Hermann von Colard
Hermann von Colard (11. února 1857 Stanislawów – 8. dubna 1916 Biała) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1876 a pobýval u různých posádek po celé monarchii, byl také důstojníkem generálního štábu. Před první světovou válkou zastával funkci velitele pevnosti v Přemyšlu (1911–1914) a v roce 1914 dosáhl hodnosti generála pěchoty. V průběhu války byl jmenován místodržitelem v Haliči (1915–1916), kde krátce poté zemřel.
Hermann von Colard | |
---|---|
![]() | |
Místodržitel v Haliči | |
Ve funkci: 1915 – 1916 | |
Předchůdce | Witold Korytowski |
Nástupce | Erich von Diller |
Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora | |
Ve funkci: 1914 – 1915 | |
Předchůdce | Eduard von Gangl |
Nástupce | Eduard von Kreysa |
Velitel pevnosti Přemyšl | |
Ve funkci: 1911 – 1914 | |
Předchůdce | Jan Terkulja |
Nástupce | Hermann Kusmanek |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | generál pěchoty (1914), polní podmaršál (1909), generálmajor (1905) |
Narození | 11. února 1857 Ivano-Frankivsk |
Úmrtí | 8. dubna 1916 (ve věku 59 let) Bělá |
Ocenění | Řád Františka Josefa, Řád železné koruny, Leopoldův řád |
Commons | Hermann von Colard |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPocházel z francouzské šlechtické rodiny usazené v Rakousku od 17. století, byl synem důstojníka Hermanna Ignaze Colarda (1828–1905).[1] První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Sankt Pölten (1870–1872), poté v letech 1872–1876 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.[2] V hodnosti poručíka nastoupil k 10. pěšímu pluku ve Vídni (1876)[3] a v roce 1881 byl povýšen na nadporučíka. Mezitím si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni (1880–1882)[4] a poté byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil u jednotek pěchoty v Lublani a ve Lvově, v hodnosti kapitána (1886) byl přidělen ke štábu 11. armádního sboru ve Lvově. V letech 1887–1889 byl štábním důstojníkem 100. pěšího pluku v Krakově a poté působil přímo na generálním štábu ve Vídni.[5] V hodnosti majora (1893) se stal šéfem štábu 15. armádního sboru v Sarajevu.[6] V roce 1898 byl povýšen do hodnosti plukovníka a v letech 1898–1905 byl velitelem 24. pěšího pluku ve Lvově.[7][8]
K datu 1. května 1905 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 6. pěší brigády v Salzburgu (1905–1908).[9] V letech 1908–1911 byl velitelem 24. pěší brigády v Přemyšlu[10] a mezitím dosáhl hodnosti polního podmaršála (1909).[11][12] V letech 1911–1914 zastával funkci velitele pevnosti v Přemyšlu.[13][14] V lednu 1914 byl povolán do Vídně, kde byl jmenován prezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora a téhož roku byl povýšen do hodnosti generála pěchoty (1. září 1914).[15]
K datu 21. srpna 1915 byl v armádě penzionován,[16] ale krátce poté byl jmenován místodržitelem v Haliči.[17] Do této funkce byl povolán mimo jiné díky své předchozí službě a znalosti místních poměrů, kromě toho dokonale ovládal polštinu. Jako místodržitel byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství a předsedou zemské školní rady.[18] V té době již ale trpěl aterosklerózou, kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu bylo upuštěno od plánovaného převozu k léčení do Vídně.
Zemřel 8. dubna 1916 ve věku 59 let a na základě své poslední vůle byl pohřben na hřbitově Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě.[19]
V roce 1888 se ve Lvově oženil s Paulou Oesterreicherovou (1867–1931). Z manželství se narodily dvě děti, dcera Alice (1889–1960) a syn Guido (1894–1983).[20] Po první světové válce žila rodina ve Vídni na adrese Skodagasse 14.[21]
Tituly a ocenění
editovatV roce 1907 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Colard, příslušný diplom byl vystaven až k datu 12. listopadu 1908. Ve funkci prezidenta Nejvyššího vojenského soudního dvora obdržel v roce 1914 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[22] Během vojenské kariéry získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku,[23] při návštěvě britského krále Eduarda VII. byl dekorován také britským Viktoriiným řádem. Po jeho smrti byla vdova Paula s dětmi povýšena do stavu svobodných pánů (1917).[24][25]
- Vojenský záslužný kříž III. třídy (1897)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1901)
- Řád železné koruny III. třídy (1902)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
- rytířský kříž Leopoldova řádu (1910)
- Mobilizační kříž (1913)
- Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1911)
- velkokříž Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1915)
- rytíř Viktoriina řádu (1908, Spojené království)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodina Hermanna Ignaze Colarda na webu geni.com dostupné online
- ↑ SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 72 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 245 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 274, 701 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeń, 1890; s. 179 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 122 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pěších pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 164 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 166 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 143 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 314 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 3 dostupné online
- ↑ Hermann von Colard na webu twierdzaprzemysl dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 172 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Hermanna von Colarda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 27 dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Haliči na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 908 dostupné online
- ↑ Hrobka Hermanna von Colarda na webu findagrave.com dostupné online
- ↑ Rodina Hermanna Colarda na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1931, Gotha, 1931; s. 75–76 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 250 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Hermanna von Colarda in: Generale und Obersten; Vídeň, 1915; s. 2 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 36 ISSN 0036-5246
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1919; Gotha, 1919; s. 137 dostupné online
Literatura
editovat- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 98 (heslo Hermann von Colard) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)