Hermann von Colard (11. února 1857 Stanislawów8. dubna 1916 Biała) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1876 a pobýval u různých posádek po celé monarchii, byl také důstojníkem generálního štábu. Před první světovou válkou zastával funkci velitele pevnosti v Přemyšlu (1911–1914) a v roce 1914 dosáhl hodnosti generála pěchoty. V průběhu války byl jmenován místodržitelem v Haliči (1915–1916), kde krátce poté zemřel.

Hermann von Colard
Místodržitel v Haliči
Ve funkci:
1915 – 1916
PředchůdceWitold Korytowski
NástupceErich von Diller
Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora
Ve funkci:
1914 – 1915
PředchůdceEduard von Gangl
NástupceEduard von Kreysa
Velitel pevnosti Přemyšl
Ve funkci:
1911 – 1914
PředchůdceJan Terkulja
NástupceHermann Kusmanek
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1914), polní podmaršál (1909), generálmajor (1905)

Narození11. února 1857
Ivano-Frankivsk
Úmrtí8. dubna 1916 (ve věku 59 let)
Bělá
OceněníŘád Františka Josefa, Řád železné koruny, Leopoldův řád
CommonsHermann von Colard
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Pocházel z francouzské šlechtické rodiny usazené v Rakousku od 17. století, byl synem důstojníka Hermanna Ignaze Colarda (1828–1905).[1] První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Sankt Pölten (1870–1872), poté v letech 1872–1876 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.[2] V hodnosti poručíka nastoupil k 10. pěšímu pluku ve Vídni (1876)[3] a v roce 1881 byl povýšen na nadporučíka. Mezitím si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni (1880–1882)[4] a poté byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil u jednotek pěchoty v Lublani a ve Lvově, v hodnosti kapitána (1886) byl přidělen ke štábu 11. armádního sboru ve Lvově. V letech 1887–1889 byl štábním důstojníkem 100. pěšího pluku v Krakově a poté působil přímo na generálním štábu ve Vídni.[5] V hodnosti majora (1893) se stal šéfem štábu 15. armádního sboru v Sarajevu.[6] V roce 1898 byl povýšen do hodnosti plukovníka a v letech 1898–1905 byl velitelem 24. pěšího pluku ve Lvově.[7][8]

K datu 1. května 1905 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 6. pěší brigády v Salzburgu (1905–1908).[9] V letech 1908–1911 byl velitelem 24. pěší brigády v Přemyšlu[10] a mezitím dosáhl hodnosti polního podmaršála (1909).[11][12] V letech 1911–1914 zastával funkci velitele pevnosti v Přemyšlu.[13][14] V lednu 1914 byl povolán do Vídně, kde byl jmenován prezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora a téhož roku byl povýšen do hodnosti generála pěchoty (1. září 1914).[15]

K datu 21. srpna 1915 byl v armádě penzionován,[16] ale krátce poté byl jmenován místodržitelem v Haliči.[17] Do této funkce byl povolán mimo jiné díky své předchozí službě a znalosti místních poměrů, kromě toho dokonale ovládal polštinu. Jako místodržitel byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství a předsedou zemské školní rady.[18] V té době již ale trpěl aterosklerózou, kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu bylo upuštěno od plánovaného převozu k léčení do Vídně.

Zemřel 8. dubna 1916 ve věku 59 let a na základě své poslední vůle byl pohřben na hřbitově Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě.[19]

V roce 1888 se ve Lvově oženil s Paulou Oesterreicherovou (1867–1931). Z manželství se narodily dvě děti, dcera Alice (1889–1960) a syn Guido (1894–1983).[20] Po první světové válce žila rodina ve Vídni na adrese Skodagasse 14.[21]

Tituly a ocenění

editovat

V roce 1907 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Colard, příslušný diplom byl vystaven až k datu 12. listopadu 1908. Ve funkci prezidenta Nejvyššího vojenského soudního dvora obdržel v roce 1914 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[22] Během vojenské kariéry získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku,[23] při návštěvě britského krále Eduarda VII. byl dekorován také britským Viktoriiným řádem. Po jeho smrti byla vdova Paula s dětmi povýšena do stavu svobodných pánů (1917).[24][25]

Reference

editovat
  1. Rodina Hermanna Ignaze Colarda na webu geni.com dostupné online
  2. SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 72 dostupné online
  3. Kais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 245 dostupné online
  4. Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 274, 701 dostupné online
  5. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1890; Vídeń, 1890; s. 179 dostupné online
  6. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 122 dostupné online
  7. Přehled velitelů pěších pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
  8. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 164 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 166 dostupné online
  10. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 143 dostupné online
  11. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 314 dostupné online
  12. Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 3 dostupné online
  13. Hermann von Colard na webu twierdzaprzemysl dostupné online
  14. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 172 dostupné online
  15. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  16. Služební postup Hermanna von Colarda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 27 dostupné online
  17. Přehled představitelů státní správy v Haliči na webu worldstatesmen dostupné online
  18. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 908 dostupné online
  19. Hrobka Hermanna von Colarda na webu findagrave.com dostupné online
  20. Rodina Hermanna Colarda na webu geni.com dostupné online
  21. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1931, Gotha, 1931; s. 75–76 dostupné online
  22. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1915; s. 250 dostupné online
  23. Přehled řádů a vyznamenání Hermanna von Colarda in: Generale und Obersten; Vídeň, 1915; s. 2 dostupné online
  24. ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 36 ISSN 0036-5246
  25. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1919; Gotha, 1919; s. 137 dostupné online

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat