Hlava profesora Dowella

Hlava profesora Dowella
Autor	Alexandr Romanovič Běljajev
Původní název	Голова профессора Доуэля
Překladatel	Hana Vrbová
Obálku navrhl	Jaromír Valoušek
Země	Sovětský svaz
Jazyk	ruština
Edice	Saturn č. 30
Žánr	science fiction
Vydavatel	Molodaja Gvardija
Datum vydání	1925
Český vydavatel	Svět sovětů
Česky vydáno	1967
Typ média	tištěné, brožované
Počet stran	132
Náklad	78 000
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlava profesora Dowella (rusky Голова профессора Доуэля, transkripcí Golova professora Douelja) je vědeckofantastický román ruského spisovatele Alexandra Romanoviče Běljajeva vydaný v roce 1925. Děj se odehrává v Paříži na počátku 20. století. Kniha obsahuje také prvky hororu a vyobrazením ústavu dr. Ravinota i kritiku poměrů psychiatrických zařízení té doby.

Román vyšel ve slovenštině v roce 1957, 1965 (nakladatelství Smena)^[1] a v roce 1988 (nakladatelství Mladé letá). Česky vydalo knihu nakladatelství Svět sovětů v roce 1967.^[2]

Námět

Čerstvá absolventka medicíny Mari Lorandová získala v Londýně zdánlivě atraktivní práci u neurochirurga, profesora Kerna. V jeho laboratoři poznala hlavu význačného neurobiologa Dowella, kterou Kern oživil a uměle ji udržuje při životě. Mari postupně odhalila, že Kern byl Dowellovým spolupracovníkem, ale nyní si nárokuje jeho metodu oživování mrtvých pomocí transplantace těla jiného člověka. Po rozhovoru s profesorem a po asistenci u oživování ženy Viktorie se rozhodne tajemství podvodu prozradit. Proto ji profesor Kern dal zavřít na psychiatrickou kliniku. Mezitím přicestoval do Londýna Dowellův syn, který se o otcově smrti dozvěděl z tisku, s kamarádem Armandem, který tam pátral po své první lásce Angelice. Osvobodí Mari z kliniky, dozvědí se o Viktoriině operaci a v transplantovaném těle rozeznají Angeliku. Přestrojeni za policisty vniknou do domu k profesoru Kernovi, který nejdříve vše popírá a pak spáchá sebevraždu.

Postavy

Angelika Ghaiová - známá zpěvačka a bývalá přítelkyně Armanda Laraise
Armand Larais - malíř, přítel Artura Dowella
Artur Dowell - syn profesora Dowella
John - černošský pomocník profesora Kerna
Mari Lorandová - asistentka profesora Kerna
Profesor Dowell - významný neurochirurg, jenž učinil zásadní objevy
Profesor Kern - asistent profesora Dowella, jenž pokračuje v jeho výzkumech
Dr. Ravinot - ředitel psychiatrického ústavu
Schaub - přítel Armanda Laraise
slečna Briquetová - barová zpěvačka, jejíž hlavu oživí profesor Kern
Thomas Bouche - mladý dělník, jehož hlavu oživí profesor Kern

Obsah knihy

Kniha je rozčleněna do 27 kapitol (pořadí po sloupcích zleva):

Seznámení
Tajemství zakázaného ventilu
Hlava promluvila
Smrt, nebo vražda?
Oběti velkoměsta
Noví obyvatelé laboratoře
Hlavy se baví
Nebe a země
Zlo a dobro

Mrtvá Diana
Exponát uprchl
Dozpívaná píseň
Záhadná žena
Veselá projížďka
Do Paříže
Kernova oběť
Ústav dr. Ravinota
„Duševně choří“

Těžký případ
Nováček
Útěk
Mezi životem a smrtí
Opět bez těla
Tomova druhá smrt
Spiklenci
Pokažený triumf
Poslední setkání

Děj románu

Mari Lorandová nastoupí do laboratoře profesora Kerna. Ten jí slíbí dobře placené zaměstnání, pokud o něm nebude nikde mluvit. V laboratoři pozná hlavu významného chirurga profesora Dowella. Hlava je vyživována všelijakými roztoky a osobnost profesora je uchována. Kern si však nárokuje jeho úspěchy v bádání, dříve býval profesorovým asistentem a nyní těží z výsledků jeho objevů. Profesor Dowell s tím mlčky souhlasí, chce vidět výsledky své vědecké práce, byť slávu sklidí Kern. Zpočátku však kladl odpor a Kern se uchýlil i k násilí. Nedokázal však profesora zlomit a tak sáhl ke lsti, která mu vyšla.

Mari provádí různé rutinní měření a posléze si s profesorovou hlavou vypěstuje neverbální komunikaci pomocí mimiky. Přes Kernův výslovný zákaz pootevře ventil a do trubic začal syčet kyslík, díky němuž Dowellova hlava může promluvit. Postupně se mezi nimi vyvine důvěrný vztah, Mari si dává pozor, aby se neprozradila před Kernem, ani před jeho černošským pomocníkem Johnem. Hlava jí sdělí svou pohnutou historii. Mari je šokována metodami svého zaměstnavatele Kerna a usmyslí si, že profesorovi Dowellovi pomůže.

Mezitím jsou do laboratoře dopraveny z márnice další hlavy bez trupů - oběti velkoměsta. Slečna Briquetová - barová zpěvačka, jež byla náhodně zastřelena a Thomas Bouche - mladý muž, kterého srazil automobil. Profesor Kern slíbí po oživení oběma hlavám nová těla. Na tomto projektu pracuje společně s hlavou profesora Dowella, jež upozorňuje na obtíže a navrhuje řešení. Probíhají pokusy na zvířatech. Kern odřízl hlavy dvěma psům a vyměnil je. Pokus byl úspěšný, psi zákrok přežili, avšak jeden z nich kulhá. Kern udělal chybu, což se projevilo na nervové soustavě. Profesor Dowell apeluje na větší důslednost, což Kern nese nelibě. Je si vědom, že zdaleka nedosahuje profesorova intelektu.

Kern se dopídí, že Mari přes jeho zákaz hovořila s profesorovou hlavou. Mari je natolik čestná, že nezapírá. Dá najevo odhodlání dohnat Kerna k soudu a zveřejnit veškerá fakta této kauzy. Kern ji vydíráním přinutí ustoupit a pokračovat v práci. Nesmí však opustit pozemky laboratoře. Kern sežene tělo mladé ženy (Angeliky Ghaiové) a společně s Mari na ně naoperují hlavu slečny Briquetové. I hlava profesora Dowella ocení dobrou práci a gratuluje Kernovi.

Poté, co se Briquetová částečně zotaví z chirurgického zákroku, uprchne ke svým přátelům. Tvrdí, že byla jen postřelena a vyléčili ji v nemocnici. Vrátí se ke své pěvecké kariéře. Jednou ji při vystoupení spatří i Armand Larais, jenž pozná tělo a hlas své zesnulé pohřešované přítelkyně Angeliky Ghaiové. Svěří se svému příteli Arturu Dowellovi - synu profesora Dowella. Artur býval dříve občas svědkem otcových pokusů. Slíbí svému příteli pomoc s objasněním podivné záhady.

Larais se seznámí se slečnou Briquetovou a ve vhodnou chvíli na ni slovně uhodí. Briquetová jemu a Arturovi řekne vše, čeho byla svědkem v laboratoři. Artur zjistí, že jeho otec není mrtvý, domyslí si, co s ním Kern udělal. Briquetová je pod pohrůžkou ztráty těla přinucena uchovat tajemství a spolupracovat. Trojice se vrací do Paříže. Artur Dowell se snaží nenápadně sehnat co nejvíce informací o profesoru Kernovi a jeho domě. Snaží se kontaktovat i Mari Lorandovou, ale tu nechal profesor Kern proti její vůli přemístit do ústavu dr. Ravinota - léčebny pro psychicky choré.

Briquetová opět uprchne. Začala jí hnisat noha a ona se vrací ke Kernovi, neboť ji dříve varoval, že pokud nebude zcela uzdravená, mohou nastat komplikace. Zanechá Armandovi a Arturovi vzkaz na vysvětlenou. Armand (který v Briquetové stále vidí svou bývalou přítelkyni a upnul se na ni) ztrácí rozvahu a přemýšlí ukvapeně. Chce okamžitě vyrazit za Kernem. Jeho přítel Dowell jej od toho zrazuje, dokáže uvažovat chladnokrevněji. Pro své záměry využijí Armandova mladého přítele Schauba. Ten se pokusí do ústavu vetřít, ale nepochodí, ústav je velmi pečlivě střežen. Jsou zde zavírány nepohodlné osoby, staří aristokraté, které sem umístí dědicové nespokojení, že nechtějí umřít. Je to žalář pro boháče a další nešťastníky, kteří se zde ocitnou z cizí zvůle. Ravinot má z provozu tohoto ústavu obrovské příjmy a proto si vybírá jen velmi loajální pomocníky. Proniknout dovnitř se zdá nemožné.

„Je to naprosto zvláštní ústav. Ve svých stěnách skrývá mnoho zločinů a tajemství. Dědicové v něm zavírají své bohaté příbuzné, kteří už jsou na světě příliš dlouho a nehodlají umírat, prohlašují je za duševně choré a dávají je pod dozor. Poručníci nezletilých sem odvážejí své svěřence před jejich plnoletím, aby mohli dál vykonávat své „poručnictví“, totiž svobodně disponovat jejich kapitálem. Je to věznice pro boháče, doživotní žalář nešťastných žen, mužů, přestárlých rodičů a nezletilých svěřenců. Majitel ústavu, který je zároveň šéflékařem, dostává od zainteresovaných osob nepředstavitelné částky.“

Uvnitř ústavu za vysokými kamennými zdmi se zatím Ravinot snaží zlomit tvrdou vůli své nové pacientky - Mari Lorandové. Když se mu to podaří a Mari má pocit, že zešílela, setká se v léčebně s Arthurem Dowellem, který se nakonec dokázal dostat dovnitř. Informuje Mari o plánovaném útěku. Mari se podaří uprchnout, ale Arthur je chycen a předveden před Ravinota. Ten na něm uplatní své inkvizitorské metody a pokusí se jej (stejně jako v případě Mari) zlomit. Nakonec je mladý Dowell díky rozhodné akci Armanda a Schauba osvobozen.

Profesor Kern zatím uspí navrátivší se slečnu Briquetovou a provede operaci. Briquetová přichází o své tělo, protože byla postižena vážnou otravou krve. Hlava Thomase si vlastním přičiněním způsobí újmu, která skončí smrtí. Kern už ví, že proti němu stojí noví nepřátelé a svolá vědeckou konferenci, kde chce prezentovat své úspěchy. Míní, že mu to pomůže v případném vyšetřování. Konferenci naruší Mari, když Kerna obviní z přisvojování si cizích zásluh. Arturovi se podaří přesvědčit policii, aby provedla domovní prohlídku v laboratoři, kde se shledá s hlavou svého otce.

Česká a slovenská vydání

Hlava profesora Doweľa, Smena (edice Dobrodružné romány č. 18), 1957 a 1965, překlad M. Dudáš, vazba: sešit, 48 str., 18 000 výtisků (slovensky)
Hlava profesora Dowella, Svět sovětů (edice Saturn č. 30), 1967, překlad Hana Vrbová, brožovaná, 132 str. (česky)
Hlava profesora Dowella, Mladé letá (edice Klub mladých čitateľov), 1988, překlad Juraj Prokeš, 367 str. (slovensky)

Filmová adaptace

Testament profesora Dowella (nebo také Závěť profesora Dowella), film SSSR z roku 1984, režie Leonid Menaker^[3]

Rozhlasová adaptace

Hlava profesora Dowella - stejnojmennou rozhlasovou hru napsal Radek Veselý, hudba a zvukové efekty Michal Rataj, střih Jana Fišerová, zvuk Radek Veselý, produkce Dana Reichová, dramaturgie Václava Ledvinková, režie Vladimír Gromov. Natočeno v roce 2006. Účinkují Kryštof Hádek, David Novotný, Dana Černá, Ivan Trojan, Petr Pelzer, Tereza Bebarová, Lilian Malkina, Simona Vrbická, Jiří Plachý, Jaroslav Horák, Filip Dyda a Robert Tamchyna.^[4]

Zajímavost

v americkém animovaném seriálu Futurama má nemálo postav pouze hlavu ve sklenici s živným roztokem. Jsou to hlavy mrtvých lidí (např. bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana), které byly odděleny od trupu a vzkříšeny.

Odkazy

Reference

↑ NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Alexandr Romanovič Běljajev, s. 185.
↑ BĚLJAJEV, Alexandr. Hlava profesora Dowella. Praha: Svět sovětů, 1967. Kapitola tiráž, s. 131.
↑ Testament profesora Dowella [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-25]. Dostupné online.
↑ Hlava profesora Dowella, Panáček v říši mluveného slova

Související články

Psychiatrická léčebna

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlava profesora Dowella na Wikimedia Commons
Anotace knihy na LEGII – databázi sci-fi a fantasy knih
Hlava profesora Dowella v Databázi knih

[encyklop-1] NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Alexandr Romanovič Běljajev, s. 185.

[cz-2] BĚLJAJEV, Alexandr. Hlava profesora Dowella. Praha: Svět sovětů, 1967. Kapitola tiráž, s. 131.

[3] Testament profesora Dowella [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-25]. Dostupné online.

[4] Hlava profesora Dowella, Panáček v říši mluveného slova

[1]

[2]

[3]

[4]