Heterodontosauridae
Heterodontosauridi ("ještěři s různými zuby") byli menší ptakopánví dinosauři, patřící mezi nejprimitivnější zástupce této skupiny.
 HeterodontosauridaeStratigrafický výskyt: Spodní jura až spodní křída | |
|---|---|
 Rekonstrukce vzhledu heterodontosaura | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Čeleď | Heterodontosauridae Romer, 1966 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Význam
editovatJejich fosílie jsou poměrně vzácné, byli však globálně rozšířenou čeledí, vyskytující se téměř na všech kontinentech od spodní jury (asi před 197 miliony let) až po spodní křídu (zhruba před 133 miliony let). Byli v průměru jen několik decimetrů dlouzí, největší sotva přesáhli 2 metry délky (z toho zhruba polovinu zabíral ocas). Žili zřejmě v sušších semi-aridních oblastech a mohli se pohybovat střídavě po dvou i po čtyřech končetinách (při rychlém běhu pouze po dvou).
Popis
editovatJejich charakteristickým znakem byly výrazné přední zuby, připomínající poněkud řezáky šelem. Ty mohly sloužit k obraně, vnitrodruhovým zápasům nebo vyhrabávání potravy. Zadní řada zubů zase sloužila ke žvýkání potravy, podobně jako u pozdějších svrchnokřídových hadrosauridů. Příslušníci této čeledi byli zřejmě býložravci, výjimečně snad i všežravci. Některé druhy patřily k vůbec nejmenším známým ptakopánvým dinosaurům, s odhadovanou tělesnou délkou kolem 43 cm.[1]
Stavba pánevního pletence spolu s hrudním košem mohla být významná pro respiraci heterodontosauridních dinosaurů.[2]
Zástupci
editovatVýznamnými zástupci této čeledi jsou Heterodontosaurus, Abrictosaurus, Lycorhinus a Tianyulong (první ptakopánvý dinosaurus s dochovaným proto-peřím). Echinodon a Geranosaurus jsou dosud méně známé rody. Nejmenším zástupcem byl s délkou pouhých 75 cm Fruitadens ze svrchní jury Severní Ameriky, ačkoliv jeho konkurentem mohl být zřejmě ještě menší Pegomastax z Jihoafrické republiky. Jediným dosud známým jihoamerickým zástupcem je rod Manidens.
Podle fylogenetické studie z roku 2020 spadají heterodontosauridi do kladu Pachycephalosauria.[3]
Druhová rozmanitost
editovatHeterodontosauridi jsou vůbec nejméně početnou skupinou druhohorních dinosaurů. Celkem je k červenci roku 2020 známo asi jen 8 druhů těchto ptakopánvých dinosaurů. To z nich činí nejméně početnou skupinu druhohorních dinosaurů, po teropodech (486), sauropodomorfech (373), ornitopodech (216), rohatých dinosaurech (ceratopsech, 114), ankylosaurech (95), stegosaurech (28) a pachycefalosaurech (22).[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Marcos G. Becerra & Mariano A. Ramírez (2018). Locomotor morphotypes, allometry, linear regressions and the smallest sizes in Ornithischia: estimating body length using hind limb variables. Ameghiniana. doi: 10.5710/AMGH.27.06.2018.3189 Archivováno 29. 6. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ Radermacher, V. J.; et al. (2021). A new Heterodontosaurus specimen elucidates the unique ventilatory macroevolution of ornithischian dinosaurs. eLife. 2021; 10: e66036. doi: 10.7554/eLife.66036
- ↑ P. -E. Dieudonné, P. Cruzado-Caballero, P. Godefroit & T. Tortosa (2020). A new phylogeny of cerapodan dinosaurs. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1793979
- ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika roku 2020. OSEL.cz [online]. 8. července 2020. Dostupné online.
Literatura
editovat- Weishampel, David B.; & Witmer, Lawrence M. (1990). "Heterodontosauridae". in Weishampel, David B.; Dodson, Peter; & Osmólska, Halszka. (eds.). The Dinosauria. Berkeley: University of California Press. pp. 486–497. ISBN 0-520-06727-4.
- Cecilia E. Calvert, Tyler C. Hunt, Niall S. Whalen, Jonah N. Choiniere, Mark A. Norell, and Gregory M. Erickson (2023). Enamel microstructure and dental histology in a heterodontosaurid dinosaur: Heterodontosaurus tucki. Acta Palaeontologica Polonica (in press). doi: 10.4202/app.01060.2023
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heterodontosauridae na Wikimedia Commons - SOCHA, Vladimír. Ještěři s rozmanitými zuby. OSEL.cz [online]. 7. února 2020. Dostupné online. (česky)
