Hippolyte et Aricie

opera Jeana-Philippa Rameaua

Hippolyte et Aricie je francouzská opera (tragédie lyrique) od Jean-Philippe Rameaua, libreto sepsal abbé Simon-Joseph Pellegrin podle Faidry od Jeana Racina. Opera měla premiéru 1. října 1733 v divadle Palais-Royal v Paříži.

Hippolyte et Aricie
Jean-Philippe Rameau
Jean-Philippe Rameau
Základní informace
Žánrtragédie lyrique
SkladatelJean-Philippe Rameau
LibretistaSimon-Joseph Pellegrin
Počet dějství5 (+ prolog)
Originální jazykfrancouzština
Literární předlohaFaidra, Jean Racine
Premiéra1. října 1733, Théâtre du Palais-Royal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a první představení

editovat

Rameauovi bylo v době, kdy napsal operu Hippolyte et Aricie, padesát let. Byl známý jako hudební teoretik, a také pro své učebnice hry na cembalo, což jej nejspíše vedlo k tomu, aby se začal také zajímat o operu. Jediné z jeho tvorby, co se blížilo opeře, bylo několik sekulárních kantát a několik populárních děl pro Paris fairs. V průběhu roku 1732 Rameau kontaktoval abbé Pellegrina a požádal ho o libreto (ten napsal libreto pro Montéclairovu operu Jephté, z února 1732, která Rameaua zaujala a inspirovala k tvorbě)

Charakteristika

editovat

Tragédie lyrique (nebo také Tragédie en musique) byla uvedena Jean-Baptiste Lullym a jeho libretistou Philippe Quinaultem v 70. letech 17. století. Jejich díla předznamenala směr, jakým se francouzská opera vydala. Když Hippolyte et Aricie (který je také tragédie lyrique) debutoval, André Campra jej popsal slovy: „v této opeře je tolik hudby, že by to stačilo na deset oper. Tento muž (Rameau) nás všechny zastíní.“

Pro množství hudebních inovací byla Rameauova opera brána jako útok na Lullyho dílo a francouzskou operní tradici.

Francouzská veřejnost se rozdělila na dvě znepřátelené skupiny: tradicionalistické přížnivce Lullyho (Lullistes) a modernistické příznivce Rameaua (Ramoneurs). Kontroverze přetrvávaly během celých 30. let 18. století.

Inscenační historie

editovat

První uvedení Hippolyte et Aricie 1733-1743 dosáhlo úctyhodných čtyřiceti repríz. Znovu byla uvedena v souboru čtyřiceti repríz v letech 1742-1743 a znovu v letech 1757 a 1767.

První moderní uvedení (ve 20. století) proběhlo 13. května 1908.

Ve 21. století se Hippolyte et Aricie vrací do světového operního repertoáru.

Osoby a první obsazení

editovat
Role Hlas Premiéra, 1. října 1733
(Dirigent: François Francœur)
Hippolyte (Hippolytos) haute-contre Denis-François Tribou
Aricie (Aricia) soprán Marie Pélissier
Phèdre (Faidra) mezzosoprán Marie Antier
Thésée (Théseus) bas Claude-Louis-Dominique Chassé de Chinais
Pluton (Pluto) baryton Jean Dun "fils"
Diane (Diana) soprán Mlle Eremans
Œnone, Faidřina důvěrnice soprán Mlle Monville
Arcas, Théseův přítel barytenor Louis-Antoine Cuvilliers
Mercure (Merkur) haute-contre Dumast
Tísifoné barytenor Louis-Antoine Cuvilliers
L'Amour, Cupid haute-contre Pierre Jélyotte
La Grande-Prêtresse, Velekněžka soprán Mlle Petitpas
Parques, three Osudy bas, barytenor, haute-contre Cuignier, Cuvilliers and Jélyotte
Un suivant de l'Amour, následovník Cupida haute-contre
Une prêtresse, kněžka bohyně Diany soprán Mlle Petitpas
Une bergère, pastýřka soprán Mlle Petitpas
Une matelote, námořnice soprán Mlle Petitpas
Une chasseresse, lovkyně soprán Mlle Petitpas
Duchové podsvětí, lidé z Troezenu, námořníci, lovci, nymfy bohyně Diany, pastýři a pastýřky, lesní lidé (sbor)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hippolyte et Aricie na anglické Wikipedii.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat