Hlavačov (Choceň)

zaniklý hrad v Česku

Hlavačov je zaniklý hrad, který stával 2,3 kilometru severozápadně od náměstí v ChocniPardubickém kraji. S hradem nelze s jistotou spojit žádný písemný pramen, ale podle archeologického výzkumu byl založen nejspíše panovníkem na přelomu první a druhé poloviny třináctého století a zanikl požárem v první polovině čtrnáctého století. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Hlavačov
Terénní pozůstatek hradu
Terénní pozůstatek hradu
Základní informace
Slohgotická architektura
Výstavbapolovina 13. století
Zánik1. polovina 14. století
Poloha
Adresa2 km severozápadně od města, Choceň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky86699/6-3801 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Původní název lokality je neznámý, ale je možné, že se hrad jmenoval Choceň. Choceňský hrad je znám z písemných pramenů, ale vzhledem ke komplikované problematice feudálních sídel v okolí města (mj. Vranov a Zítkov) je obtížné spojit jednotlivé prameny s konkrétní lokalitou.[2] Archeologické nálezy kladou dobu vzniku hradu na přelom první a druhé poloviny třináctého století, ale není jasné, kdo byl tehdejším majitelem Chocně. Pravděpodobně jím byl panovník, ale nelze vyloučit ani šlechtické založení.[3]

V roce 1292 král Václav II. daroval četná území okolo Chocně zbraslavskému klášteru, který si o šest let později stěžoval na králův záměr postavit v Chocni hrad.[4] V té době už Hlavačov existoval, ale nebyl součástí panovníkovy donace klášteru. Král si tedy hrad nejspíše ponechal a jeho záměrem byla spíše obnova staršího objektu.[5] Nejspíše od začátku čtrnáctého století hrad Choceň patřil Mikulášovi z Potštejna, jehož purkrabím byl roku 1330 zmíněný Hynek z Chocně. Hrad zanikl požárem v první polovině čtrnáctého století, patrně v roce 1338 během vojenské akce Karla IV.[4] Požár dokládají popisy nalezených přitesaných pískovcových kamenů, cihel, prejzů, mazanice a malty se stopami ohoření.[6]

Lokalita patří ke hradům přechodného typu.[5][7] Archeologickým výzkumem byly zjištěny dvě stavební fáze, přičemž dochované pozůstatky opevnění patří fázi druhé. Původní opevnění zaniklo a pravděpodobně se sesunulo po svahu v důsledku nestabilního podloží. Zachovala se jen plocha hradního areálu, která byla vyrovnána navážkou prolévanou maltou. Ve druhé stavební fázi tedy došlo k posunutí opevnění do vnitřní části hradu.[8]

Hrad byl jednodílný a měl přibližně lichoběžný půdorys. Ze tří stran ho obklopoval z větší části dochovaný příkop a mohutný vnější val. Ve strmém svahu nad řekou byl příkop s valem založen níže ve svahu.[9] Vnitřní zástavba je neznámá. Archeologicky bylo doloženo několik kůlových jam a zahloubený objekt nejasného rozsahu a podoby. Nalezená vypálená mazanice dokládá existenci hrázděných staveb.[3] Podél západní strany se nachází přibližně dva metry vysoký val, pokládaný v minulosti za pozůstatek stavby,[10] ale archeologický výzkum tuto domněnku vyvrátil.[6]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-31]. Identifikátor záznamu 78019343 : Hrad Hlavačov – valy starého hradu, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. DURDÍK, Tomáš. Hrady přechodného typu v Čechách. Praha: Agentura Pankrác, 2007. 284 s. ISBN 978-80-8678-110-5. S. 183. Dále jen Durdík (2007). 
  3. a b Durdík (2007), s. 187.
  4. a b Durdík (2007), s. 184.
  5. a b Durdík (2007), s. 188.
  6. a b Durdík (2007), s. 186.
  7. CEJPOVÁ, Miroslava. Choceňské hrady. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2003. 36 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 30). ISBN 80-86596-37-0. S. 6. Dále jen Cejpová (2003). 
  8. Durdík (2007), s. 186–187.
  9. Durdík (2007), s. 185.
  10. Cejpová (2003), s. 21.

Externí odkazy

editovat