídel. Úředně byla zrušena 31. srpna 1953.[3]

Přírodní poměry

editovat

Hluboká stávala v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 3,5 kilometrů západně od Kadaňského Rohozce. Nacházela se na pravém břehu řeky Liboc v nadmořské výšce okolo 430 metrů na severovýchodním úpatí Trmovského vrchu (744 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina, která na levém břehu Liboce přechází do Rohozecké vrchoviny.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Hluboká stála v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce. Severovýchodně od zaniklé vsi oblast MT3 přechází do teplejší mírně teplé oblasti MT4.[6]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 195 obyvatel (z toho 104 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 158 obyvatel: tři Čechoslováky a 155 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 199 195 172 160 162 195 158 41
Domy 35 32 32 32 34 34 34 25

Reference

editovat
  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. 
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 568. 
  3. a b c d BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Hluboká, s. 41–42. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Hluboká – Tiefenbach, s. 24. 

Externí odkazy

editovat