Hermann Anton von Pillersdorff
Hermann Anton svobodný pán von Pillersdorf (Hermann Anton Edmund Libor Freiherr von Pillersdorf / Pillerstorff) (28. května 1850 Na Hrázi[1] – 10. října 1907 Brno[2]) byl rakouský státní úředník. Dlouhodobě působil v různých funkcích ve státní správě na Moravě, před svým úmrtím zastával fakticky úřad moravského místodržitele (1906–1907).
Hermann Anton von Pillersdorf | |
---|---|
Správce Moravského místodržitelství | |
Ve funkci: 1906 – 10. října 1907 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karel Emanuel ze Žerotína (jako místodržitel) |
Nástupce | Karl Heinold (jako místodržitel) |
Viceprezident Moravského místodržitelství | |
Ve funkci: 1899 – 1907 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | František Evžen Czernin |
Nástupce | Vítězslav Houdek |
Okresní hejtman v Olomouci | |
Ve funkci: 1889 – 1897 | |
Panovník | František Josef I. |
Okresní hejtman v Brně | |
Ve funkci: 1886 – 1889 | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 28. května 1850 Na Hrázi Rakouské císařství |
Úmrtí | 10. října 1907 (ve věku 57 let) Brno Rakousko-Uhersko |
Choť | (1876) Vera Tolstá (1855–1930) |
Rodiče | Hermann von Pillersdorff (1817–1887) Adolfina, roz. Kleinová (1830–1904) |
Děti | Manfred (1878–1947) |
Příbuzní | prastrýc: Franz von Pillersdorf (1786–1862) bratr: Robert Viktor Pillersdorf (1854–1905) sestra: Adolfina, provd. Huberová švagr: Hans Huber |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | státní úředník |
Náboženství | římskokatolické |
Ocenění | Císařský rakouský řád Leopoldův |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
editovatPocházel z úřednické rodiny, která dosáhla šlechtického stavu a vlastnila statky ve Slezsku (Neplachovice), byl prasynovcem rakouského ministerského předsedy Franze Pillersdorffa. Narodil se na brněnském předměstí Na Hrázi jako starší syn slezského zemského prezidenta Hermanna Pillersdorffa (1817–1887), matka Adolfina (1830–1904) pocházela z významné podnikatelské rodiny Kleinů[3]. Vystudoval práva na vídeňské univerzitě a od roku 1876 působil v různých funkcích na moravském místodržitelství v Brně. V letech 1886–1889 byl okresním hejtmanem v Brně a v letech 1889–1897 v Olomouci. V roce 1897 se vrátil na moravské místodržitelství a ve funkci dvorního rady byl zástupcem místodržitele, respektive místodržitelským viceprezidentem (1899–1907). Po rezignaci Karla ze Žerotína byl dočasným správcem moravského místodržitelství, jeho další kariéru přerušilo předčasné úmrtí.
Za zásluhy obdržel Leopoldův řád, na Moravě se angažoval v řadě spolků a charitativních institucí, mimo jiné v Červeném kříži. Získal čestné občanství v Jiříkovicích.
V roce 1876 se ve Vídni oženil s hraběnkou Verou Tolstou (1855–1930), adoptivní dcerou ruského velkostatkáře a státního rady hraběte Michaila Dmitrijeviče Tolstého. Jejich syn Manfred (1878–1947) byl majitelem statku Kostelec u Kyjova a uplatnil se jako spisovatel.
Hermannův mladší bratr Robert Viktor (1854–1905) vlastnil velkostatek Neplachovice. Jejich sestra Adolfina byla provdaná za velkostatkáře a moravského zemského poslance Hanse Hubera. Jejich dcera Elisabeth byla manželkou následujícího moravského místodržitele Karla Heinolda.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika 16999, sn. 269 [online]. MZA [cit. 2022-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 16916, sn. 47 [online]. MZA [cit. 2022-10-26]. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 275, 486–487 ISBN 978-80-7325-272-4
Literatura
editovat- VAVŘÍNEK, Karel a kolektiv: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008; Brandýs nad Labem, 2008; ISBN 978-80-85955-36-1
- VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2011; s. 215–217 ISBN 978-80-7286-183-5