Hierarchie královských a vévodských titulů

hierarchie

Hierarchie královských a vévodských titulů byla stanovené pořadí postavení vládnoucích panovníků, které mělo zabránit nežádoucím neporozuměním a konfliktům nejen při audiencích, ceremoniích a slavnostech. Byla stanovena z popudu papeže Julia II. (216. papežem v letech 1503–1513) v roce 1504, aby jasně určila, který vyslanec vstoupí před jiným, kdo kdy promluví, kdo bude sedět vedle koho a podobně. Tento pořadník byl závazný pouze v Papežském státě a byl dokonce odmítnut římským císařem. Seznam byl sporný také poté, co někteří panovníci odešli v období reformace z lůna římskokatolické církve.

Pořadí přednosti titulů

editovat
Pořadí Latinsky[1] Česky Nové pořadí Po úpravě[2]
1. Imperator císař římský 1. císař římský
2. Rex Romanorum král římský 2. král římský
3. Rex Franciae král francouzský 3. král francouzský
4. Rex Hispaniae král španělský 4. král španělský
5. Rex Aragoniae král aragonský 5. král aragonský
6. Rex Portugalliae král portugalský 6. král portugalský
7. Rex Angliae (discors cum tribus predictis) král anglický 7. král anglický
8. Rex Siciliae (contendit cum Rege Portugalliae) král sicilský 8. král skotský
9. Rex Scotiae král skotský 9. král sicilský
10. Rex Ungariae (fuit questio anno 1487) král uherský 10. král uherský
11. Rex Cipri král kyperský 11. král kyperský
12. Rex Bohemiae král český 12. král český
13. Rex Poloniae král polský 13. král polský
14. Rex Daciae král dánský 14. král dánský
15. Dux Britannie vévoda bretaňský 15. republika benátská
16. Dux Burgundiae vévoda burgundský 16. vévoda bretaňský
17. Dux Bavariae, comes Palatinus vévoda bavorský, falckrabě rýnský 17. vévoda burgundský
18. Dux Saxoniae vévoda saský 18. falckrabě rýnský
19. Marchio Brandenburgensis markrabě braniborský 19. kurfiřt saský
20. Dux Sabaudiae vévoda savojský 20. markrabě braniborský
21. Dux Mediolanensis vévoda milánský 21. arcivévoda rakouský
22. Dux Venetiarum dóže benátský 22. vévoda savojský
23. Duces Bavariae vévodové bavorští 23. velkovévoda toskánský[3]
24. Duces Franciae, Rothoringi, Borboniae, Aurelianen vévodové francouzští, lotrinští, bourbonští, orleánští 24. vévoda milánský
25. Dux Januensis vévoda janovský 25. vévoda bavorský
26. Dux Ferrariensis vévoda ferrarský 26. vévoda lotrinský
27. další italská knížata
28. římské rodiny Colonna a Orsini
29. papežův synovec
30. města Bologna a Ferrara (střídala se)

Reference

editovat
  1. Tento seznam pochází z diáře papežského ceremoniáře Parise de Grassis pro rok 1505 (citováno podle Notices et Extraits des Manuscrits du Roi, vol. 2, s. 624, 1789
  2. Jean Rousset de Missy: Cérémonial Diplomatique des Cours de l'Europe, 1739-45, který tvoří svazky 4 a 5 k Dodatkům Jeana Dumonta: Corps Universel Diplomatique du Droit des Gens, Amsterdam, 1726-31; vol. 5, s. 201
  3. Titul vznikl v roce 1569 poté, co Cosimo I. de Medici postupně sjednotil městské státy Florencie a Siena s Florentským vévodstvím.