Hlavačov (Choceň)
Hlavačov je zaniklý hrad, který stával 2,3 kilometru severozápadně od náměstí v Chocni v Pardubickém kraji. S hradem nelze s jistotou spojit žádný písemný pramen, ale podle archeologického výzkumu byl založen nejspíše panovníkem na přelomu první a druhé poloviny třináctého století a zanikl požárem v první polovině čtrnáctého století. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Hlavačov | |
|---|---|
 Terénní pozůstatek hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Výstavba | polovina 13. století |
| Zánik | 1. polovina 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | 2 km severozápadně od města, Choceň,  Česko |
| Souřadnice | 50°0′39,96″ s. š., 16°11′40,92″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 86699/6-3801 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodní název lokality je neznámý, ale je možné, že se hrad jmenoval Choceň. Choceňský hrad je znám z písemných pramenů, ale vzhledem ke komplikované problematice feudálních sídel v okolí města (mj. Vranov a Zítkov) je obtížné spojit jednotlivé prameny s konkrétní lokalitou.[2] Archeologické nálezy kladou dobu vzniku hradu na přelom první a druhé poloviny třináctého století, ale není jasné, kdo byl tehdejším majitelem Chocně. Pravděpodobně jím byl panovník, ale nelze vyloučit ani šlechtické založení.[3]
V roce 1292 král Václav II. daroval četná území okolo Chocně zbraslavskému klášteru, který si o šest let později stěžoval na králův záměr postavit v Chocni hrad.[4] V té době už Hlavačov existoval, ale nebyl součástí panovníkovy donace klášteru. Král si tedy hrad nejspíše ponechal a jeho záměrem byla spíše obnova staršího objektu.[5] Nejspíše od začátku čtrnáctého století hrad Choceň patřil Mikulášovi z Potštejna, jehož purkrabím byl roku 1330 zmíněný Hynek z Chocně. Hrad zanikl požárem v první polovině čtrnáctého století, patrně v roce 1338 během vojenské akce Karla IV.[4] Požár dokládají popisy nalezených přitesaných pískovcových kamenů, cihel, prejzů, mazanice a malty se stopami ohoření.[6]
Popis
editovatLokalita patří ke hradům přechodného typu.[5][7] Archeologickým výzkumem byly zjištěny dvě stavební fáze, přičemž dochované pozůstatky opevnění patří fázi druhé. Původní opevnění zaniklo a pravděpodobně se sesunulo po svahu v důsledku nestabilního podloží. Zachovala se jen plocha hradního areálu, která byla vyrovnána navážkou prolévanou maltou. Ve druhé stavební fázi tedy došlo k posunutí opevnění do vnitřní části hradu.[8]
Hrad byl jednodílný a měl přibližně lichoběžný půdorys. Ze tří stran ho obklopoval z větší části dochovaný příkop a mohutný vnější val. Ve strmém svahu nad řekou byl příkop s valem založen níže ve svahu.[9] Vnitřní zástavba je neznámá. Archeologicky bylo doloženo několik kůlových jam a zahloubený objekt nejasného rozsahu a podoby. Nalezená vypálená mazanice dokládá existenci hrázděných staveb.[3] Podél západní strany se nachází přibližně dva metry vysoký val, pokládaný v minulosti za pozůstatek stavby,[10] ale archeologický výzkum tuto domněnku vyvrátil.[6]
Reference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-31]. Identifikátor záznamu 78019343 : Hrad Hlavačov – valy starého hradu, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Hrady přechodného typu v Čechách. Praha: Agentura Pankrác, 2007. 284 s. ISBN 978-80-8678-110-5. S. 183. Dále jen Durdík (2007).
- ↑ a b Durdík (2007), s. 187.
- ↑ a b Durdík (2007), s. 184.
- ↑ a b Durdík (2007), s. 188.
- ↑ a b Durdík (2007), s. 186.
- ↑ CEJPOVÁ, Miroslava. Choceňské hrady. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2003. 36 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 30). ISBN 80-86596-37-0. S. 6. Dále jen Cejpová (2003).
- ↑ Durdík (2007), s. 186–187.
- ↑ Durdík (2007), s. 185.
- ↑ Cejpová (2003), s. 21.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlavačov na Wikimedia Commons
